Jitka Jílková Book order (chronological)

Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo, které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus. Jedno ovšem nedokázala ani rodina – odstranit protiklady, které byly charakteristické pro německou poválečnou společnost. Jejími největšími hypotékami se stalo mlčení a vytěsňování. To byla živná půda pro pověstná rodinná tajemství po roce 1945, s jejichž jedem zápasí ještě i generace vnuků. A tak se z velkých očekávání nezřídka stávala velká zklamání, která se projevují dodnes. Florian Huber rozvíjí rodinné drama poválečné doby jako v románu, z pohledu účastníků. Jsou mezi nimi váleční navrátilci žijící dvojím životem; mladá matka se zaplétá do svých tajemství, školák odhaluje lži dospělých, dívka se odváží ke vzpouře proti svému otci vojákovi. V těchto osudech, které vyprávějí o druhé straně počestné společnosti v době obnovy, cítíme hloubku i propasti epochy. Jsou to dojemné příběhy, jakých se v Německu odehrály miliony.

Kniha Pět her představuje výběr dramatické tvorby současné německé dramatičky Felicie Zeller, která se ve svých hrách zaměřuje na aktuální společenská témata a experimentuje s jazykem. Její stylizované, autentické rozhovory umožňují, aby téma hry promlouvalo skrze jazyk, a její divadelní poetika je často přirovnávána k Elfriede Jelinek či Renému Polleschovi. Zelleriny hry se v poslední době prosadily na českých jevištích, což znamená, že český výbor obsahuje texty, které nejsou zcela neznámé. Přestože jsou její hry silně abstraktní, přímý kontakt s jejími stylizovanými texty nabízí bohatší čtenářský zážitek. Autorka se soustředí na společensko-kritická témata, což je patrné i na pěti vybraných hrách: Klubu outsiderů (2002) se zabývá umělými pracovními skupinami pro nezaměstnané; Město moře hoře (2008) se věnuje přetěžovaným sociálním pracovnicím; Rozhovory s astronauty (2009) zkoumá nemožnost rovnoprávné spolupráce Západu a Východu a skloubení rodiny a kariéry pro ženy; Přátelé generace X (2012) se zaměřují na workoholismus; a Svět horem dolem (2013) kritizuje moc PR-agentur v dnešním virtuálním světě.

Provokativní kritická hra o ženském údělu a marném boji za tzv. rovnoprávnost rozvádí další osud hrdinky Nory ze stejnojmenné Ibsenovy hry, jejíž děj autorka přesunula do období krize ve 20. letech 20 století.

Women as Lovers is a compelling early novel from the 2004 Nobel Prize winner, Elfriede Jelinek. Originally published in 1975, the story of two women, Paula and Brigitte, as they grow up and start families in a small Austrian town, is anything but picture postcard pretty. But if you relish innovative, adventurous writing, you will be stunned by what Jelinek achieves with a very simple plot. The characterisation contrasts Paula, who follows her dreams rather than conforming, with Brigitte, who puts up with the pig Heinz, because he is on his way to owning his own small business. This surprisingly dualistic scheme recalls a novel like Hermann Hesse's Narcissus and Goldmund . Jelinek's clear dissection and comparison of lives, and of a grim society we can only hope is disappearing, has a mathematical beauty to it. She plays with this mirroring of lives, and satire is never far away. At times the narrative voice sounds like that of a staid government film on life in the provinces; at times it seems we are privy to platitudes and local folk sayings. Yet what we hear would never be heard in a proverb or official documentary, it is far too bleakly true. There are also passages of hilarious cartoon exaggeration, where Jelinek's theatrical skills liven up normally mundane activities like nappy-changing and tea-serving. Without wishing to reveal too much of the slight plot, this book has to be recommended for its strong, beautiful writing and its brutal honesty. It packs a punch. For romanticisers in particular, this is vital reading. --Stefan Tobler

Pokus o únavě — Pokus o jukeboxu — Pokus o vydařeném dni Tři esejistické prózy známého rakouského spisovatele a dramatika. Handke zpochybňuje navyklé způsoby dorozumívání a zmechanizovaného vnímání, přičemž se vždy pokouší o nové postupy.