Michaela Košťálová Books

Politická sféra přináší nejen běžnému občanovi, ale i samotným politikům povětšině nepříliš mnoho důvodů k radosti či úsměvu. Přesto i na tolik složité půdě lze vysledovat dílčí momenty jistého odlehčení, které jednak dodávají jednotlivým výrokům jakousi jiskru osobnosti, ale mnohdy dokážou svým charakterem skutečně pobavit či přímo rozesmát, a to nejen politiky samotné, ale skrze zprostředkovací média také široké spektrum lidí. Jsou to především momenty, kdy politici vyráží "do boje" prostřednictvím nejrůznějších bonmotů, osobitých hlášek a výroků. Přičemž spektrum podobných výroků je kupodivu neuvěřitelně široké.Od bonmotů plánovaných přes hlášky vzniklé náhodou až po výroky nejednou naplněné intelektuálním humorem - všechny jsou obvykle velice trefné a vtipné. V knize nechybí pestrý výběr toho nejlepšího z bonmotů a hlášek politiků, kteří jsou nebo byli ve svých projevech vždy svérázní. Mezi takové patří například pověstný Miloš Zeman, ale také Václav Havel, Václav Klaus, Karel Schwarzenberg, David Rath, Mirek Topolánek, Jiří Paroubek, Vlastimil Tlustý či Miroslav Kalousek a další, včetně politiků první republiky a mocných vládců velkých zemí, jako jsou USA, bývalý Sovětský svaz, Velká Británie a další země. Kniha Vás rozhodně pobaví a snad prostřednictvím ní lépe poznáte ty, o kterých jste si dosud dělali iluze, nebo naopak jste je v jistém smyslu podceňovali.

Pojďme nahlédnout živě a čtivě do soukromí rodiny Masarykových. Do jakéhosi průvodce ságou jejich rodu. Co přinesla nejslavnější a nejvýznamnější rodina první československé republiky novým generacím a jaký byl život jejích jednotlivých členů? Na tyto, i mnohé další otázky odpoví svěží přehledová publikace, nesoucí název: „Sága rodu Masaryků“. V hlavní a nejobsáhlejší části dopodrobna představuje soukromý, lehce i profesní život Tomáše Garrigue Masaryka a jeho ženy Charlotty Garrigue Masarykové a pozvolna při tom přechází do osudů jejich dětí – Alice Masarykové, Herberta Masaryka, Jana Masaryka a Olgy Masarykové. Podrobněji je rozveden také profil obou dvojic rodičů. Jak rodičů ze strany TGM, tak rodičů CHGM. Kniha poté koncízně připomíná i linii rodu Herberta Masaryka, která stále přetrvává, ale vlivem velkých tragédií málem zmizela úplně… Koncepce knihy je postavena na informacích ze soukromí výše zmíněných členů rodiny Masarykových a podložena autentickými dobovými vzpomínkami pamětníků, přičemž je z části kompilační reedicí výběru toho nejlepšího z knih Michaely Košťálové.

Zdeňka Baldová je jedna z nejvýznamnějších představitelek generace umělců počátku dvacátého století. Výtečná herečka, v první řadě originální ženská komička, avšak současně také jedinečná interpretka realistických a naturalistických úloh v divadle a především prvorepubliková hvězda stříbrného plátna, která učinila ze svého šišlavého, brebentivého projevu, přeřeků i drobných nehod natolik velkou a pozitivně vnímanou luxusní přednost, že se stala ve své době dokonce jedinou herečkou, o které se dalo říci, že jí podobné „průšvihy“ skutečně slušely… Kniha Průšvihy Zdeňky Baldové se snaží postihnout všechny významné a zajímavé stránky života a originálního hereckého projevu umělkyně. Neulpívá přitom jen na všeobecně známých faktech. Zájem směřuje hlouběji pod povrch věcí a přináší tak celou řadu dosud nepublikovaných skutečností o Zdeňce Baldové. Popisuje například její radosti i strasti jako manželky velkého Karla Hugo Hilara, podrobně líčí kuriózní (dnes již veřejností zapomenuté) nedorozumění, které vzniklo roku 1934 mezi Hilarem, Baldovou a tehdejším ministrem školství a národní osvěty (kultury), poukazuje na její nejobávanější konkurentku a přední kolegyni ze scény Národního divadla v Praze - Mílu Pačovou, a pojednává také o životní roli Zdeňky Baldové - paní Dulské, kterou umělkyně přenesla na filmové plátno nejen díky svému umění, ale i vlivem osudové náhody, a sice předčasné smrti její herecké kolegyně…

