This guide introduces 100 places which are connected with the past of the queer people of Prague. The book is designed to be a true guide book, i.e. a book of instructions for walking around the city. There is an orientation map of the given borough at the beginning of each chapter. The individual places of interest are marked in the initial map. These places are organized topographically so that - put together - they create a meaningful walking route
Výjimečná stavba s pohnutou historií a tragickým koncem, legendární dejvický hotel Praha, ožívá v monografii sochaře a publicisty Pavla Karouse a jeho spoluautorů. Kniha na 250 stránkách mapuje vznik, provoz a ostudný zánik této unikátní stavby, kterou navrhli architekti Paroubek, Navrátil, Černý a Sedláček na konci 70. let. Původně určený pro komunistickou elitu, hotel se stal výstavní skříní architektonického a designového umění té doby, paradoxně bez ideologického zabarvení. Osvětlení navrhoval Stanislav Libenský a Pavel Hlava, sochařskou výzdobu Břetislav Benda a Miloš Krátký, nábytek Zbyněk Hřivnáč.
Luxusní pokoje s výhledem na Pražský hrad si užívali přátelé socialismu jako Jásir Arafat a Muammar Kaddáfí. Po pádu režimu sloužil hotel nejen VIP hostům, ale i široké veřejnosti. Na počátku nového tisíciletí byl bohužel zprivatizován a ministerstvo kultury odmítlo přidělit status památky, což vedlo k jeho zániku na příkaz miliardáře Kellnera. Hotel Praha tak představuje nejen příběh unikátní architektury, ale i transformaci české společnosti od reálného socialismu k reálnému kapitalismu. Provokativní obálku navrhl Vladimir 518, grafickou podobu Tereza Hejmová a Terezie Štindlová. Kniha vznikla ve spolupráci s historiky a dokumentaristou Martinem Kohoutem.
Publikace představuje dosud málo známý konvolut architektonického díla 20. století v Hradci Králové, jejichž autory jsou příslušníci rodu architektů Rejchlů. Jejich pozoruhodné dílo tvoří dohromady nejpočetnější a zároveň nejvýznamnější kompaktní soubor staveb, které během dvacátého století v baště moderní architektury vyrostly - několik…
Katalog díla architekta Milana Rejchla představuje jeho bohatou kariéru od studií na pražské technice u významných architektů až po jeho pedagogickou činnost na Fakultě architektury ČVUT. Rejchl, narozený v roce 1936, začal svou profesní dráhu v Hradci Králové, ale brzy se připojil k progresivnímu Pražskému projektovému ústavu, kde se podílel na experimentálním sídlišti Invalidovna a soutěžích na typové smuteční síně. V 70. letech vytvořil významná díla, jako je vila tenisty Jana Kodeše a přístavba motelu Stop. Po roce 1977 se stal pedagogem na ČVUT, kde navrhl soubor hotelů v Harrachově a reprezentační apartmány pro hotel Praha. Jeho projekt budovy konsolidační agentury v Praze se však kvůli politickým změnám výrazně změnil. Od 90. let vede soukromý architektonický atelier Arching R-R, zaměřující se na nízkoenergetické rodinné domy a další projekty, včetně hotelu Pyramida a adaptace budovy konsolidační agentury pro evropský družicový systém Galileo. Rejchl se rovněž účastnil soutěží na významné stavby a spolupracoval s renomovanými umělci. Kromě architektury se věnuje také výtvarnému umění.
Výstava Historické Vršovice : 8.-31. března 2010 v nákupním centru Eden. Brožura vydaná k výstavě Historické Vršovice stručně představuje zajímavé architektonické památky této pražské čtvrti.
