Michal Sýkora Books

Český detektivní román se svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli. Literární předloha televizní série Detektivové od Nejsvětější trojice. Je horké srpnové odpoledne roku 1987. Končí prázdniny a dvanáctiletá Hana se v prvorepublikové vile u řeky na kraji města stane svědkem šokující vraždy. Příslušníci Veřejné bezpečnosti pachatele nápadně rychle zadrží, přičemž Hanino tvrzení, že vrahem byl ve skutečnosti podivný zelený přízrak, ze všeho nejvíc připomínající vodníka z Erbenovy Kytice, nikdo nebere vážně. Policejní komisařka Marie Výrová se tentokrát bude zabývat čtvrt století starou vraždou. Po setkání s Hanou Kolihovou, která se z hrůzného zážitku nikdy nevzpamatovala, zpočátku jen ze zvědavosti prostuduje spis dávno uzavřeného případu. Záhy však nabyde jistoty, že se tehdejší vyšetřovatelé dopustili řady chyb a že podezřelých, již ke zločinu měli motiv a příležitost, může být mnohem víc. Rodinné přízraky po pětadvaceti letech ožívají i proti vůli těch, kteří si ze všeho nejvíc přáli zapomenout. Na všech leží stín viny. Kdo je skutečným pachatelem zločinu, který zcela rozvrátil kdysi prominentní rodinu věhlasného místního lékaře?

W Ołomuńcu, pełnię sezonu zakłóca mroczne wydarzenie: nocą zabito portiera, a trzy niedźwiedzie zniknęły. Marie Výrová i jej zespół starają się rozwikłać zagadkę, zastanawiając się, kim byli napastnicy i do czego potrzebne były baribale. W pobliskim Šternberku panują układy, a lokalny biznesmen kontroluje urzędników i policję. Kristýna Horová, przeniesiona do komisariatu, bada sprawę pięciu martwych psów zakopanych w lesie, co może być związane z nielegalnymi walkami w okolicy. Ambitna policjantka, mimo ostrzeżeń, upiera się przy rozwiązaniu tej tajemnicy. Dwie sprawy w bliskim sąsiedztwie – czy mają ze sobą coś wspólnego? Pięć martwych psów to kolejna część serii o śledczych z Ołomuńca, w której Michal Sýkora zręcznie łączy wątki społeczne z napięciem i czeskim humorem. Sýkora, pisarz i teoretyk literatury, zainspirowany kryminałem, stworzył postać Marie Výrové, prowadzącą dochodzenia w popularnej serii, która doczekała się ekranizacji. W Polsce ukazały się trzy części serii, w tym najnowsza, Pięć martwych psów.

Na uniwersytecie w Ołomuńcu zostaje odnalezione ciało docenta Ondeja Chalupy. Czy ten lubiany wykładowca zginął dlatego, że za bardzo interesował się uczelnianymi finansami, podpadł szczególnie wrednej koleżance z wydziału czy może znalazł się w nieodpowiednim miejscu w nieodpowiednim czasie? Śmierć Chalupy daje początek wyjątkowo trudnemu śledztwu, które prowadzi podinspektor Marie Vrov zwana Wielką Sową. W pracy pomaga jej nie tylko zgrany zespół, lecz od lat również... Bob Dylan. Jednak tym razem sprawdzona kombinacja zdaje się zawodzić. Ze śledztwa wypadają najzdolniejsi ludzie, a sama sprawa sięga dalej, niż mogło się na początku wydawać. Czy pani podinspektor i jej ekipa będą w stanie przeciwstawić się machinie władzy? Ołomuniec, środowisko uniwersyteckie, układy polityczne i teksty Boba Dylana tę mieszankę mógł przyrządzić jedynie Michal Skora. Jako wykładowca akademicki doskonale zna realia wyższych uczelni, poza tym naukowo zajmuje się kryminałem i rzecz jasna mieszka w Ołomuńcu.