Theo Kojak je světově známý a takřka neomylný detektiv americké manhattanské policie z období sedmdesátých let, jehož charakteristickými znaky jsou především vyholená hlava, lízátko, vždy dokonale padnoucí a na míru zhotovený oblek. Kniha, která obsahuje zejména literárně pojatý rozbor osoby i osobnosti poručíka Kojaka, se opírá hlavně o jeho reakce a projevy, jak je zachycuje v jemných detailech dnes už kultovní americký seriál Kojak (1973-1978) s charismatickým Tellym Savalasem v hlavní roli, jenž se stal prvním a také nejvýraznějším představitelem této svébytné vyšetřovatelské a kriminalistické role v rámci filmové historie. Čtenář se dozví zajímavé i lehce pikantní detaily z Kojakova soukromí i pracovního terénu. Nechybějí kapitoly o vztahu poručíka Kojaka k ženám, snaha o vysvětlení jeho staromládenectví či výčet jednotlivých milenek, statě věnované jeho zálibám, kapitola o lízátku či pasáže o jeho nejbližších přátelích a spolupracovnících. Součástí knihy je i zmapování veškeré filmové tvorby na téma Kojak a soupis jednotlivých epizod původního seriálu ze sedmdesátých let. Vzhledem k tématu a prostředí je kniha napsána tzv. oddechovým jazykem, k němuž mimo jiné patří i řada nejrůznějších slangových a hovorových slov, která čtenář, jenž si chce u četby odpočinout, jistě ocení.

Toto nevšední dílo se zaměřuje na osobnostní profil současné první dámy České republiky, paní Ivany Zemanové. Autorka, historička, se nesnaží o žurnalistický obraz, ale o vystižení Zemanové jako pozoruhodné ženy s mnoha zájmy a vlastním osudem. Čtenář se dozví o jejích koníčcích, jako je obdiv k prvorepublikovému filmu a herci Oldřichu Novému, úcta k francouzské kultuře, láska k klasické hudbě, a péče o přírodu a zvířata. Zemanová se ve své roli soustředí na pomoc slabým a dětem, které měly méně štěstí. Kniha obsahuje také kapitolu o jejím manželovi, prezidentovi Miloši Zemanovi, a rekapitulaci všech prvních dam a „prvních slečen“ v české historii. Zajímavostí je porovnání mezi historicky první dámou, paní Charlottou Garrigue Masarykovou, a současnou Ivanou Zemanovou, zkoumá, co mají obě ženy společného a co je odlišuje. Kniha je podložena pečlivě vybranými články z tisku, televizními pořady a specializovanou literaturou, zároveň autorka čerpá ze svých vlastních vzpomínek na společenské a kulturní události, kde měla Zemanovou možnost zažít naživo. Dvě přílohy obsahují unikátní fotografie, které mnohé překvapí.

Spisovatelka a historička umění Michaela Košťálová přichází před své čtenáře s novou knihou již zdobí příznačný název NAĎA KONVALINKOVÁ - Naivní Květuška z filmu Adéla ještě nevečeřela,vyrostla v hvězdu první velikosti. Je to kniha nabitá nejen faktografickým materiálem o této svébytné a oblíbené herečce, ale také hlubším zamyšlením, které rozhodně zaujme všechny čtenáře, kteří Naděnku /jak ji její přátelé a obdivovatelé říkají/ mají rádi. Při psaní této publikace se bránila tomu, aby kniha nebyla jen snůškou faktografických dat a tedy vlastně dílo bez duše. Inspiraci pro napsání knihy ji byly zejména časosběrné filmy dokumentaristky Heleny Třeštíkové a hlavně vztah k Nadě Konvalinkové, jako herečce a ženě, kterou se zájmem sledovala od svých dětských let, kdy se chtěla stát herečkou, tedy vlastně kolegyní té velké N.K. Kniha mj. také pojednává o dlouholetém přátelství Nadi Konvalinkové s Květou Fialovou, o jejím „ nakažlivém“ smíchu, o módě, jídle a pochoutkách, o eleganci i Nadačním fondu, ve kterém paní Naďa mnoho let působí.

