Pavel Ambros Books

Der bekannteste Text des Religionsphilosophen Wladimir Solowjew liegt hier in der einzigen verfügbaren Ausgabe in deutscher Sprache vor.

Kult Božského Srdce procházel různými proměnami. Jednotliví autoři (např. Rahner, Arrupe, Špidlík aj.) se zamýšlejí nad aktuálností tohoto Kristova pozvání do žité teologie srdce. Ve sborníku se rovněž nacházejí přeložená hesla z Dictionnaire de spiritualité a tři papežské encykliky.

Dvacáté výročí jmenování otce Tomáše Špidlíka kardinálem připomíná nakladatelství Refugium jeho životopisnými črtami. Kniha čerpá z osvědčených pramenů, přináší rovněž podrobnosti méně známé či jednotlivosti zcela nové. V knize zazní osobní vzpomínky otce Špidlíka samotného, jeho úvahy a svěží postřehy, které jsou stále aktuálnější. Čtenáři je představen duchovní profil jeho osobnosti a stále živé, podnětné autentické dědictví.

Encyklopedický slovník křesťanského Východu je rozšířeným vydáním italského originálu z roku 2000, které vyšlo péčí Papežského východního institutu. Obsahuje téměř 1800 abecedně seřazených hesel, vzájemně bohatě provázaných. Na vydání se podílelo 100 autorů z celého světa. K rychlé orientaci slouží přehledné grafické uspořádání. Rozsah hesel se pohybuje od stručných definic po zevrubné informace z historických, geografických, lingvistických, uměnovědných a především byzantologických, patristických a teologicko-spirituálních oblastí. Revidované a doplněné české vydání navíc obsahuje 555 nových hesel, které zohledňují reálie střední a východní Evropy.

Vhled do života andělů. Sborník sleduje osobnost svatého archanděla Michaela, a to z oborově různorodých pohledů. Obsahuje historické, biblické, spirituální, i umělecké příspěvky, v nichž jsou zohledněna nejnovější současná bádání. Rovněž pojednává o poutních místech Mont-Saint-Michel a Monte Gargano. Hodnotné jsou překlady z francouzských teologických slovníků. Do publikace je vřazena bohatá paleta barevných Michaelovských ikon a reprodukcí. V českém prostředí se jedná o nejucelenější publikaci svého druhu.

Průvodce postní dobou pro dospělé přibližuje každému křesťanu podstatu obnovy křestního vyznání. Praktický návod, jak v šesti krocích prohlubovat osobní víru, vychází z bohatství křesťanské tradice Východu i Západu, z bible a liturgie. Obsahuje srozumitelné podněty spirituálně vnímavým lidem, především mladým rodinám, katechumenům, nedávno pokřtěným, mládeži, kněžím a farnostem. Poslouží každému, kdo chce hlouběji porozumět svému křtu a postoupit o krok dále k ryzímu křesťanství.

Velehrad na křižovatkách evropských dějin – katalog tří nových stálých expozic v obnoveném velehradském areálu – se obrací na návštěvníka otevřeného hodnotám, k poutníkovi s duchovní a ekumenickou citlivostí, k turistovi hledajícímu inspiraci nebo i k mladému člověku 21. století. Obsahuje zasvěcené studie o velehradské tradici a dějinách kláštera, ucelené informace o celkové koncepci i vystavovaných exponátech a podrobná shrnutí nejnovějších stavebních, restaurátorských, architektonických a umělecko-historických poznatků.

Pastorační výzvy v podmínkách evangelizace. Kolektivní monografie se snaží pozitivně podat ruku v nesnadných podmínkách, s nimiž je konfrontován rodinný život. Mechanismus stále větší spotřeby, dítě jako překážka atraktivnějších „nabídek“: naše rodiny znají podobná dilemata důvěrně. Jan Pavel II. hovořil v té souvislosti o kultuře smrti, papež František zase upozorňuje na tyranii peněz. O tom všem jednala Všeobecná III. mimořádná synoda biskupů v Římě. Mimořádně naléhavé téma reflektuje i naše kniha, zohledňující české specifikum.

Iniciace k životu nového člověka a utváření jeho životního stylu. anglické resumé.

Teologie obnovy místní církve v Čechách a na Moravě, její základní pastorační postoje a orientace pro třetí tisíciletí. Studie, která je prvním pokusem nastupující generace katolických teologů systematicky vyložit souvislosti kulturních ambicí české společnosti a života katolické církve.