Život a dílo mistra moderní prózy První česká monografie věnovaná tvorbě jednoho z nejvýznamnějších autorů moderního románu Philipu Rothovi (1933—2018) shrnuje autorovu uměleckou dráhu, pokouší se utřídit jeho obsáhlé dílo a postihnout jednotlivé tvůrčí etapy spojené se změnami témat a částečně i stylu. Kniha nabízí interpretaci klíčových próz, postavenou na hledání typických rothovských témat, a to jak v perspektivě konkrétní spisovatelovy tvůrčí etapy, tak celého díla. Sýkora zasazuje Rothovo dílo do širšího kontextu americké literatury, věnuje se jeho dobové kritické reflexi a nevyhýbá se ani možnosti hledat interpretační klíč ve spisovatelově životě.

Monografie navazuje na publikaci Britské detektivky: od románu k televizní sérii (2011). Předkládaný druhý díl se věnuje autorům generace nastoupivší v 80. letech, kteří do žánru vnesli společensky aktuální támata jako politické machinace, korupce, zneužívání dětí, organizovaný zločin či sériové a sexuálně motivované zločiny (I. Rankin, M. Dibdin, P. Robinson, E. Georgeová). Dále reflektuje oblíbený žánr historické detektivky (E. Petersonová) a také současné populární autorky (K. Atkinsonová, A. Cleevesová). Důraz je opět položen na analýzu adaptačního procesu, vztah žánru a narativu v jednotlivých médiích, postižení proměny televizního narativu a adaptačního stylu ve vztahu k vývoji a proměnám zásad a pravidel televizní produkce a dramaturgie apod.

Komisařka Výrová na stopě bezcitného sériového vraha Loupežné přepadení studentky, které se zvrtlo. Nemotivovaná vražda ukrajinské profesorky historie, jež do Česka utekla před válkou. Zběsilý útok na oblastní manažerku bezpečnostní agentury. Zemřel vyznavač konspiračních teorií skutečně přirozenou smrtí? Souvisejí spolu tyto události, nebo se jedná jen o sled náhod? A není těch zločinů víc? Bývalá policejní komisařka Marie Výrová se po tragickém vyústění svého posledního případu rozhodla věnovat jen rodině a výuce na právnické fakultě a už se nikdy neplést do žádného vyšetřování. Jenže pak se jí ozve starý kamarád s prosbou… V románu Žádné dobré zprávy čtenáři najdou poutavé intimní i společenské drama, lásku, žárlivost, sex, manipulaci i nenávist. Chybět nemůže ani nezaměnitelná atmosféra olomouckých historických náměstí, úzkých uliček a starých univerzitních budov. A také nevlídné pusté cesty mezi zmrzlými poli a tajemná stavení obývaná „muži, kteří nenávidí ženy“. A zuřiví psi. A zlo, které plodí zlo, ale i spravedlnost, která má společně s rukou zákona nakonec vždycky trochu navrch.

Kniha se zabývá druhou polovinou Nabokovovy tvorby, tedy obdobím, kdy pobýval v USA a ve Švýcarsku. Michal Sýkora volně navazuje na sou předchozí práci nazvanou Vladimir Nabokov – Od Mášenky k Daru, v níž zpracoval Nabokovovu rusky psanou tvorbu z dvacátých a třicátých let dvacátého století. Sýkora opouší chronologickou strukturu prvního svazku a postupuje podle jednotlivých témat – Nabokovovy metafyziky, témat noetických, politických, životopisných. Nabokova vidí nejen jako brilantního stylistu, ale také jako spisovatele, který dokázal vytvořit ideově i umělecky soudržné dílo, v němž se v jeden celek spojuje estetika, etika a metafyzika. Společně tak obě studie podávají ucelený obraz díla jednoho z největších prozaiků dvacátého století.