Nejen samotná Müllerova vila, ale i její okolí je vytříbenou ukázkou moderní architektury první poloviny 20. století a najdeme zde díla téměř všech předních českých architektů této doby. Procházka malebnou čtvrtí Sřešovice a především novodobou vilovou kolonií Ořechovka může prostřednictvím skutečného zážitku, který žádné knihy ani internetové vyhledávače nenahradí, sloužit jako učebnice dějin architektury. Nezaměnitelný genius loci okolí Můllerovy vily obsahuje celou řadu historických vrstev - od čistě venkovských staveb a křivolakých uliček z 19. století až po luxusní sídla a velkorysou urbanistickou koncepci z první poloviny 20. století
Nová kniha historika umění Ladislava Zikmunda-Lendera se zabývá interpretací realizovaných i nerealizovaných projektů Jana Kotěry pro Hradec Králové. Kotěrova prácepro město sahá od architektových začátků těsně po roce 1900 až do jeho předčasné smrti v roce 1923, může tedy zároveň sloužit jako průřez jeho dílem, kde se uplatnily různé vrstvy…
Vilová architektura novověku a moderní doby je učebnicí vývoje a rozmanitosti architektury, zaměřující se na Hradec Králové na přelomu 19. a 20. století. Po zboření josefínské pevnosti vznikla nová volná prostranství, kde se během prvních dvou desetiletí formovaly dvě vilové čtvrti: na Orlickém nábřeží a na rozhraní Hradce Králové a Pražského Předměstí. První novorenesanční vily postavil místní stavitel Václav Rejchl st., následovaný dalšími stavebníky, jako byli lékaři, úředníci a továrníci. Mezi architekty, kteří pro ně projektovali, figurovali významní čeští architekti jako Josef Fanta, Josef Gočár a další, spolu s místními architekty a staviteli. Stavby se vyznačují různorodými dispozicemi a formami, od historizujících po avantgardní, s vlivy secese, kubismu a funkcionalismu. Kniha se také zaměřuje na chudinské čtvrti a dělnické kolonie. Obsahuje padesát hesel s 103 objekty, 120 současnými snímky, historickými plány a fotografiemi, anglickým resumé, seznamem literatury a pramenů, a přehlednou mapu pro turistické využití, to vše v moderní grafické úpravě Jakuba Horského.
Kniha ukazuje, že unikátní moderní urbanismus a architektura města Hradce Králové spočívá ve vrstvení odkazů jednotlivých epoch, v systematickém včlenění struktury veřejné zeleně do přestavby v metropoli a v organickém propojení progresivních i tradičních architektonických řešení. Přináší analýzu a interpretaci hradeckých děl Jana Kotěry, Václava Weinzettla, Františka Thomayera, Jindřicha Freiwalda, Theodora Petříka, Oldřicha Lisky, Jana Rejchla, Josefa Gočára, Vladimíra Zákrejse, Josefa Fňouka či Heinricha Kulky a dalších slavných tvůrců.
Na přelomu 20. a 30. let 20. století provedl světoznámý fotograf Josef Sudek (1896–1976) nejméně při dvou návštěvách Hradce Králové fotografickou dokumentaci zdejší architektury. Konvolut dochovaných fotografií můžeme rozdělit na dvě části: tou první je zpracování historických památek na starém městě, jako je kostel Nanebevzetí Panny Marie od Carla Luraga ze 17. století nebo gotický chrám sv. Ducha. Druhou část tvoří soudobá moderní architktura. Josef Sudek se soustředil na architektonické skvosty puristické a konstruktivistické. Z nich vyčnívají především díla Josefa Gočára, ale i dalších architektů, Jana Rejchla, Oldřicha Lisky, Bohumila Slámy nebo Milana Babušky. Sudek fotografoval také veřejná prostranství (Jiráskovy sady, dříve Důstojnický park, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí nebo výhledy z Bílé věže a pohled na město z Nového Hradce Králové). Tyto fotografie přidaly díky Sudkovu poučenému pohledu a nebývalému citu k již existující architektuře nové hodnoty a jsou tak svébytným
Výpravná kolektivní monografie věnovaná stěžejní stavbě české moderní architektury 20. století - budově muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Jednotlivé kapitoly se zabývají vznikem stavby, její konstrukcí, exteriérem a vnitřním vybavením. Publikace vydána ke 100. výročí dostavby budovy muzea v Hradci Králové
Ženy v pražské architektuře a sochařství. Kniha navazující na úspěšnou publikaci Strážci pražských ulic. Ženy. Mluví a píše se o nich všude, mají své specializované časopisy, publikace, pořady, prostory. V umění je čím dál častěji skloňována
problematika žen-umělkyň, ještě více a ještě déle zobrazování žen. Často se ale zapomíná na ženy v architektuře a sochařství. Copak jich nejsou po Praze rozesety stovky? Ochránkyně pražských ulic sledují zobrazování žen v pražské
architektuře od dob středověku po dnešek, od staveb známých, turisticky oblíbených až po ty, které stojí stranou od cvrkotu mediálního i turistického zájmu. Autorem výběru a textové části je mladý historik umění Ladislav Zikmund a
publikaci doprovázejí výpravné, ale zároveň intimní a netradiční fotografie Martina Babice.