Kontinuita a diskontinuita křesťanských tradic. Kniha shrnuje autorovo dosavadní studium křesťanských evropských tradic v duchu slov P.-H. Kolvenbacha SJ: "Všichni nemyslí stejným způsobem, a hlavně je-li teologie vnímavá vůči kontextu, vůči kontextualizaci, objevují se rozdíly v dějinných situacích, kultuře i jazyku. Tento problém by neměl nahánět strach. Napětí, které mezi univerzálním a partikulárním trvá, neznamená nutně relativizaci. Lidství je v pohybu a nestálosti. Dialog se neodehrává na úrovní kontinentů, ale v ulicích našich měst."

Duchovní život a fenomén napomínání (correctio fraterna). Kdy je možné napomenout? Jakou formu zvolit? Nejsme na jedné straně na připomínky neadekvátně přecitlivělí, přičemž si zároveň málo uvědomujeme na straně druhé dopad vysloveného napomenutí? Jaká kritéria se váží k umění vyslovení výhrady? Aktuálnost tématu je zřejmá. Texty různých autorů – českých i zahraničních – vycházejí ze čtvrtého olomouckého setkání spirituálních teologů (ve dnech 3.–4. června 2011), jejichž tématem byl Duchovní život a fenomén napomínání (correctio fraterna).

Kompletní bibliografie 1938–2011 / Kompletní bibliografie kardinála Tomáše Špidlíka SJ je čtenáři předkládána po důkladném studiu celého jeho díla, databází doma i v zahraničí a archivních dokumentů. Představuje neocenitelný nástroj pro každého, kdo se chce svědomitě zabývat jeho osobou, dílem, a hlavně duchovním dědictvím. Odráží celek tajemství života kardinála Špidlíka, kterému pro soulad teologie a duchovního odkazu přináleží z tradice zaužívaný titul starec.

Globalizace světa ovlivňuje výrazné lokální změny: v Evropě i Rusku. Až nyní poznáváme, co se změnilo, když po roce 1989 zanikl ideologicky založený bipolární svět Východu a Západu. V současné diskuzi o vztazích Evropy a Ruska panuje zploštěné myšlení a heslovité vyhodnocování. Mediální svět je toho často příkladem. Kulturní jedinečnost střední Evropy spočívá v tom, že může kompetentně vyhodnocovat jak první, tak druhý svět, a dnes třeba také dopady globální nerovnováhy. Autor vybral některá ožehavá témata – současně protikladné i společně sdílené hodnoty obou světů – která vylučují banalizaci a klišé. Kniha přispívá k současné diskuzi o tom, co můžeme očekávat od Evropy ve stínu Ruska a od Ruska ve stínu Evropy.

Církev je řeka, která tiší žízeň Božího lidu evangeliem. Naše cesta je pouť srdce, které dorůstá do toho, čím žije Ježíšovo Srdce. Láska se projevuje více skutky než slovy. Takovou lásku kniha ukazuje. Soucit se světem v Ježíšově Srdci proměňuje události celého světa. Zde se učíme usuzovat srdcem. Láska se umí radovat ze všeho, co vyrůstá ze skrytosti.

Dialogu je schopen ten, kdo zakusí, že ho má Bůh rád. Naděje ve vítězství dobra se pak pomalu stává jistotou. Co ale prožívají ti, kdo se považují za ztracené nebo osamocené? Text chce přispěchat s odpovědí, že nejsou nikdy ponecháni napospas. Autor nás vrací k počátkům rozhovoru s Bohem: k tomu, co je povolání, víra, novost života, duchovní a neduchovní, osoba, svoboda, cítění, co je zlo a jak jej překonávat, jak se správně modlit…

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům.

Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé. Podněcujeme člověka, aby si přál hodnoty dne nahlížet duchovně: aby v nich poznal, jak Bůh sám originálně pracuje. To je vnitřní svoboda, oživující pak veškerou ostatní vnější činnost.

Andělé provázejí člověka téměř odnepaměti, proto jsou také zakomponováni v mnoha náboženských systémech. Naše výstava představí především křesťanské pojetí a zobrazení andělské bytosti, které úzce navazuje na judaismus, na biblickou představu anděla – posla Božího. Andělé však nejsou jen božími posly, zprostředkovateli jeho vůle a ochránci lidí, mají též jiné zásadní úkoly spjaté s fungováním a harmonií celého světa, přesuny hvězd, bdění nad všemi elementy universa, národy, městy. Seznámíme vás s dlouhou vizuální tradicí zobrazování andělských bytostí, od středověku až po současnost, od témat, kde hraje anděl úlohu hlavní, přes vedlejší či doprovodné role až k volným „osvobozeným“ andělským motivům v umění 20. století. Část exponátů pochází ze sbírek Muzea umění Olomouc a Arcidiecézního muzea Olomouc i z arcibiskupských sbírek soustředěných v Kroměříži, většinou ale budou exponáty zapůjčeny ze státních i církevních institucí, ze soukromých sbírek i ateliérů umělců.