Kniha objevuje tvář prvního československého prezidenta z nevšedního úhlu pohledu, výhradně z jeho soukromí. Čtenář knihy získá ucelený, mnohdy detailně vykreslený pohled na civilní život T. G. Masaryka. Například pro jaké typy žen měl slabost, jaký vztah měl k ženám vůbec, kterého ministra se zastal v momentě, když se k nelibosti veřejnosti oženil s herečkou. Jaká jídla měl rád, proč se rozhodl být abstinentem, kdy sportoval, jaký byl kůň Hektor, jak vypadala soukromá pracovna TGM i proč upřednostňoval skřipec před brýlemi. Součástí knihy je profil zajímavostí pojících se k prezidentově choti paní Charlottě Garrigue Masarykové. Překvapením může být otázka, jaký vztah měl ke spisovatelce Oldře Sedlmayerové, s níž zvažoval sepsat velkolepé literární dílo, zda milenecký, nebo jen přátelský. Čtenář se dozví, že si umělkyně T. G. Masaryka oblíbila již ve svých třinácti letech, kdy se mu také rozhodla sepsat obdivný dopis, o jejích úsměvných milých dívčích trablech i o tom, jak o něm získávala informace. Součástí knihy je velká škála citací známých a dodnes nepublikovaných vzpomínek mnoha významných osobností včetně O. Sedlmayerové.

Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky. Spisovatelka se v knize zaměřuje výhradně na soukromí a civilní život výjimečné, přemýšlivé, charismatické a citlivé ženy. Čtenář se například dozví, jak a s jakým prospěchem Milada Horáková studovala, jaké byly její záliby, jaký měla vztah k literatuře či hudbě, jaká byla její první láska, jakou byla manželkou, jak se oblékala a jaký měla vztah k módě. Součástí knihy je objasnění některých zavádějících informací ze života Milady Horákové, mezi něž náleží například fáma o její spojitosti se zbořeným mariánským sloupem na Staroměstském náměstí v Praze či spekulace, že měla být sekretářkou našeho druhého prezidenta E. Beneše. Autorka ve své knize současně odhalila i dosud velice spoře publikovaný profil Milady Horákové jako svébytné studentky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde ji vyučoval například také prof. JUDr. Jan Krčmář, jehož životem a prací se autorka dlouhodobě zabývá. V knize nechybí emotivně silné momenty a úryvky z dopisů a dalších zdrojů, které statečná žena a pravá dáma, okouzlující svým nefalšovaným šarmem, učinila jen několik dní před svou smrtí.

Charlotta Garrigue, provdaná Masaryková (1850-1923), byla historicky první dámou naší republiky, přičemž z tohoto společenského postavení je také veřejnosti nejznámější. Přesto právě zde platí jakési dvojí vidění. Charlotta je sice na jedné straně známá jako Američanka a žena prvního prezidenta, avšak její osobní život a její skutečná role, již sehrála „ve stínu“ svého manžela, je jaksi zastíněna její dcerou Alicí a synem Janem Masarykem. Charlottu Masarykovou, dceru z dobře situované americké rodiny, která se vzdala životních jistot, aby se mohla odstěhovat po boku původně chudého a ve společnosti ostrakizovaného vědce T. G. Masaryka (1850-1937) do nejistých poměrů Rakouska-Uherska, lze oprávněně považovat za jednu z legend naší historie. Jde o poutavý příběh ženy, která v sobě nalezla nejen obrovskou sílu podporovat svého manžela takřka proti všem, ale současně i ženy s neutuchající láskou k české kultuře a její historii, zejména pak k osobnosti a dílu Bedřicha Smetany. Kniha je postavena na základě výpovědí (pamětí) mnoha prvorepublikových osobností, které měly to štěstí, že paní Masarykovou znaly osobně a prožily s ní některou z etap jejího dramatického života. Po dlouhé době jde o knihu, která nepracuje pouze s moderními zdroji, ale takřka výhradně se zdroji historickými, dnes takřka neznámými.

