Jan Vedral Book order (chronological)

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad. – velmi detailní a otevřený pohled na proměnu přední pražské scény po srpnu 1968, na divadelní etapu v mimořádně ztížených podmínkách až do listopadových událostí v roce 1989. Vedle šéfů, režisérů a dramatiků pro množství fotodokumentace před námi zároveň defiluje i tehdejší nebývale silná herecká garnitura: Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Daniela Kolářová, Hana Maciuchová, Jana Štěpánková, Dagmar Veškrnová, Gabriela Vránová, Josef Bláha, Vlastimil Brodský, Otakar Brousek, Radoslav Brzobohatý, Petr Haničinec, Jaromír Hanzlík, Oldřich Kaiser, Miloš Kopecký, Jan Potměšil, Ilja Prachař, Viktor Preiss, Ilja Racek, Karel Roden, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Satoranský, Svatopluk Skopal, Martin Stropnický, Tomáš Töpfer a mnozí další. Do knihy přispěli: Tomáš Bojda , Vladimír Čepek , Radmila Hrdinová , Lenka Jungmannová , Vladimír Just , Vít Kořínek , Tatjana Lazorčáková , Barbora Mašková , Nikol Nováková , Tereza Panchartková , Zuzana Paulusová , Vladimír Procházka.

„Zažil jsem spoustu násilí a zlejch věcí. Jak na Jamajce, tak v Anglii. Hodně lidí, který tě vůbec neznaj, tě hned odsoudí. Myslej si, že jsi nýmand, jenom kvůli barvě tvojí kůže. Změnilo se to až na pódiu. Na pódiu, tam se doopravdy cítíš, jako bys byl někdo. Nikdo ti nenadává. Nikdo se ti neposmívá. A právě proto pro mě pódium znamená radost a hrdost. A všechno to začalo onoho večera...“ Roy Barrington Ellis je legenda ska a reggae hudby. Narodil se v Kingstonu na Jamajce, ale už v útlém mládí musel z Jamajky zmizet, aby neskončil ve vězení pro mladistvé delikventy. V Londýně se učil na trombón od Rica Rodrigueze a se svou první kapelou hrál v doprovodném ansámblu pro všechny jamajské hvězdy své doby, jakými byli Owen Gray, Prince Buster, Laurel Aitken, Toots Hibbert nebo Millie Small. Jako člen kapely Symarip byl průkopníkem reggae napříč Evropou. Singlem Skinhead Moonstomp vytvořil žánr skinhead reggae. Teď se českému novináři Honzovi Vedralovi rozhodl poprvé vyprávět celý svůj příběh. „Chci, abyste se vy všichni skinheadi zvedli na nohy! Srovnejte si kšandy a boty na nohách. A dejte mi trochu toho starýho měsíčního dupáku...“

Slavný hudebník ve vzpomínkách své životní lásky. „Katherine, tohle smůla není. Taky nemyslím, že se to někdy změní. A tak povídej, já tě poslouchám rád“ To napsal Miro Žbirka své lásce v písni Katka. Jaký byl život se slavným muzikantem? Vyprávění Katky Žbirkové začíná osudovou romancí, která se časem proměnila v nerozlučný vztah. Kniha Mekyho životopisce Honzy Vedrala je plná šťastných, humorných i bolestivých příběhů slavného páru, který spolu prožil 37 let. Obsahuje nikdy nezveřejněné fotografie a dopisy ze soukromého archivu Žbirkových.

Publikace významného současného dramatika, šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, vysokoškolského pedagoga a divadelního teoretika je určená nejen pro zájemce o dramatickou tvorbu a divadelní dramaturgii, ale i pro ty, kteří o divadle chtějí přemýšlet hlouběji a zároveň neodtrženě od divadelní praxe. Nejpovolanější advokát divadla dramatu se zabývá proměnami divadelního autorství, dramaturgické a inscenační praxe od šedesátých let 20. století po současnost. Důkladná analýza je věnována dílům J. Topola, F. Dürrenmatta, S. Mrożka a V. Havla, dramatikům, kteří postihli rozpory a naděje doby kolabující modernity. Publikace vychází ve spolupráci s pražskou AMU.

Tištěná jubilejní publikace elektronického hudebního časopisu Headliner obsahuje vybrané články o hudebních fenoménech, rozhovory s českými i zahraničními muzikanty a kapelami a hudební reportáže z dosavadní pětileté existence mezi lety 2014-2019.