Katalog What a Material: Queer Art from Central Europe má za cíl představit průřez současným českým queer uměním, zachytit jeho nejzásadnější témata, podoby a osobnosti. Zahrnutý materiál se pohybuje od aktivistických vizuálních objektů (vizuální kampaň), přes díla tematizující různéformy identit a průniky různých menšin (Mark Ther, Radim Labuda), metafory tělesnosti (Anna Daučíková), ale též povrchnější formy glam, práce s kýčem, pop-kulturou (Martin Kámen) nebo komiksem (Ticho 762/Bohumír Tabák/Petr Vlček). Zahrnutí umělci: Mark Ther /CZ/, DE ARDOISE /CZ/, Darina Alster/Tamara Moyzes /CZ/, Radim Labuda /SK/, Jana Štěpánová /CZ/, Anna Daučíková /SK/, Eugenio Percossi (CZ/IT), Ticho 762/Bohumír Tabák/Petr Vlček (CZ/PL), Martin Kámen /CZ/, Lukasz Stoklasa /PL/, Karolina Bregula /PL/, Ladislav Vlodek /CZ/, Vratislav Nechleba /CZ/, Jan Miko /CZ/. Katalog obsahuje úvodní studii Pink Zone: Frames of Queer Art in Central Europe /Ladislav Zikmund-Lender/ a texty Queer Art in Czech republic /Kateřina Štroblová/, Queer Art in Poland /Pawel Leszkowicz/ a Queer Art in Slovakia /Lenka Kukurová/.
Publikace vychází z předpokladu, že existují a v minulosti ještě více existovaly strukturální nerovnosti a diskriminace neheterosexuálních lidí ve společnosti. Jejich životní zkušenost, kdy se museli vyrovnávat s odmítnutím svého přirozeného sociálního prostředí, systému, politiky, státu a jeho institucí, je nezanedbatelným, a dokonce nenahraditelným zdrojem kulturní produkce. Kapitoly knihy rozdělené do čtyř oddílů ukazují interpretaci předmětů, textů, obrazů a designu, které je možné číst jako queer. Do popředí vystupuje časovost takového čtení a nutnost přehodnotit kanonická kvalitativní měřítka vysoké kultury. Dále se autoři zabývají otázkou, nakolik je možné spojovat životní soukromí (sociální a sexuální) s uměleckou i literární tvorbou, nakolik je queer životní zkušenost výhodou a nakolik handicapem profesního úspěchu. Proč je na jedné straně nedílnou součástí čtení a interpretace tvorby neheterosexuálních lidí, ale současně není mezi tvorbou a životními okolnostmi kauzální vztah.