Herecké umění Růženy Šlemové se vyznačovalo osobitým projevem, který převyšovala její vrozená noblesa a elegance. O generaci herců první československé republiky již bylo napsáno mnoho, avšak titul "Pikantní dáma Růžena Šlemrová" přináší zásadní moment v moderní filmové historii. Autorka představuje ucelenou filmografii této nezapomenutelné osobnosti. Šlemová byla charismatickou ženou, vždy elegantně oblečenou, s darem pikantního konverzačního projevu a nezaměnitelně pronikavým hlasem. Její postavy se staly vizuálními a uměleckými klenoty prvorepublikového filmu, a to i díky jejímu talentu ztvárnit salonní úlohy "dam z vysoké společnosti", které neměly konkurenci. Zatímco její osobní život byl šťastný a naplněný, její umělecká dráha byla plná překvapení. Autorka předkládá čtenářům knihu, která rozhodně stojí za přečtení.

Životní cesta jednoho z nejvýznamnějších literátů našich dějin, Karla Čapka, je plná tragédií i nesmrtelnosti. Jeho začátky byly poznamenány obtížemi, když musel po odhalení spolupráce s tajným spolkem přestoupit na jiné gymnázium. Po získání doktorátu na Univerzitě Karlově se stal úspěšným publicistou a spisovatelem, avšak pozitivní vyhlídky brzy nahradily vážné starosti. Jeho nemoc a osobité názory vedly k odchodu z redakce Národních listů. Osobní život a manželství s herečkou Olgou Scheinpflugovou byly poznamenány kolísavými stavy, přičemž jejich svazek byl přirovnáván k vodě a ohni. Čapek exceloval jako prozaik a dramatik, ale na konci života čelil útokům společnosti, která ho považovala za promařkovského. Po abdikaci prezidenta Beneše se stal terčem urážek, včetně anonymních dopisů a vandalismu. I přes osm nominací na Nobelovu cenu za literaturu ji nikdy nezískal. Kniha se zaměřuje na jeho soukromí, vztahy s TGM a jeho rodinou, a na detaily, které ovlivnily jeho osud, včetně důvodů, proč se nikdy nestal docentem na Univerzitě Karlově. Autorka vychází z autentických vzpomínek pamětníků, podobně jako v předchozím díle o Charlottě Masarykové.

Hlavní náplní knihy Rodokmen a vztahy Boženy Němcové je objasnění role spisovatelky nejen jako matky a manželky, ale současně i jako přítelkyně několika známých mužů, významných českých lékařů. Autorka vypráví o osudech členů Boženiny rodiny, a to od její babičky Marie Magdalény Novotné přes manžela Josefa Němce až po děti. Nevyhýbá se přitom spekulacím o možném šlechtickém původu autorky a prostor získává i osobnost Kateřiny Vilemíny Zaháňské.

Brilantní zpěvačka - „první dáma šansonu" a typově ojedinělá herečka paní Hana Hegerová, která se všemi svými přáteli a příznivci oslavy letos své 80. výročí patří již více jak čtyřicet let mezi čelní představitelky československé hudební scény, ve které, přestože přibývá pořád více a více tváří, je stále nevídaným solitérem... Její neopakovatelný projev a výstižná hudba dovede stejně tak něžně pohladit po duši, jako s vážností přinutit k přemýšlení o skutečných lidských hodnotách života, jakými jsou láska, mládí, stáří či štěstí a svoboda. Hana Hegerová je umělkyní, jež za svůj život ušla velký kus cesty, která mnohdy nebyla jednoduchá. Zažila vrcholnou slávu i křivdu, luxus i bídu a přece po celý život zůstala skromnou ženou, jejímž hlavním cílem nebylo být „hvězdou" za každou cenu.

