Kateřina Bečková Books

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Anglický průvodce po zmizelých památkách centra Prahy.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916-1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují nyní dva nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města.

Podrobná monografie o světoznámém realistickém papírovém modelu Prahy, který vytvořil v letech 1826–1834 sluha Univerzitní knihovny v Praze Antonín Langweil. První část knihy popisuje na základě podrobného studia archivních pramenů strastiplný život tvůrce modelu. Druhá část se zaměřila na svědeckou výpověď modelu o podobě Prahy před velkými stavebními změnami, které ji postihly v druhé polovině 19. století. Ilustrační doprovod knihy tvoří série snímků modelu, které vytvořil fotograf Miroslav Fokt. Pro milovníky tématu zmizelé Prahy jsou jednotlivé kapitoly v místopisné části knihy uvozeny plánky vyznačujícími zbořené a radikálně přestavěné budovy.

Kniha je druhým svazkem nového zpracování edice Zmizelá Praha, který se tentokrát zaměřil na historická pražská města levého břehu Vltavy - Hradčany s Pražským hradem a Malou Stranu. Oproti Novému Městu, které bylo obsahem prvního svazku edice, je na Malé Straně a Hradčanech objektů zbořených v 19. a 20. století jen minimální množství. Nesrovnatelně častěji však byly Hradčany a Malá Strana zobrazovány a tak lze dobře sledovat jejich zásadní stavební proměny hlouběji do minulosti, než to bylo u Nového Města. Text je připraven jako komentář k publikovaným vyobrazením a zaměřuje se přednostně na ilustrované proměny historické zástavby.

Rakouský literární badatel objeví v pražském antikvariátu neznámé dílo Franze Kafky s názvem Neviditelný. Tvoří soubor s ostatními Kafkovými spisy, dokonce v jednotné vazbě. Profesora kniha zaujme a přestože literární podvrh záhy odhalí, příběh, odehrávající se v době asanace pražského židovské města, jej zaujme tak, že začne pátrat po autorovi textu a jeho pohnutkách. Zároveň si uvědomí vlastní zkušenost z mládí, která i jemu dala zažít pocit neviditelnosti. Umně proplétané tři příběhy se společným motivem.

Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.

Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.

Od Petrské čtvrti po vodě do Troje. Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídal i její charakter. Kniha se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněnám řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. po úspěšném prvním dílu, jenž obsáhl "horní tok" řeky od Braníku až po František, vychází svazek mapující petrskou čtvrť, Karlín s Rohanským ostrovem, Maniny s tématem přeložení koryta řeky, Karlínský, Libeňský a Holešovický přístav či plavební průplav mezi Trojou a Bubenčí.

Žižkov, Vinohrady, Nusle, Modřany a další části jihovýchodu města Další díl tematické edice Zmizelá Praha pojednává o zmizelých industriálních stavbách v jihovýchodní oblasti Prahy. Šlo zejména o téměř souvislý průmyslový pás procházející Nuslemi, Vršovicemi, Strašnicemi a Hostivaří. Jinou industriální prehistorii má modřanský průmyslový břeh. Zde byly zprvu zejména sklady dřeva, pily a dřevozpracovatelské dílny, neboť dřevo se dopravovalo po řece. Vinohrady a Žižkov ve svých adresářích z devadesátých let 19. století uvádějí továrnu snad v každé ulici. Většinou však tyto podniky zmizely beze stopy.

Další svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnovaný zaniklým industriálním stavbám na území našeho hlavního města. Historická předměstí Prahy a pražské periferie se staly během posledních deseti let „Pompejemi“ českého průmyslu. I nejvěhlasnější, největší a nejstarší podniky zanikly, a pokud již na jejich místě nevyrostly nové obytné čtvrti, v opuštěných halách se dnes prohání jen vítr. Autorka knihy Továrny a tovární haly však nepátrá po důvodech této osudové proměny, ale snaží se nalézat stopy tovární výroby ve struktuře města a zachytit, jak byl kdysi průmysl v Praze všudypřítomný. První díl exkurze po místopisu zaniklých továren směřuje logicky do nejprůmyslovějších částí Prahy a největší pozornost věnuje zaniklým závodům ČKD – Kolbence, Českomoravské, Pragovce, Daňkovce, dále pak Rustonce, Českým loděnicím a mnoha malým továrničkám, které svými komíny dotvářely nezaměnitelnou siluetu předměstských čtvrtí.

Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy. Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916–1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují tři nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města, druhý a třetí historickým předměstím a okrajům města – pravému a levému břehu Vltavy.

