Radka Smejkalová Books

For the love of Prague : from the tragedy of communism to the comedy of capitalism. Od tragédii komunismu, ke komedii kapitalismu.

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Parijs, 1912. Edgar Degas, de beroemde Franse schilder, is blind geworden. Wanneer hij zijn huis uit moet, krijgt hij onverwachts hulp van een jonge vrouw. Zij is echter niet wie zij beweert te zijn en brengt in het geheim verslag uit over haar bezoekjes. Ondertussen dwingt zij de oude man terug te denken aan zijn tijd in New Orleans, kort na de Amerikaanse Burgeroorlog, en aan de vrouw die Degas' leven en succes bepaalde, zijn enige - en onmogelijke - liefde: zijn Amerikaanse nichtje Estelle. Terwijl hij zijn leven in dozen bergt en zijn verloren geluk reconstrueert, probeert hij - op de tast - Estelle's gezicht te vangen in een allerlaatste wassen beeld. Maar hoe vind je een gezicht terug dat je bent vergeten? (Tekst achterflap).

Citlivý román o krizi středního věku, stínech minulosti, hledání sebe sama a nalézání druhých. Lucas je na konci sil. V kariéře soudce se mu nepodařilo naplnit mladické ideály, ubíjí ho dlouholeté manželství a straší ho vlastní minulost. Jednoho dne se uprostřed soudního líčení sebere a uteče — ze soudní budovy, z dosavadního života. Aniž ví, co přesně hledá, zastaví se na mostě sebevrahů… Díky této události dostává jeho život nový směr. V dobrovolné izolaci od soukromého i pracovního světa se Lucas pokouší rozklíčovat dávné prožitky a pocity, které ho nepřestávají traumatizovat a ovlivňovat. To nejlepší, co máme je první díl plánované trilogie, v níž se Griet Op de Beecková pouští do citlivých osobních témat. Ve třech románech chce dát prostor třem různým úhlům pohledu na stejné téma. Protože jisté věci se zkrátka špatně vysvětlují.

Má léta u ortodoxní židovské rodiny. V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné. Novinářce a spisovatelce Margot Vanderstraeten se to podařilo. Za léta, kdy v moderně ortodoxní židovské rodině jako studentka doučovala děti, si vybudovala pevné přátelství s rodinou Schneiderů, a nakoukla do světa, jehož čas, směr i rytmus i v moderní době udává 613 židovských přikázaní. Díky jejímu čtivému vyprávění se tak dozvíme, proč židovské ženy v Antverpách nosí na hlavách paruky, že každá věřící židovská rodina má dvě separátní kuchyně a jak jsou důležité dohazovačky sňatků. Podíváme se jejíma očima i do ortodoxních komunit v New Yorku a Jeruzalémě, kde autorka některé židovské přátele nadále navštěvuje poté, co odešli z Antverp. V Belgii a Nizozemsku figuroval Mazl tov mezi 10 nejprodávanějšími tituly roku 2017, deník De Standaard jej vyhlásil za nejlepší non-fiction roku a belgická královna Mathilde tento autobiografický román označila za jednu z nejdůležitějších knih.

THE INTERNATIONAL BESTSELLER Ilja Leonard Pfeijffer's moving and addictive masterpiece of European identity, nostalgia and the end of an era. 'A masterpiece: grandiose style, brilliant and rich. It will defy the ages' Trouw (The Netherlands)

Johan Huizingas Kulturgeschichte des Goldenen Zeitalters der Niederlande ist eines der Meisterwerke des berühmten Kulturhistorikers. Mit seinem bekanntesten Buch, Herbst des Mittelalters, teilt dieses knappe Porträt die beeindruckende Weite des Blicks und den literarischen Glanz der Darstellung. Wie konnte es in den Niederlanden des 17. Jahrhunderts zu der Blüte der Kultur kommen, die wir etwa in den Bildern Vermeers oder Rembrandts noch heute bestaunen? Huizinga beleuchtet ihre sozialen, wirtschaftlichen, politischen und militärischen Voraussetzungen und schildert das religiöse Leben des Landes. Vor diesem Hintergrund läßt er ein facettenreiches Bild von Literatur und Kunst der Zeit entstehen. Huizingas charmantes Epochenporträt wird hier nach langer Zeit endlich wieder in deutscher Sprache zugänglich gemacht. Ein neues Nachwort von Bernd Roeck erläutert die bleibende Bedeutung des Werkes.

A brilliant reconstruction of an incredible journey across medieval Europe to Egypt, and an untold story of forbidden love. In the small village in Provence where Stefan Hertmans has made his home, people have long spoken of an ancient pogrom and hidden treasure. Then, at the end of the nineteenth century, an extraordinary collection of Jewish documents was found in a synagogue in Cairo. Hertmans has based The Convert on these historical sources, tracing the life of a young Christian noblewoman who abandoned everything for the love of a rabbi's son. In this startlingly contemporary novel, Hertmans follows in her footsteps as the lovers flee through France together, pursued by crusading knights, and recounts her dazzling journey full of love and hardship, courage and hate, as she journeys on towards Jerusalem alone. The Convert brings the chaos of the Middle Ages to life with boundless imagination and stylistic ingenuity, portraying the tragic love story of a woman in exile and a world in flux.

Poutavá a oceněná autobiografie, ve které autorka vypráví o době, kdy jako studentka v Antverpách začala doučovat děti v ortodoxní židovské rodině a přes vzájemnou rozdílnost v této komunitě navázala úzké vztahy, které přetrvaly i do dalších let. Margot Vanderstraeten si za léta, kdy v ortodoxní židovské rodině jako studentka doučovala děti, vybudovala pevné přátelství s rodinou Schneiderů, a nakoukla do světa, jehož čas, směr i rytmus i v moderní době udává 613 židovských přikázání. Díky jejímu čtivému vyprávění se tak dozvíme, proč židovské ženy v Antverpách nosí na hlavách paruky, že každá věřící židovská rodina má dvě separátní kuchyně a jak jsou důležité dohazovačky sňatků. Podíváme se jejíma očima i do ortodoxních komunit v New Yorku a Jeruzalémě, kde autorka některé židovské přátele nadále navštěvuje poté, co odešli z Antverp. Nakladatelská anotace. Kráceno.