Nemusí to skončit zničenou psychikou. Osvětová publikace s povídkami známých autorů. Máloco způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Dá se toto náročné období zvládnout, aniž by si z něj děti odnesly trauma? Jak jim vše vysvětlit? A jaké problémy přináší rozvod do světa dospělých? Nejen o tom pojednávají povídky předních českých spisovatelů, které doplňují ilustrace zavedených výtvarníků. Z odborného hlediska se tématům věnuje profesor psychologie Radek Ptáček – a jeho rady z praxe pomohou každé rodině ve složité situaci.

Práce je monografickým zpracováním prvního tvůrčího období významného rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova, zabývá se jeho tvorbou z dvacátých a třicátých let 20. století psanou rusky. Od předchozích česky vydaných prací o Nabokovovi se odlišuje svým zaměřením, rozsahem, detailností i úhlem pohledu. Stranou nezústávají vnější okolnosti spisovatelovy tvorby, životopisná data jsou použita k osvětlení kontextuvzniku toho kterého díla.

Román a „světový názor“. V této inspirativní monografii se autor pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor. Román nás při četbě pobízí k přemýšlení nad světem i sebou samým, k uvažování nad vlastní identitou. Je současná doba svědkem návratu tradičního realistického vyprávění? Kde je hranice mezi komerčností a uměleckostí? Co mají společného Vladimir Nabokov a Jasunari Kawabata? Nejen odpovědi na tyto otázky, ale i Sýkorovy svěží a originální výklady prózy Faulknera, Nabokova, Rushdieho, Fowlese či Pereca nabízí tato kniha, která si zaslouží pozornost literárních vědců, filozofů i šachistů (jimž je věnována analýza tématu šachu v moderní literatuře).

Po čtyřech románech se oblíbená vyšetřovatelka Marie Výrová vrací v souboru obsahujícím tři rozsáhlejší povídky. Po odchodu od policie Marie přijala nabídku přednášet na olomoucké univerzitě praktickou kriminologii. Avšak ani poklidná akademická dráha ji neuchrání před kontaktem se zločinem; znovu tak musí spojit síly s bývalými kolegy při vyšetřováních, která se jí osobně dotýkají. V povídce „Před potopou“ se Marie na popud své studentky Lucie vrátí k devatenáct let staré dopravní nehodě, která možná nehodou nebyla. Zájem o dávno uzavřený případ spustí sled dramatických událostí, při nichž jde jí i Lucii o život. V příběhu „Životní dílo akademika Plíška“ se musí vyrovnat se smrtí přítele zavražděného za okolností, jež silně připomínají klasickou „záhadu zamčeného pokoje“. A titulní povídka „Nejhorší obavy“ zastihne Marii v Jeseníkách, kde si původně plánovala koupit chatu. Namísto toho se zapojí do případu, jehož aktéry jsou zdejší sukničkář a podnikatel, nevěrná manželka lázeňského doktora a svobodná matka — to vše v čase vyhrocené kampaně před volbami starosty. Čtenář tu najde všechno, díky čemu se autorovy romány těší oblibě: sympatickou postavu „Velké Sovy“, napínavé pátrání, věrohodné postavy, zajímavé prostředí, ale i aktuální společenské otázky.

Termín „socialistická detektivka“ vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let v zemích tzv. východního bloku jako reakce na soudobou západní žánrovou produkci, zejména na tzv. „police procedural“, a měl znamenat kvalitativně umělecky vyšší podobu žánru postavenou primárně na třídně determinovaném zobrazení kriminální činnosti a oslavném zobrazení práce bezpečnostních složek jakožto obránců socialistického zřízení a jeho budování. Publikace sleduje okolnosti a kontext prosazování konceptu „socialistické detektivky“ a různé podoby jednak vymezování se vůči této oficiální doktríně, jednak naopak jejímu podvolení se. Zatímco v 60. letech, která jsou dnes odbornou i laickou veřejností vnímána jako pomyslný zlatý věk českého detektivního filmu, tvůrci teorii socialistické detektivky víceméně odmítli, v následujícím normalizačním období se naopak detektivní a kriminální žánr plně podřídil ideologické službě režimu.