Člověk - prostor - transcendence / Tato kniha nabízí zamyšlení nad vztahem mezi člověkem, prostorem a transcendencí. Z různých perspektiv a na odlišných příkladech ukazuje, jak člověk vnímá posvátné v rámci své zkušenosti specifického prostoru. Autoři jednotlivých příspěvků reprezentují rozličné obory – přírodovědu, teologii, religionistiku, historii, teorii umění, filmu a architektury – mnozí však překračují obvyklý diskurs své disciplíny a podávají také osobní pohled, založený na introspekci a reflektované existenciální zkušenosti. Čtenář je jakoby doprovázen na cestě po mnoha podivuhodných prostorech, od syrově krásné polární krajiny přes imaginativní svět pravoslavných ikon až třeba po moderní sakrální architekturu. V každém z těchto navštívených prostorů pak má příležitost uvažovat nad tím, jakým způsobem u člověka funguje ono sensorium, které mu umožňuje setkávat se s tím, co je zcela jiné, co jej přesahuje, co je pro něj to „poslední nepodmíněné“.

Denní modlitba církve na Východě a na Západě. Modlitba breviáře se stala oblíbenou u mnoha dnešních křesťanů. Hlubší poznání vzniku této modlitby napomůže k plnějšímu osvojení si tak střeženého pokladu církve. Kniha je určená pro všechny, kdo chtějí mít z modlitby breviáře větší užitek.

Text nás seznamuje s charizmatem osobnosti olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Při příležitosti 100. výročí jeho jmenování arcibiskupem vyhodnocuje autor tradiční pohledy na něj a otevírá i nové perspektivy. Lidé stále přicházejí k jeho hrobu – Stojanův odkaz je živý. Zejména dnes nás povzbuzuje jeho statečný postoj zastávat se Božích věcí před rozmanitými státními institucemi. Autor knihy vyzdvihuje důležité téma všeobecného kněžství.

výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, Ochránce zarmoucených, Ochránce chudých. Texty k meditaci jsou plodem jubilejního Josefovského roku. Nalezneme v nich výzvy k důvěrnějšímu vztahu k tomuto velikánu víry, strážci Božích tajemství a inspirátoru rodinného života.

Pro hlubší zakoušení svátostí je třeba vstoupit do paradoxního tajemství osoby Ježíše Krista: Pán je živý, ve svojí slávě a plnosti, a přitom s námi soucítící a za nás svůj život znovu a znovu dávající. V Božím Srdci máme jedinečné jméno a svátosti nás k němu – k vlastní identitě – přivádějí. Tomu se postupně učíme. Předkládaná studie vychází z moudrosti tradice, aby poukázala na praxi církve a její citlivost k člověku dneška.

κήρυγμα /μαρτυρία – λειτουργία – διακονία. Součástí poslání církve v českých zemích je dialog se sekulární společností. Podle Benedikta XVI. jsou křesťané tvořivou menšinou: "Církev je přínosem v různých oblastech. První z nich je právě intelektuální dialog mezi agnostiky a věřícími. Jedni potřebují druhé. Agnostik nemůže zůstat u toho, že neví, zdali Bůh existuje, nebo ne; musí neustále hledat, vnímat velké dědictví víry. Katolík se zase nemůže spokojit s tím, že víru má, ale musí stále hledat Boha, stále více a v dialogu s druhými znovu poznávat Boha do větší hloubky. To je rovina první: velký intelektuální, etický a lidský dialog. Dále má církev mnoho co činit a mnoho co dát v oblasti výchovy a formace. Třetím sektorem je pak charita – pro církev vždy znamení identity: jít na pomoc chudým, být nástrojem lásky." Z rozhovoru Benedikta XVI. s novináři během letu do České republiky (26. září 2009)

Publikace vydána ke stejnojmenné výstavě konané v Muzeu umění Olomouc, Galerii Ambit a Vlastivědném muzeu v Olomouci ve dnech 25. dubna - 11. srpna 2013.

