Kateřina Bečková Books

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Anglický průvodce po zmizelých památkách centra Prahy.

Pro vzhled, charakter a život Prahy je od jejího vzniku zcela zásadním faktorem Vltava, řeka, jejíž tok připravil reliéf krajiny k osídlení pražského kotliny a poté k utváření města, které vyrostlo v metropoli. V průběhu své historie si město řeku pozvolna podmaňovalo. Pražané se naučili využívat její energie v mlýnech a později elektrárnách, řečiště překlenovat různými typy mostů, upravit břehy a ostrovy, vybudovat nábřeží. Do proměn tváře řeky nejradikálněji vstoupilo zřejmě 19. století. Vltavské břehy, dosud většinou využívané jako hospodářské periferie, se proměňovaly v žádané lokality s výstavnými budovami, společenskými centry a elegantními promenádami. Ve vstupní části ukazuje autorka historické sepětí Prahy a Vltavy řeky, kdy vystupovaly do popředí zejména praktické funkce řeky, dnes už většinou vnímané jako estetický prvek, dotvářející malebný obraz města. V druhé části se pak stává průvodkyní komentující současné fotografie zajímavých objektů a míst spojujících Vltavu s Prahou, ať to jsou historické mlýny, jezy, náplavky, ostrovy, vodárenské věže, mosty, nábřeží s jejich budovami i řeka jako místo společenského života města. Kromě fotografií exteriérů provázejí text dokumentační snímky, rejstřík lokací s mapou objektů, přehled ostrovů, mostů, nábřeží a také osobností.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916-1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují nyní dva nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města.

Podrobná monografie o světoznámém realistickém papírovém modelu Prahy, který vytvořil v letech 1826–1834 sluha Univerzitní knihovny v Praze Antonín Langweil. První část knihy popisuje na základě podrobného studia archivních pramenů strastiplný život tvůrce modelu. Druhá část se zaměřila na svědeckou výpověď modelu o podobě Prahy před velkými stavebními změnami, které ji postihly v druhé polovině 19. století. Ilustrační doprovod knihy tvoří série snímků modelu, které vytvořil fotograf Miroslav Fokt. Pro milovníky tématu zmizelé Prahy jsou jednotlivé kapitoly v místopisné části knihy uvozeny plánky vyznačujícími zbořené a radikálně přestavěné budovy.

Kniha je druhým svazkem nového zpracování edice Zmizelá Praha, který se tentokrát zaměřil na historická pražská města levého břehu Vltavy - Hradčany s Pražským hradem a Malou Stranu. Oproti Novému Městu, které bylo obsahem prvního svazku edice, je na Malé Straně a Hradčanech objektů zbořených v 19. a 20. století jen minimální množství. Nesrovnatelně častěji však byly Hradčany a Malá Strana zobrazovány a tak lze dobře sledovat jejich zásadní stavební proměny hlouběji do minulosti, než to bylo u Nového Města. Text je připraven jako komentář k publikovaným vyobrazením a zaměřuje se přednostně na ilustrované proměny historické zástavby.

Rakouský literární badatel objeví v pražském antikvariátu neznámé dílo Franze Kafky s názvem Neviditelný. Tvoří soubor s ostatními Kafkovými spisy, dokonce v jednotné vazbě. Profesora kniha zaujme a přestože literární podvrh záhy odhalí, příběh, odehrávající se v době asanace pražského židovské města, jej zaujme tak, že začne pátrat po autorovi textu a jeho pohnutkách. Zároveň si uvědomí vlastní zkušenost z mládí, která i jemu dala zažít pocit neviditelnosti. Umně proplétané tři příběhy se společným motivem.