David Papajík Books

Bohatě ilustrovaná monografie významného preláta 14. století, příslušníka slavného rodu Šternberků.

Metodická pomůcka pro tvůrce knih o dějinách měst, městysů a obcí.

Paralelní dějiny tří hanáckých vesnic od pravěku do r. 2002.

Kniha Dějiny obce Topolany pojednává o uvedené lokalitě v chronologicky řazených kapitolách od doby prehistorické až do současnosti, tématické kapitoly jsou věnovány např. znakům obcí, škole, významným rodákům apod. Publikace, opatřená poznámkovým aparátem, je doplněna textovými přílohami (např. přehled farářů, počet domů a obyvatel), přílohami obrazovými včetně barevných fotografií, přehledem, který zachycuje základní data a události z historie obce, i seznamem použitých pramenů a literatury.

Kabinet regionálních dějin při Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Monografie sleduje osudy významného, později poněkud zapomenutého moravského šlechtického rodu pánů z Holštejna od 14. století až do vymření rodu ve 2. polovině 15. století. Vzestup rodu ve 14. století, osobnost zakladatele rodu Voka I. z Holštejna, růst rodového majetku, osudy jednotlivých členů a jejich činy na pozadí moravských i českých dějin. Ženy patřící do rozrodu pánů z Holštejna. Samostatná větev rodu založená Štěpánem I. z Holštejna na Opavsku (vartnovská větev). Rozrod pánů z Holštejna, soupis pramenů a literatury, rejstřík osobních a místních jmen.

Dějiny rodu moravských sudích. Dějiny rodu a jeho jednotlivých větví. Majetková držba a politické postavení pánů ze Sovince v období od 13. do 16. stol. Páni ze Sovince patřili mezi moravskou politickou elitu. Ve své době zastávali významné zemské úřady (podkomoří olomouckého biskupa, nejvyšší zemský sudí) a byli vlastníky rozsáhlých pozemkových držav. V závěru stať věnovaná erbům a pečetím tohoto aristokratického rodu.

Kniha o Janu Čapkovi ze Sán (cca 1390-1452) je věnována dramatickým osudům tohoto původně drobného šlechtice ze středních Čech. Nebýt husitských válek, patrně bychom o jeho existenci vůbec nic nevěděli. Jan Čapek se za husitství dokázal propracovat do pozice vojenského velitele jednoho z husitských směrů a to tzv. sirotků. Širší veřejnosti je nejvíce znám jako "lipanský zrádce" Autor v knize objasňuje, že Čapek své spolubojovníky v bitvě u Lipan 30. května 1434 nezradil. Lipanskou bitvou dramatické osudy Jan Čapka ze Sán neskončily. Čapek se stal žoldnéřem a bojoval za svého chlebodárce polského krále Vladislava III. Jagellonského v Uhrách o uherskou korunu.