Vlastimil Zuska Book order (chronological)

Estetický prožitek je klíčovým konceptem moderní estetiky, jehož kořeny sahají až do antiky a středověku. Předchozí pokusy o jeho definici, jako kontemplace či nezainteresovanost, často představovaly lineární scénář od „hrubých dat“ k syntéze estetických kvalit. Tento přístup však neodráží vývoj příbuzných disciplín. Kniha se opírá o kognitivní neurovědy, neuroestetiku, psychologii, zejména gestaltpsychologii, a fenomenologickou filosofii. Nabízí komplexní pohled na estetický prožitek jako proces, který zahrnuje simultánní pochody v modulárních systémech zpracování informací. Zkoumá roli pozornosti, její třídimenzionální strukturu (téma, tematické pole, okraje) a modality, jako je lovecká pozornost. Dále se zaměřuje na rekurentní neuronální sítě a zpětné a dopředné zpracování stimulů, přičemž popisuje simultánní procesy řízené zdola-nahoru a shora-dolů. Tento proces vyvrcholí v synchronizaci různých rychlostí probíhajících procesů na úrovni ztělesněného vědomí, zahrnující kognitivní a emocionální nevědomí, což maximalizuje kontext mentálních a senzomotorických aktivit.

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je „obklíčen“ sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl. Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Publikace Rozprava o westerne česko-slovenské autorské dvojice filmových teoretiků a estetiků Petra Michaloviče a Vlastimila Zusky se věnuje jednomu z prvních velkých žánrů (americké) kinematografie. Jde o jejich třetí společnou knihu po monografii Juraj Jakubisko (SFÚ Bratislava, 2005) a teoretické publikaci Znaky, obrazy a stíny slov (AMU Praha, 2009). Jejich nová kniha se věnuje westernu jako žánru, jeho postavám, krajině i městu, vrací se k jeho zrodu, reflektuje jeho vývoj a vybrané tituly. „Western je pre mňa reminiscenciou na detstvo,“ řekl o důvodu vzniku knihy Peter Michalovič. „Ako deti sme každú nedeľu chodili do kina. Bola to akási psychohygiena, lebo rodičia chceli pokojne pripravovať nedeľný obed, a tak nás poslali do kina. Samozrejme, westerny boli pre nás v tej dobe výrazným oživením ponuky, mohli sme sa stotožniť s jednotlivými hrdinami. Láska k westernu nám zostala obidvom, teda mne aj Vlastimilovi Zuskovi. V jeho prípade obdiv k westernu dokonca prerástol do vášne k revolverom.“

Knižní soubor je výsledkem autorova dvacetiletého zájmu o vztah „estetiky a filmu“. Zpřítomňuje studie a přednášky na dílčí témata, především ale esteticko-filmové téma monografi cky sumarizuje. Autor postupuje od obecné estetiky k filmové teorii a dále k rozborům konkrétních filmových děl. V pozadí takového rozvrhu je přesvědčení, že „filozofická estetika“ má co říct filmové vědě, umělecké kritice i dalším humanitním disciplínám. Díky zvolenému postupu se ukazují souvislosti i napříč úrovněmi obecnosti, snad i určitý názorový vývoj, a kniha proto představuje možný přínos obecné estetiky filmovému bádání. V této práci není analogie tématem, ale metodou analýzy.

Obraz a problém jeho znakovosti, obraz a jeho vztah k verbálnímu jazyku – to jsou centrální témata knihy, která interpretuje styl myšlení představitelů strukturalismu a poststrukturalismu. Autoři komentují a rozebírají vývoj těchto významných myšlenkových proudů a v jeho souvislostech se zajímají především o sémiotickou analýzu obrazu. Proto se zaměřují na myslitele, kteří se v té či oné míře zabývali vedle obecné problematiky jazyka a vztahů označujících systémů s uměním právě obrazem.

Moderní estetika zahrnuje do svého zkoumání nejen postmoderní kulturu, ale v rostoucí míře i krajinu a přírodu. Tato publikace přibližuje myšlení některých českých estetiků a přírodovědců, kteří se zabývali estetickými jevy. Kniha je rozdělena na část věnovanou filozofické estetice, kde jsou představeni známí (např. Otokar Hostinský, Jan Mukařovský) i méně známí (František Tomáš Bratránek, František Matouš Klácel) čeští estetici, a část přírodovědeckou, která je věnována biologizující estetice od Josefa Velenovského po současné české následovníky Adolfa Portmanna (např. Stanislav Komárek, Zdeněk Neubauer).

Aktuálny titul edície monografií tvorcov, ktorí zásadným spôsobom vstúpili do dejín slovenskej kinematografie, prináša pohľad na život a dielo jedného z jej najoriginálnejších a súčasne najvýznamnejších predstaviteľov. Autori monografie o Jurajovi Jakubiskovi sa vo svojom texte sústreďujú nielen na priblíženie filmárovej tvorby od jej začiatkov až do dnešných dní, ale najmä na zachytenie neopakovateľnej autorskej signatúry, ktorá akoby sa v každom režisérovom filme rodila vždy nanovo. Texty dopĺňa kompletná filmografia režiséra vrátane ocenení, výberová bibliografia k tvorbe a osobnosti Juraja Jakubiska a množstvo fotografií.

Zuskova antologie obsahuje devatenáct komentovaných ukázek z textů významných představitelů západní estetiky 20. století. Ukázky jsou seřazeny do pěti celků, počínaje analýzou estetických pojmů (angloamerická analytická estetika) přes dekonstrukci v estetice, německou estetiku a fenomenologickou estetiku až po „fenomén ošklivého“ ve francouzské estetice. Na závěr jsou připojeny základní bibliografické údaje o autorech otištěných ukázek.

Kniha předkládá komplexní obraz současné estetiky, jak se lomí v trojitém zrcadle tří významných konceptů minulosti i přítomnosti tohoto humanitního oboru. Přináší současný i původní pohled na staletí se vyvíjející problém nápodoby v umění, na roli fikce v životě vůbec a v umění zvlášť, i na specifičnost pohybu a pobytu vědomí ve sféře estetična, krásy a vznešena. Vzájemná propojenost i podmíněnost zkoumaných kategorií je předváděna vždy v rámci dvojkapitoly tvaru „teoretická reflexe – konkrétní aplikace“ s důrazem na dosud relativně zanedbávanou dimenzi teorie umění a estetiky – čas.

Úvod do studia oboru estetiky z pera předního českého odborníka v tomto oboru, poskytuje přehlednou příručku o předmětu bádání estetiky, jejích novodobých východiscích a terminologii. Je určena jak specialistů, tak i laikům.