Miloš Havelka Book order

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě. Byly shromážděny ze dvou různých důvodů a s ohledem na to je možné, aby se také odlišně vnímaly: jednak jako souhrn kritických postojů a jako dějiny idejí sui generis, a vedle toho jako pokus doložit, že odborné recenze (a také kritiky a polemiky) představují v historicko-společenských a humanitních vědách specifický odborný výkon, který je třeba zohledňovat nejen obsahově, s ohledem na pojednávaný předmět sám a na jeho přijetí a hodnocení v odborné komunitě, ale také formálně, tj. v evaluacích jako započitatelný výsledek analytické, identifikační, komparační a odborně často náročné činnosti.

Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech. V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Rozsáhlou antologii textů, zachycujících druhou část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.

Podtitul: Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989 M. Havelka se již drahně let zabývá otázkou české národní identity v dějinách moderní doby. Pojem "česká otázka", který nesla Masarykova kniha z roku 1895 otevřela spor o správný obraz českých dějin, jejich konstant a center kulturní paměti. Postupně i tato debata začala být jedním z těchto center, neuzavřenou kapitolou kolektivního vědomí národa.

podtitul: Vzpomínky politika. Memoáry bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo zprostředkovávají pohled člověka, jenž byl a je výjimečnou osobností v politickém i intelektuálním ohledu a jemuž původ a rodinné zázemí dovolily prožívat a reflektovat moderní dějiny Německa způsobem zcela jedinečným. Kniha je členěna do čtyř částí, v nichž se osobní osudy autora prolínají s osudovými událostmi moderního Německa ("Výmarská republika", "Hitler a světová válka", "Rozdělení Evropy a Německo v bipolárním světě", "Sjednocení"). Z jeho vzpomínek promlouvá intenzivní potřeba vyrovnat se čestně s německou minulostí a porozumět jí na pozadí osobních zážitků a přesvědčení.

Economía y sociedad se presenta como esbozo titánico de la llamada sociología comprensiva. A lo largo de una exposición no por compleja y detallada menos dueña de una cohesión estructural, Max Weber estudia desde los conceptos fundamentales de la sociología y la economía hasta los diversos tipos de dominación, desde la evolución de derecho hasta los fundamentos sociológicos de la música, amplio apéndice que orienta a los estudiosos por una senda que el mismo autor no pudo ya recorrer. Uno de los méritos mayores de esta obra reside en la amplitud de una perspectiva capaz de dar cuenta del modo más comprensivo -para emplear el término de Weber- de la evolución social, política y cultural de la humanidad. Economía y sociedad también adelanta una ruptura que sólo habría de generalizarse años después. Weber se abstuvo de reducir el juego de tensiones y distensiones de la historia humana al horizonte occidental, como sucede en tantos otros autores; su obra dedica particular atención a las culturas orientales China e India, con lo cual proporciona sólido fundamento al examen justo de una de las situaciones criticas de nuestros días: la tensión Oriente-Occidente.