Stanislav Kolíbal Books

Druhý díl klasického českého pohádkového souboru, známého celým generacím čtenářů, přináší další dlouhé i krátké pohádkové příběhy a verše z Čech, Evropy i vzdálených světadílů. V knize najdou přiměřené prozaické i veršované texty malí i větší čtenáři, a zavzpomínají si i jejich rodiče.

Volné vyprávění starých čínských pohádek a pověstí o prvním pohádkáři, o nebeském bubnu, dračí princezně, o pasáčkovi a nebeské přadleně, o zvířecí a lidské vděčnosti, o dobrých a zlých lidech. Většina textů je zpracována podle různých evropských překladů, ale i z dosud neznámých čínských originálů. – Zpracováno podle evropských překladů, část. poprvé přeloženo. Obsahuje bibliografii. – Část nákladu brožovaná.

Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.

Stanislav Kolíbal (*1925) náleží k zásadním osobnostem českého výtvarného umění posledního více než půlstoletí. Tato nestandardně komponovaná publikace obsahuje v jednom „těle“ dvě části. V té první, levé, se nachází rozhovor s umělcem o jeho životě a tvorbě, který vedl publicista a kritik Josef Chuchma; zároveň je tu na fotografiích Kolíbal zachycen při setkáních, během nichž kniha vznikala. V pravé části publikace pak čtenář nalezne obrazovou přílohu s reprodukcemi autorových děl, která je členěna tak, že obsahově komunikuje s jednotlivými kapitolami rozhovoru. Kniha, graficky upravená Kryštofem Doležalem, je vybavena doslovem v zahraničí dlouhodobě působící kurátorky, historičky umění a galeristky Mileny Kalinovské, která jako jediná Češka byla nominována na Turner Prize.

Stanislav Kolíbal (11. 12 1925 v Orlové) je jedna z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Katalog poprvé zachycuje samy začátky jeho tvorby v rozpětí od jeho studií na Reálném gymnáziu v Ostravě od roku 1943 až po rok 1949, kdy už žil a studoval v Praze V tematických celcích Konec války, Z okna a okolí, Návraty, Deset leptů a Od reality ke geometrii máme možnost zhlédnout jedinečné kresby, akvarely, perokresby, lepty, které reflektují Ostravu , Ostravské doly, haldy uhlí i její temná zákoutí. „Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušová a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly..."Stanislav Kolíbal, 2009 (úryvek z katalogu)

Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.“ Reverdyho eseje a poznámky o umění mají dvojí kvalitu – soudu velmi vzdělaného intelektuála a citlivosti básníka. Ve dvacátých letech dochází u Reverdyho k osobní krizi, pálí rukopisy a opouští Paříž. Rozhodne se pro samotu v Solesmes v blízkosti kláštera s proslulou školou gregoriánského chorálu. Zde po celý zbytek života zaznamenává své postřehy a úvahy, shromážděné postupně do tří knih Žíněná rukavice (1926), Můj palubní deník (1948), Páté přes deváté (1956). Výběr některých zápisků vyšel ve výboru Jiřího Pelána Palubník deník (1989). Přihlédli jsme k tomu a zaměřili se hlavně na nepřeložené části, věnované zvláště výtvarnému umění a principu tvorby, stejně jako na některé eseje vydané časopisecky.

Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata

"Don't you think there is a certain resemblance between the mystery of the Mass and what I am trying to do?...To give people some kind of intellectual pleasure or spiritual enjoyment by converting the bread of everyday life into something that has a permanent artistic life of its own." —James Joyce, in a letter to his brother With these fifteen stories James Joyce reinvented the art of fiction, using a scrupulous, deadpan realism to convey truths that were at once blasphemous and sacramental. Whether writing about the death of a fallen priest ("The Sisters"), the petty sexual and fiscal machinations of "Two Gallants," or of the Christmas party at which an uprooted intellectual discovers just how little he really knows about his wife ("The Dead"), Joyce takes narrative places it had never been before.

Románová historie ruské buržoazie, v které autor na třech generacích rodiny Artamonovových popisuje její bouřlivý zrod, období rozmachu a úpadku. První z generace, zpupný a bezohledný muž, staví na zapadlé vesnici továrnu a likviduje patriarchální způsob života. Jeho synové se stávají otroky otcova podniku, v němž se už projevují nové společenské síly. Rozvrat nastává i v rodinném a osobním životě rodiny, v jejích mravních principech. Ve třetím pokolení rozklad vrcholí a životaschopnost rodu zaniká.