O zvířatech a/v literatuře. Populárněji orientovaný pohled na slavné romanopisce 19. století (Dostojevskij, Hugo, Turgeněv, Flaubert a další), doplněný obrazovou přílohou. Kniha se snaží ukázat, jak způsob, jímž spisovatelé popisovali chování zvířat či přímo své zvířecí hrdiny, vypovídá o dobové atmosféře, pojetí vědy a významu přírodních věd ve společnosti, o dobových etických a ekologických normách. Analýza tehdejšího vědeckého paradigmatu v próze je doplněna kapitolou o užívání literárních prostředků ve spisech slavných přírodovědců a cestovatelů (zejména v díle Charlese Darwina) a také o postavách přírodovědců v beletrii (Čechov, Stevenson a další). V závěru budou ve stručných medailoncích představeni ti spisovatelé, kteří se profesně či jen zájmově zabývali zoologií (Goethe, Poe, Nabokov). Kniha je pokusem o praktické využití u nás v poslední době hojně diskutovaného „nového historismu“. Svým propojením literární vědy a zoologie, pohledem na tvorbu klasiků přes způsob, jakým zobrazovali zvířata, bude představovat netradiční příspěvek k naší literárněvědné produkci.

Komisařka Marie Výrová, protagonistka detektivního příběhu Michala Sýkory, řeší velmi neobvyklý případ. Ve Štěpánově, vesnici nedaleko Olomouce, je v kostele na oltáři nalezeno tělo mrtvé dívky. Je do vraždy zapleten místní kněz, stala se mrtvá obětí nepovedeného exorcismu? Stopy nečekaně vedou do prostředí olomoucké univerzity. Případ se komplikuje a přibývají další mrtví. Detektivní román je postaven na detailní znalosti prostředí hanáckého venkova, univerzitního života i pravidel detektivního žánru. Komisařka Výrová, která k tomu, aby mohla přemýšlet o případu, potřebuje poslouchat Boba Dylana, i další členové jejího týmu Martin Edelweiss a Kristýna Horová, jsou postavy napsané s vtipem a smyslem pro psychologickou věrohodnost.

Soubor studií studentů Katedry divadelních, filmových a mediálních studií (KDFMS) Filozofické fakulty Univerzity palackého v Olomouci, vzniklých pod vedením Michala Sýkory v rámci studentské grantové soutěže FF UP. Kniha se snaží zmapovat zásadní románové i televizní detektivní série a přinést reprezentativní vzorek z početné literární, televizní a žánrové tvorby. Témata jednotlivých kapitol reflektují milníky literární i televizní detektivky, přelomová díla, která svou popularitou a zejména kvalitou posunula vývoj žánru, proměny postavy detektiva i aktuální popularitu TV sérií (např. Sherlock) a severských detektivek (Wallander).

Sborník Pohled odjinud přináší výběr příspěvků, které zazněly na česko-slovenské sekci konference A View from Elsewhere / Pohled odjinud, konané 20. až 22. června 2014 v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci.

Publikace představuje praktický úvod do problematiky compliance. Definuje klíčové oblasti compliance a jejich jednotlivé prvky. Pochopení a interpretaci českých předpisů usnadní původní texty z jurisdikcí, ve kterých jsou pravidla compliance již delší dobu dobře známa a v různé míře společnostmi aplikována, jakož i citovaná judikatura zahraničních i českých soudů a názorné příklady. Snahou autorů je vymezit samotný koncept compliance, vyzdvihnout principy a smysl této oblasti a motivovat čtenáře ke správnému pochopení funkce compliance programu uvnitř společnosti. Autoři se snaží přiblížit praktickou použitelnost compliance programu v popsaných odvětvích v řízeních, kde se zjišťuje, zda došlo k porušení zákona právnickou osobou, či nikoliv, a jakou měrou může compliance program snížit sankci či zcela právnickou osobu zprostit odpovědnosti za porušení zákona.