Jan Kotěra, od jehož narození uplyne v roce 2021 sto padesát let, byl přední český architekt, urbanista, designér, organizátor, pedagog UMPRUM a AVU. Připravovaná kniha si pokládá otázku, jak v současnosti hodnotit a aktualizovat Kotěrův tvůrčí i životní odkaz. Patnáct kapitol od dvanácti historiků a historiček architektury mladší a střední generace se věnuje vybraným tématům z Kotěrova díla, okolnostmi a podmínkami jeho vzniku. Kniha si nečiní nárok na vyčerpávající interpretaci architektova tvůrčího života, ale chce vyzdvihnout ty oblasti, které byly doposud opomíjeny, nebo si zasluhují nový pohled. Publikace je současně příležitostí pro digitalizaci a zveřejnění archivních vyobrazení z Kotěrovy pozůstalosti, které dosud nebyly publikovány. Jednotícím prvkem budou ilustrace Jana Šrámka. Grafika FaVU. Vychází v koedici FaVU, AVU a nakl. Pravý úhel.
Publikace mapuje a hodnotí pozoruhodný projekt experimentálního sídliště Invalidovna, které bylo vystavěno ve dvou etapách v letech 1958–1966 (v letech 1967–1970 přibyl ještě Hotel Olympik). Publikace mapuje cestu k experimentální výstavbě a její inspirace, utváření urbanistické koncepce hlavními architekty Vojtěchem Šaldou a Josefem Polákem, jednotlivé stavby, občanskou vybavenost a zeleň, umělecká díla ve veřejném prostoru a podrobně se věnuje ukázkovým interiérům, které navrhoval Ústav bytové a oděvní kultury a které byly v rámci výstavy zpřístupněny v roce 1964 jako vzorové bydlení.Publikace přináší současnou dokumentaci historické snímky a plány, rozhovory s žijícími tvůrci tohoto ojedinělého celku poválečné architektury a urbanismu.
Kniha představuje významné osobnosti a sbírky nábytkového a interiérového designu 19. a 20. soletí v českých zemích. Autoři se věnují slavným tvůrcům (Jan Kotěra, Josip Plečnik, Antonín Kybal), ale i méně známým jmémům (Bohumil Južnič, Vladimír Mareček, Auguste Portois a další). Čtenáři se v knize setkají s celou řadou odvětví a oborů interiérového designu – nábytku pro elitní kruhy, nábytku pro všední den, dekorativních nádob, hraček, skla, textilu atd. Stranou nezůstanou ani pováleční umělci, architekti a designéři, jako byl Karel Prager, Jan Šrámek, Zbyněk Hřivnáč nebo Ladislav Vrátník. V druhé části knihy autoři představují významná muzea, která u nás spravují sbírky moderního nábytkového designu.
Průvodce obsahuje 130 hesel staveb v Hradci Králové, které charakterizují jeho moderní architekturu. Ta se začala rozvíjet po roce 1895, kdy byly někdejší vojenské pozemky josefínské pevnosti převedeny na město, a tento nebývalý stavební ruch trval až do roku 1950, kdy se v zestátněném stavebnictví a architektuře začala rozvíjet socialistická modernita, založená na odlišných principech a hodnotách. V Hradci Králové působily přední osobnosti české architektury: Hubert Gessner, Jan Kotěra, Josef Gočár, Jindřich Freiwald, Otakar Novotný, František Sander a Heinrich Kulka. Moderní Hradec by však nevznikl bez místních architektů a stavitelů: Václava st., Václava ml. a Jana Rejchlových, Oldřicha Lisky, Bohumila Waiganta či Vladimíra Fultnera. Ve městě se také rozvinula škola pro umělecké zámečnictví, díky níž zde dodnes najdeme řadu pozoruhodných uměleckořemeslných prvků. Hradec bývá nazýván městem v zeleni, za což vděčí nejen promyšlenému a navazujícímu urbanismu, ale také zahradním a parkovým architektům, především Františku Thomayerovi, Josefu Kumpánovi a Leopoldu Baťkovi. To vše zachycuje dosud největší průvodce po moderní architektuře města, vycházející z téměř dvacet let trvajícího výzkumu. Krásu královéhradecké moderní architektury zprostředkovávají fotografie Jiřího Zikmunda. Nechybí přehledné mapy, medailony architektů ani úvodní studie o vývoji urbanismu a architektury.