Příběh nejslavnějšího českého rockového muzikanta Ivana Krále vás vezme na neuvěřitelnou jízdu do sedmdesátých let, přímo do epicentra kulturní revoluce, kdy se v New Yorku rodil punk a garážová hudba. Společně navštívíme kultovní kluby, projedeme se po městě psychedelickým rolls-roycem Johna Lennona. Patti Smith nám bude strkat kokain až pod nos, Iggy Pop plakat na rameni a nadávat do pitomců, David Bowie dělat průvodce nočním životem. Příběh Ivana Krále paradoxně přitom pořád zůstane příběhem příkladně vychovaného kluka ze Smíchova, který odjakživa miloval divadlo Semafor a kapelu Olympic a chtěl dělat písničky, co se budou líbit. Na rozdíl od jiných, kteří okatě bojovali se svými muzikantskými démony, měl střízlivý a „trochu divný“ Ivan Král vždy a všude připravenu spoustu hotových písniček, které stačilo jen vzít, nazpívat a nahrát. A právě tak často vznikaly jeho hity. Autorizovaný životopis od respektovaného novináře Honzy Vedrala.

Tato kniha je druhým svazkem souboru představujícího autorskou, dramaturgickou, teoretickou a pedagogickou tvorbu Jana Vedrala. Navazuje na svazek DramaTIK. Je výborem dramaturgických esejí, studií a statí, jimiž autor doprovázel od osmdesátých let dvacátého století svou dramaturgickou, autorskou a pedagogickou praxi. Autor vychází z přesvědčení, že vedle praktické dramaturgie je součástí profese dramaturga také teoretická činnost, spjatá zejména s možnostmi a vývojem dramatu, scény a společenských kontextů divadelní tvorby. Tato teoretická dramaturgie není v přísném slova smyslu činností vědeckou, je totiž vždy vztažena a poměřována konkrétní scénickou praxí a je zpravidla také vyvolána jejími potřebami a nároky. To, do jaké míry jsou české divadlo a jeho dramaturgie spojené se společenským vývojem, analyzuje Jan Vedral na proměnách českého divadla a společnosti za období uplynulých čtyřiceti let.

Výbor deseti her a dramatizací českého dramatika, dramaturga a teatrologa Jana Vedrala. „Dramaturgie je činnost na pomezí.“ Výrok J. Císaře, jednoho ze svých učitelů na DAMU, vzal autor této knihy, dramatik a dramaturg Jan Vedral, doslova. Na pomezí mezi scénou a literaturou balancuje po celých téměř čtyřicet let svého působení v českém divadle. Tento svazek, první část dvoudílného výběru DRAMAtik a DRAMAturg, obsahuje texty, napsané zpravidla pro potřeby divadelních ansámblů, které je také většinou inscenovaly. V předmluvě upozorňuje Milan Uhde na to, že Vedral i jako „píšící dramaturg“ je autorem společensky aktivní dramaturgie tématu. Významné bylo uvedení jeho Urmefistaa dramatizace Bulgakovova Mistra a Markétkyna konci 80. let, polemiku vyvolali jeho Staří režiséři, dramatizace Kafkova Zámku či Kašpar Hauser – Dítě Evropy na počátku nového milénia. Ve svazku je poprvé otištěna svébytná adaptace románu K. Schulze, kterou autor pod názvem Bolest a kámen připravil roku 1997 pro Divadlo na Vinohradech, kde však po zákazu nebyla uvedena.

Dramaturgie řádu, postdramaturgie chaosu. Eseje o dramaturgii od významného současného divadelního a rozhlasového autora, dramaturga (šéfdramaturg pražského Divadla na Vinohradech) a vysokoškolského pedagoga.

Kniha je osobným príbehom talentovaného umelca a autentickým príbehom o začiatkoch a vývine slovenského popu. Hoci autor spomína všetky kľúčové udalosti v Mekyho súkromnom živote, pozornosť je sústredená na jeho hudobnú kariéru. Nezameriava sa však len na najväčšie úspechy, čriepky skladá od šesťdesiatych rokov až do súčasnosti, čím vytvára pestrú mozaiku ľudí a udalostí na československej hudobnej scéne. Publikácia približuje Mekyho rýchly štart aj nečakaný koniec v slávnej skupine Modus, predstavuje spoluprácu s Kamilom Peterajom či vzťah s Marikou Gombitovou a Lacom Lučeničom. Pripomína Mekyho víťazstvo na Bratislavskej lýre, zisk Zlatého slávika aj moderovanie porevolučnej hudobnej relácie Rhytmick a prezrádza, že zmeny jeho hudobného štýlu boli spôsobené jednak túžbou skúšať novú techniku, no najmä snahou nenechať sa zaškatuľkovať. Rozprávanie nás vťahuje do širších súvislostí – ako to fungovalo v časoch, keď hudobné texty museli prechádzať schvaľovacím procesom, ako znášali umelci nezmyselné nariadenia režimu, napríklad zákaz používať prezývku Meky či mať pred televíznymi kamerami rozpustené vlasy, prečo boli turné po Sovietskom zväze psychicky aj fyzicky náročné a či sa rokenrol naozaj neoddeliteľne spája so sexom a s drogami.