Vzpomínková kniha zachycuje životní dráhu Václava Havla od dětských let až po nejvyšší ústavní funkci prezidenta republiky krátkými výstižnými texty a velkým obrazovým doprovodem. Publikace obsahuje téměř všechny nejdůležitější etapy jeho vývoje na více než stu dobových fotografií. Jde o unikátní časosběrný materiál, který každému připomene velkou osobnost světového významu.

Všichni ho známe a téměř všichni ho milujeme… Řeč je o fešném detektivovi s knírkem a pověstnými „šedými buňkami mozkovými“ – Herculu Poirotovi, nejslavnějším hrdinovi Agathy Christie. Od první detektivky s jeho postavou v roce 1921 vyšlo mnoho dalších, avšak nyní přichází knižní rekonstrukce jeho vlastního já – (nejen) portrét Hercule Poirota. Autorka, specialistka na historii umění meziválečného období, zpracovává téma netradičně, odvážně a citlivě propojuje různá témata. Detektiv v této publikaci poprvé získává plastickou životnost, díky které čtenář pozná kompletní Poirotovu charakteristiku, jak mu ji vtiskla autorka i tvůrci 13 filmových sérií. Současně jsou odhaleny detaily, které mohou fanouškům uniknout. Kniha také představuje Agathu Christie, tvůrkyni slavného elegána, a věnuje prostor roli Hercula Poirota ve filmu, kde se jeho vrcholným představitelem stal britský herec David Suchet. Specialitou knihy je podrobný rozbor postavy Ariadne Oliverové – „karikatury“, do níž Christie promítla sebe samu.

" Já nemám žádná ústa, já mám hubu a tu si budu votvírat a hodně si ji musím otevřít, aby se mi tam vod vás ty zuby ještě vešly." " Pane profesore, aspoň tu madurídu aby udělal." Spisovatelka předkládá čtenářům více jak 500 známých i méně známých hlášek, které se nám okamžitě vybaví, když zaslechneme i jen náznaky dialogů z prvorepublikových filmů. A není divu. Kvalitních a humorných hlášek, jízlivých poznámek a komických dialogů vzniklo jen v tomto období několik tisíc. Prvorepublikové dámy a pánové skrze své ostré jazýčky dokázali být se světem okolo sebe brzy hotoví. Příjemně se poslouchajících dialogů a tzv. "hlodů" je nepřeberné množství. Rozhodně nelze zapomenout například na výroky slavných herců - Hugo Haas jako pan Načeradec: "Já jsem efektivně mrtvý muž …, co se ode mě chce!" Autorka předkládá knihu všem čtenářům, kteří se chtějí od srdce zasmát a zároveň se něco nového " ze zákulisí " vybraných filmů a hereckých osobností dozvědět. Kniha Michaely Košťálové je již třetí publikací vydanou v nakladatelství Petrklíč.

Mladá spisovatelka, historička umění a obdivovatelka Simony Monyové, napsala knihu, kterou se vyplatí přečíst od začátku až do konce. Z dostupných materiálů a svého vnitřního přesvědčení obnažuje svět Simony Monyové, ve kterém žila čtyřicet čtyři let. Jde o velmi zajímavé čtení, které přináší mnoho nevyřčených slov, tužeb a přání této spisovatelky. Autorka ji ukazuje v plné šíři jako ženu, která do bláznivého světa chtěla prostřednictvím své tvorby vnést do života alespoň nějaký řád, který by byl smysluplný a přijatelný pro většinu lidí. Je velká škoda, že tento její záměr byl krutě a předčasně ukončen.

Zní to až neuvěřitelně - vitální, temperamentní, šarmantní a na svůj věk velmi půvabná královna je s Brity i s námi všemi již celých devadesát let, a k tomu ještě je nejdéle „sloužící“ panovnicí. Úctyhodnou dobou devadesáti let života se muže pochlubit jen málokdo z nás. Někteří už zemřeli, jiní se teprve nedávno narodili, a přece od počátku 50. let až do moderního 21. století panuje v Británii stále jedna pozoruhodná královna, již známe jako elegantní dámu v barevných kostýmcích a slušivém kloboučku snad všichni. Avšak položme si otázku. Známe ji opravdu (zejména my Češi, kterých se britská historie týká přirozeně jen okrajově) tak dobře? Známe její tradiční zvyky, osobní koníčky, záliby či například nejrůznější humorné příběhy, kuriozity a rekordy jejího života? Spisovatelka si klade za cíl poutavě a s lehkostí provést čtenáře všemožnými událostmi a zvyky Alžbětina dvora, který se muže v tuzemsku oprávněně jevit jako velký samostatný a nepoznaný svět. V publikaci nechybí ani občasná srovnání s českou historií, která se s britskou v určitých obdobích potkávala. Kniha je napsaná u příležitosti úctyhodného jubilea královny Alžběty II. Je vhodná pro všechny skupiny čtenářů.