Příspěvek k současné recepci tradic v české teologii Kniha uvádí do současné teologické diskuse o vztahu mezi křesťanským Východem a Západem a ukazuje jeho nejdůležitější souřadnice. Úmyslně není přetížena faktografickými údaji, které jsou i v českém prostředí dostupné. Vysvětluje čtenáři průběh rozdělení a jeho příčiny, které měly teologické kořeny. Hlavním záměrem knihy je interpretovat jednotu a rozdílnost tradic křesťanského Východu a Západu jako vztah interkulturace a inkulturace tradice. Autor se pokouší překonat ustálená klišé o údajném kontrastu mezi legalistickým Západem a více svobodným mystickým Východem, vysvětlit dopady tradovaných protizápadních i protivýchodních polemik a uvést na pravou míru pseudo-východo-západní antiteze. Významná pozornost je věnována Svatému a velkému sněmu pravoslavné církve, který se uskutečnil na Krétě v roce 2016. Nechybí ani krátký pohled na cyrilometodějskou otázku a přínos českých jezuitů nové doby k recepci tradic křesťanského Východu.

Mučednictví - svědectví. Každý člověk je povolán Bohem ke zralé lásce, nikoho nevyjímaje, a to cestou individuálního následování. Studie Laik a jeho poslání. Mučednictví - svědectví odpovídá na otázky, jak žít povolaní v dnešním světě, aby mohl Bůh intenzívně vstoupit do všeho, co je bytostně lidské a sdílet všechny oblasti života s člověkem. Jeho stvoření pak namísto odpovědi přirozeně sálá radostnou zvěst až na konec světa.

Vybrané statě z pastorální teologie. Systematické shrnutí dosavadního teologického myšlení pedagoga Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci k otázkám, které si často klademe. Nemusí být samozřejmé, že teolog s církví souzní.

Sbírka přednášek lékařů, psychologů a teologů na aktuální téma bioetiky: euthanasie…

Communio ecclesiarum - očištění paměti. Sborník příspěvků z vědeckého semináře (12.-13. března 2007) katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP a Centra Aletti v Olomouci. Fórum Velehrad I. otevírá novou řadu tématických odborných konferencí Centra Aletti ve spolupráci s jinými akademickými institucemi. Přední čeští i zahraniční odborníci se věnovali čtyřem tématům: Velehradská tradice v širším kontextu, Tvůrci a dědicové velehradské tradice, Communio Ecclesiarum v Evropě jako teologická otázka, Cesty ke smíření v duchu velehradské tradice – kontextualizace.

Cyrilometodějská úcta a dědictví v životě a poslání církve v českých zemích. "Svatí Cyril a Metoděj přišli na Moravu před 1150 lety a zaseli tu víru. Vzpomínka na onu blahodárnou událost, která nesmazatelně poznamenala dějiny, umění a veškerou kulturu vaší země, oslovuje věřící, ale nabízí příležitost také celému národu, aby prohloubil zejména vzácné mravní dědictví, které má svůj původ v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně. V té souvislosti je nesmírně významné, že odhodlání střežit a rozvíjet zděděné duchovní a kulturní bohatství je ve vaší zemi také právně náležitě zakotveno." Z listu papeže Františka

Překlad písemně zpracovaných příspěvků účastníků konference Centra Aletti v Olomouci (září 2000) od solovjovských autorit (P. Ambros, L. Górka, S. A. Grib, J Komorovský, N. Lebrecque, J. Sutton, M. Tenace, M. Žust). Mezinárodní konference ke stoletému výročí úmrtí V Solovjova (1853 - 1900).

Pracovní seminář Katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP konané dne 16. října 2002. Na fóru pastorálních teologů se komentoval apoštolský list Jana Pavla II. Reflektující v Jubilejním roce 2000 pastorační situaci katolické církve. Z plodů těchto úvah vznikl tento sborník.

Kulturně-teologická rozprava o extrémních stanoviscích a postojích v životě církve. P. Ambros, W. Bugel, V. Frei, F. X. Halas, F. Kunetka, V. Novotný, A. Opatrný, C. V. Pospíšil, J. Skoblík, J. Šebek.

Vícejazyčná kniha shromažďuje příspěvky českých i zahraničních autorů, které mají vyjadřovat jejich poselství budoucím generacím. Česká spisovatelka a překladatelka katolické orientace oslovila v roce 2000 řadu osobností naší i cizí kultury, aby se pokusili vyjádřit svou představu smyslupného života. Tak vznikl sborník originálních vzkazů budoucím generacím i případným obyvatelům vesmíru, který soustřeďuje v rámci náboženských principů představu autorů o důstojném životě člověka na zemi.

