Kniha Dostihy o modrou stuhu mapuje České derby jako svébytný fenomén a nezvyklé zrcadlo vývoje české společnosti. Vůbec první ucelený průřez historií největšího rovinového dostihu v pražské Velké Chuchli obsahuje 568 stran známých i zapomenutých příběhů koní a lidí kolem nich. Část z téměř pěti stovek historických fotografií a ilustrací je publikována vůbec poprvé.
Tato kniha je vyústěním několikaleté sběratelské činnosti Martina Beneše. V dobách své největší slávy byla (Stará) Plzeň se svými osmi církevními stavbami významově na srovnatelné úrovni jako královská Praha. Hlavním cílem této knihy je ukázat Starý Plzenec skrze autentické pohlednice. Odeslané litografie a dopisnice navíc nabízí možnost nahlédnout do více než sto let starých zpráv psaných na lícovou stranu. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny podle městských částí, případně tematicky, jak je tomu u okénkových pohlednic v první kapitole. U každé pohlednice je také uveden rok vydání, případně datum odeslání na základě poštovního razítka na známce. Všechny pohlednice jsou také bohatě doplněny zajímavými poznatky buď v souvislosti s jednotlivými lokalitami, nebo vybranými střípky z historie města. Obsah: Okénková pohlednice, Centrum města, Malá strana, Hradiště Hůrka, Výhledy na město, Královský hrad Radyně, Okolí Starého Plzence, Nakladatelé pohlednic.
In this inspirational volume of spoken word, social commentary, play, essay and memoir, Ros Martin peels apart the onion layers of our deeply fragmented society. By presenting the authors personal journey, the book throws a harrowing spotlight on issues behind racial inequality. It achieves what so many other titles neglect or fail to do: rendering visible the lives of the otherwise unnoticed or stereotyped black woman, man and lowly other. Pushing out from the margins, we find in Ros a writer who is passionate to engage readers in issues that continue to impact those in ethnically diverse communities and other marginalised backgrounds. Every passage rings with the call for social justice and equal empowerment, whilst celebrating lives of struggle in creativity, resistance and survival.
Na začátku byla touha dělat věci po svém a uplatnit v českém prostředí zkušenosti z britských dostihů. Když mladý trenér a bývalý úspěšný žokej Václav Luka na sklonku roku 2008 otevíral v Bošovicích u Písku nové tréninkové středisko, narážel na všeobecnou skepsi. Jen málokdo by si tenkrát vsadil, že už za několik let budou koním trénovaným v jižních Čechách tleskat diváci v Ascotu, Paříži, Miláně či Baden Badenu. Jeden z nejúspěšnějších trenérů moderní éry českého turfu bilancuje prvních deset let existence své značky Luka Racing a nechává nahlédnout za kulisy každodenního života v dostihové stáji. Vrací se ke svým začátkům se strakatou klisnou Bettynou, úspěšným letům v sedle i největším trenérským vítězstvím. Vedle příběhů Nagano Golda, Wirelesse, Donna Hallinga a dalších koňských hvězd nastiňuje na základě svých bohatých zkušeností z Francie, jak funguje dostihová „Liga mistrů“ a kudy vede cesta na slavný Royal Ascot. (Oficiální anotace knihy)
„Dovolte, abych se představil: Jsem bígl a mé celé jméno zní Alberto z Rododendronu. Jméno začínající na A znamená, že pocházím z prvního vrhu naší mámy, a onen šlechticky znějící přídomek je pojmenování chovatelské stanice. Ale to už víte z mé první knížky, která se vám tolik líbila. Od vydání se mi stalo spoustu dalších veselých příhod, tak jsem je pro vás znovu sepsal. Vlastní tlapkou.“
Už na vás někdy někdo vybafl: „Ahoj, já jsem čarodějka?“ Že ne? To budu asi první. Ano, já jsem čarodějka (prosím nezaměňovat s čarodějnicí, což je na rozdíl ode mě kolegyně z pohádkové sféry). Dlouho jsem to o sobě nevěděla. Že je na naší rodině něco zvláštního, mi mohla naznačit jména jejích příslušníků. Dědeček se jmenuje Hypolit, babička Polyxena, tatínek Adriel a maminka Hexana. Já jsem dostala jméno Oxana. Někdy mám pocit, že se jmenujeme jako kompletní řada čisticích prostředků. Jistě pochopíte, že člověk nesoucí si do života takové jméno to nebude mít vůbec jednoduché…
Vyprávění psího rošťáka Bertíka, který čtenáře provádí svými prvními krůčky, sžívání se s novými pány, problematikou čtení patníků a vůbec vším, co takový pes považuje za důležité. Ve svých zápiskách malý bígl glosuje svět „dvounoháčů“ a odhaluje, co to znamená „psí život“. Dovolte, abych se představil: Jsem bígl a mé celé jméno zní Alberto z Rododendronu. Jméno začínající na A znamená, že pocházím z prvního vrhu naší mámy, a onen šlechticky znějící přídomek je pojmenování chovatelské stanice. Jsem tedy čistokrevný bígl a doufám, že vše je jasné… Humorný text Martina Čápa doplňují ilustrace Pavla Koutského.
Jméno Plk. prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc. není třeba příliš představovat. Český lékař, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. Lékařské fakulty UK je velmi dobře znám po celém světě. Mimo jiné působí také ve funkci předsedy České neurochirurgické společnosti a prezidenta Evropské asociace neurochirurgických společnosti. Od roku 1998 zároveň vede subkatedru neurochirurgie na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Spolu s novinářem Martinem Čápem dává MUDr. Beneš možnost i laickým čtenářům zamyslet se nad fenoménem jménem „lidský mozek“. Sídlí lidská duše v mozku, jak vůbec náš mozek funguje a jaké jsou současné možnosti neurochirurgie…? Nejen o tom se dočtete v poutavé publikaci s výstižným názvem Cesta do středu mozku.
Známý novinář, reportér, scenárista a dramaturg Martin Čáp (1960) přichází po knihách Záboj a Mlhoš ve službách Jana Husa (společně s Martinem Jarošem 2009) a Zakázané reportáže (2012) tentokrát s rozsáhlým románem Nevinní vrazi. V poutavém vyprávění se prolínají životní příběhy několika postav – „nevinných vrahů“ – na pozadí domácích společenských a politických poměrů Československa v období před převratem ´89. Jak snadno se lze stát nevinným vrahem, kdo stojí na druhé straně, a je možno ze sebe vůbec někdy pocit vinny zcela smýt?