Delfy Ve skladišti mé hlavy Dabér Jackson aneb Showbusiness a umírání v písních a tancích národa českého Aneurysma Pětice rozhlasových her Jana Vedrala, jednoho z mála českých dramatiků, kteří se auditivnímu dramatu věnují dlouhodobě a systematicky, je pro čtenáře možností zabývat se akustickou archeologií vlastního prožívání současného světa. Texty vznikaly v posledním dvacetiletí a sledují nejen proměny společnosti, ale zejména reflexi těchto proměn, společenských mýtů a jejich nositelů. Autor vychází z přesvědčení, že v naší emocionální paměti jsou zachovány stovky pocitů, spojených s konkrétními akustickými počitky. Proto v textech her zkoumá vědomé i nevědomé působení těchto počitků i zdrojů jejich šíření. Myšlenkový a citový smog normalizační novořeči (Delfy), politických hesel a reklamních sloganů (Ve skladišti mé hlavy), blábolů a hlášek audiovize (Dabér), české a slovenské takzvané zábavné hudby (Jackson) může vést k naprosté ztrátě společenské paměti (Aneurysma).

Výkřikem úlevy „Máme ho!“ bylo světu oznámeno v roce 2004 dopadení diktátora Saddáma Husajna. Čtyři přední umělci, ovlivňující způsob uměleckého zobrazovaní skutečnosti ve 20. století, filmoví režiséři a sochař monumentů, jsou soustředěni na vojenské výcvikové základně. Dozorci je mají připravit na nový úkol, kterým byly tyto senilní celebrity masového umění pověřeny. Jako letití tvůrci veřejného mínění mají navrhnout způsob, jímž bude světu oznámeno zatčení diktátora a jímž bude diktátor ze světa zprovozen tak, aby jeho smrt nevzbudila nežádoucí reakce. Umělci, kteří každý svým způsobem kolaborovali s některou z totalitních mocí 20. století a kteří byli mocnými využíváni, omezováni a zároveň korumpováni, se znovu setkají se svými tyrany. V návrzích scénářů odstranění diktátora využijí celé své znalosti dvacátého století, znovu rekonstruují zánik Lenina, Hitlera, Stalina, Causesca, Pol Pota... Diskurz o moci umění nad skutečností se převrací ve svůj opak.

Devět zásadních divadelních her významného českého dramatika.Varování! Četba Steigerwaldových her vzbuzuje v čecháčkovském "odpusťme si co jsme si" prostředí občas prudké alergické reakce a emocionální výbuchy, které se v nepřítomnosti autora mohou projevit agresí proti samotné knize. Při jejím vyhození z okna, rozškubání či zadupání do bahna…

Kniha formou fiktivního rozhlasového dokumentu přináší portrét významného českého rozhlasového režiséra Jiřího Horčičky. V rozsáhlém rozhovoru z léta roku 2003 vzpomíná režisér na svůj život, jehož profesionální část byla spojena více než 50 let s rozhlasem. Osud Jiřího Horčičky je tak do značné míry osudem slovesného a dramatického vysílání rozhlasu v Česku v období dvou totalit a dvou okupací. Rozhovor rovněž sumarizuje ojedinělou a novátorskou Horčičkovu režijní zkušenost, jejíž význam přesáhl národní hranice. Horčičkova práce byla v 60. letech několikrát oceněna na Prix Italia, režisér tehdy také hostoval v řadě evropských rozhlasů. Tento rozhovor je doplněn dobovými rozhovory, dokládajícími vývoj a zrání režisérova občanského a uměleckého názoru. Dobová i současná svědectví dramaturgů, autorů, herců i posluchačů postihují šíři a rozmanitost Horčičkova tvůrčího záběru i jeho roli inspirátora mnoha významných uměleckých rozhlasových počinů. Kniha dále obsahuje studii O rozhlasové tvůrčí metodě, která, spolu s rovněž publikovanými Horčičkovými názory na problematiku stereofonie v auditivním dramatu, je dodnes platným manuálem moderní rozhlasové dramaturgie a režie. Přílohy knihy tvoří studie Jana Vedrala Prostor v rozhlasové hře a soupis režijního díla Jiřího Horčičky.