Zní to až neuveřitelně – vitální, temperamentní, šarmantní a na svůj věk velmi půvabná královna byla s Brity i s námi všemi již devadesát šest let, a k tomu ještě byla nejdéle „sloužící“ panovnicí. Úctyhodnou dobou devadesáti šesti let života se může pochlubit jen málokdo z nás. Nekteří už zemřeli, jiní se teprve nedávno narodili, a přece od počátku 50. let až do moderního 21. století panovala v Británii stále jedna pozoruhodná královna, již známe jako elegantní dámu v barevných kostýmcích a slušivém kloboučku snad všichni. Avšak položme si otázku. Známe ji opravdu (zejména my Češi, kterých se britská historie týká přirozeně jen okrajově) tak dobře? Známe její tradiční zvyky, osobní koníčky, záliby či například nejrůznejší humorné příběhy, kuriozity a rekordy jejího života? Spisovatelka si dala za cíl poutavě a s lehkostí provést čtenáře všemožnými událostmi a zvyky Alžbetina dvora, který se může v tuzemsku oprávněně jevit jako velký samostatný a nepoznaný svět. V publikaci nechybí ani občasná srovnání s českou historií, která se s britskou v určitých obdobích potkávala.

Historicky nejvýznamnější český panovník, římský císař a také největší Čech je tentokrát předmětem neobvyklého pohledu autorky na soukromí Karla IV. Čtenář se dozví, jak probíhalo panovníkovo mládí, jaké byly jeho lásky, kdo všechno patřil k jeho manželkám, že pojal za manželku "vdovu" po vlastním synovi, zda měl milenku, či jestli věřil v astrologii. Poutavé jsou momenty i kapitoly věnované sporům Karla IV. s otcem Janem Lucemburským či noblese i intrikám na půdě tehdejšího Pražského hradu. Neméně zajímavé jsou pak části zaměřené na panovníkovy specifické záliby či kapitola věnovaná rekapitulaci nejznámějších a především nejkurióznějších omylů a fabulací ze života Karla Iv.

Historie paláce Koruna na Václavském náměstí od jeho přestavby v roce 1914.

Kniha objevuje tvář prvního československého prezidenta z nevšedního úhlu pohledu, výhradně z jeho soukromí. Čtenář knihy získá ucelený, mnohdy detailně vykreslený pohled na civilní život T. G. Masaryka. Například pro jaké typy žen měl slabost, jaký vztah měl k ženám vůbec, kterého ministra se zastal v momentě, když se k nelibosti veřejnosti oženil s herečkou. Jaká jídla měl rád, proč se rozhodl být abstinentem, kdy sportoval, jaký byl kůň Hektor, jak vypadala soukromá pracovna TGM i proč upřednostňoval skřipec před brýlemi. Součástí knihy je profil zajímavostí pojících se k prezidentově choti paní Charlottě Garrigue Masarykové.Překvapením může být otázka, jaký vztah měl ke spisovatelce Oldře Sedlmayerové, s níž zvažoval sepsat velkolepé literární dílo, zda milenecký, nebo jen přátelský. Čtenář se dozví, že si umělkyně T. G. Masaryka oblíbila již ve svých třinácti letech, kdy se mu také rozhodla sepsat obdivný dopis, o jejích úsměvných milých dívčích trablech i o tom, jak o něm získávala informace. Součástí knihy je velká škála citací známých a dodnes nepublikovaných vzpomínek mnoha významných osobností včetně O. Sedlmayerové