Specifika nebo komplementarita? Kolektivní monografie vychází z odborného semináře, který byl uspořádán ve spolupráci s Centrem Aletti dne 21. 9. 2011.

Důležitost rozlišení "inkulturace" a "misie" je hlavním tématem pastoračně-teologické reflexe několika autorů. Pavel Ambros, Inkulturace víry. Marcello de Carvalho Azevedo, Inkulturace a požadavky modernosti…

Výhledy do postrestituční epochy života církví. Hlavním smyslem navrácení církevního majetku je svoboda církví odpovědně řídit sebe samy. Svědectví, jak svěřené jmění církev spravuje, je součástí věrohodnosti jejího poslání. Jednotlivé příspěvky známých českých autorů přinášejí podněty z rozmanitých zorných úhlů k utváření spirituality křesťana, která zohledňuje požadavky chudoby v kontextu solidarity s potřebnými a uvědomuje si nezbytnost výchovy k utváření alternativního životního stylu. V moudrosti církve lze najít mnoho užitečného, i to, jak naplnit úkol péče o domov v nelehké roli správce pozemských statků.

Eschatologická východiska k četbě současné diskuze o manželství. Záměr papeže Františka – dát podnět k pastoraci manželů a rodin – se díky dvěma biskupským synodám naplnil nad očekávání. Církev dneška je rodinám velmi blízko. Pastorační analýza prof. Pavla Ambrose SJ je snahou nalézt v současných podmínkách mnohem jemnější nástroje k účinné pomoci manželům. Předkládá podněty, jak rozvíjet povolání, překonávat neúspěchy a naplňovat vysoká očekávání, jež dnešní mladá generace do lásky mezi mužem a ženou klade. Práce předkládá shrnutí dosavadní diskuze. Mnohé otázky dneška – jako jsou: intimita manželského života, méně úspěšná manželství, stárnutí a nemoc v rodině, vytváření životního stylu – zde nacházejí živá pastorační vyústění.

Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení. Předkládaná kniha je doplněna aspekty, které nabízí církev v případě manželské krize, a tak vždy spolu s moudrou tradicí ukazuje aktuálně nové cesty k problémům každé doby. Nechybí ani nejdůležitější texty, které mohou pomoci k dobré orientaci v současné diskuzi o manželství.

Podněty papeže Františka nemohou zakrýt inspiraci ignaciánské spirituality. Slova doprovázet, rozlišovat a integrovat se čím dále tím více stávají součástí církevního slovníku. Vychází z duchovních cvičení sv. Ignáce. Je příznačné, že ignaciánské pojetí se dějinám nevnucuje, ale spíše s nimi vede dialog. O to se pokouší i tato kniha, která hledá světlo pro obnovu pastorace. Tlumočí současné evangelní poselství papeže Františka všem, kteří neztrácí smysl pro zodpovědnost za církev i potěšení, že mohou udělat něco krásného pro Boží království. Podnět zde najde hloubavý čtenář a mnohý služebník Ježíšova velekněžského Srdce.

Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos? Představují v dnešní době kreativní a novými impulsy a inspiracemi nabitý projekt, nebo pouze okrajovou složku historie, spíše jen trpěnou? Která témata církevních dějin jsou dnes nosná, které oblasti by měly být zpracovány? Autoři jednotlivých esejů - historikové, teologové i společenskovědní badatelé - se v této publikaci snaží na jedné straně vystihnout specifika církevních dějin jako historického oboru, a na straně druhé poukázat na rozmanité vazby, které existují mezi historiografií, církevní historiografií a některými příbuznými obory.

Kde se nacházíme? Co máme dělat? Jakou budoucnost připravujeme? Nad úkoly a vyhlídkami Plenárního sněmu katolické církve v ČR. Událost Prvního zasedání Plenárního sněmu Katolické církve v ČR na Velehradě ve dnech 6. - 12. července 2003 je vnímána účastníky i zaujatou veřejností překvapivě pozitivně. Základní změna spočívá v tom, že samotní účastníci Prvního zasedání přijali pozvání k synodalitě (ke společné cestě) a stali se v českém prostředí jejími nositeli. Přijali ji jako úkol a šanci. Studie Pavla Ambrose SJ není určena jen jim. Reflektuje přípravu, průběh i budoucí směřování této významné události katolické církve v ČR způsobem, který pomůže všem zainteresovaným křesťanům se zasvěceněji do synodálního procesu zapojit.