Proměny pražského Václavského náměstí v chronologickém sledu vedut a fotografií.// Soubor stručně komentovaných vyobrazení začíná reprodukcí výřezu ze Sadelerova prospektu z r. 1606 a končí fotografií Jiřího Všetečky zachycující okolí pomníku sv. Václava před parlamentními volbami r. 1992. Uprostřed brožury je vložena příloha se schématem podoby náměstí na konci 20. stol. (nákresy uliční řady domů s uvedením čísla popisného i orientačního, datací stavby a autorstvím projektu a příp. výzdoby či úprav).

Historická předměstí a okraje města - levý břeh Vltavy. Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916–1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují tři nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města, druhý a třetí historickým předměstím a okrajům města na pravém a levém břehu Vltavy.

Třetí díl velké ilustrované řady Zmizelá Praha, kterou připravuje dr. Bečková a k jehož vydání spojila síly dvě nakladatelství, přináší bohatou dokumentaci o změnách, které postihly tvář Starého Města pražského v průběhu posledních dvou století.

Putování dnes již zaniklým Novým Městem vědomě navazuje na pětisvazkovou publikaci Zmizelá Praha, vydávanou v letech 1945-1948 nakladatelstvím Václava Poláčka. Topograficky řazené snímky, jež dokumentují stav před asanací, doplňuje komentář omezený na stručné informace umožňující lokalizaci místa, charakter a časové zařazení jeho stavebních proměn v 19. a 20. stol. Součástí nejsou kulturněhistorické údaje ani jména architektů. V popiscích se čtenář dozví, kdo je autorem snímku, datum jeho vzniku, název vlastníka reprodukované předlohy a její inventární číslo nebo signaturu. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny orientačními plánky, polohopisné plány z let 1769, 1816, 1891 a 1994 pak tvoří samostatnou přílohu knihy. Obrazový materiál doplňuje stručný přehled dějin Nového Města, seznam domů podle popisných čísel a soupis platných i zaniklých místních názvů. Vydáno k 650. výročí založení Nového Města pražského.

Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren, výrobních hal a dalších staveb průmyslového dědictví ztratilo původní náplň a bylo nemilosrdně odstraněno. Desítky dalších čekají na osudné rozhodnutí, zda budou shledány vhodné ke konverzi a využity k novým kulturním či komerčním účelům, nebo zbořeny.

Historické fotografie Prahy se často objevují v publikacích, avšak tato kniha se zaměřuje na samotnou fotografii a její vznik. Autorky se rozhodly systematicky zachytit široké spektrum fotografické produkce z nejstaršího období, včetně unikátních snímků, které dosud nebyly publikovány. Tento komplexní pohled umožňuje pochopit, jak se fotografie jako technické médium vyvíjela a jaká byla Praha v době jejích prvních snímků. Na realizaci tohoto projektu se podílely kurátorky tří pražských sbírek historických fotografií, Muzea hlavního města Prahy, Archivu hlavního města Prahy a Ústavu dějin umění AV ČR, ve spolupráci s dalšími institucemi z Prahy a Vídně. Výsledkem je odborná obrazová publikace, která obsahuje více než 700 snímků z prvních dvaceti let fotografie. Texty uvádějí čtenáře do kontextu počátků fotografie a popisují průkopnické úsilí prvních fotografů a Prahu, kterou zachytili. Obrazová část je doplněna katalogem fotografií se základními údaji o autorech a technice. Na závěr knihy jsou medailonky fotografů, poznatky z archivního bádání, slovníček odborných termínů, bibliografie a rejstříky. Dvojjazyčná kniha se snaží stát se klíčovým titulem v oboru a nezbytnou příručkou pro zájemce o historii fotografie v Praze a střední Evropě.

Burleskní příběh generálního ředitele Jonáše Hoffmanna. Novela o tom, jaká dobrodružství zažije jedna velká kulturní instituce, když je do jejího čela dosazen člověk, který vyhraje konkurs omylem. Jeho ředitelské působení pak vyvolá řetězec komických i povážlivých situací, které neúprosně prověří charaktery všech zaměstnanců. Jde o příběh, který se v různých podobách odehrává na různých ústavech a pracovištích dnes a denně, ale rozhodně je mnohem zábavnější o něm číst, než jej zažít.

Urbanistický vývoj pražského Žižkova od vytyčení uliční sítě po r. 1860, přes výstavbu pavlačových nájemních domů až po jejich částečnou asanaci v 70. a 80. letech 20. stol. a stavební úpravy některých pavlačových domů po jejich restitucích. Kniha seznamuje s osobností prvního žižkovského starosty Karla Hartiga (1833-1905), který se zasloužil nejen o vytyčení uliční sítě na pozemcích usedlostí Malá a Velká Ševčíkova, Smetanka, Ohrada, ale i o vlastenecká pojmenování žižkovských ulic a náměstí. Dále popisuje dispozici žižkovských pavlačových domů a levných, leč nekomfortních bytů v nich se nalézajících. Publikace se zamýšlí nad vhodností asanace žižkovských pavlačových domů pro genia loci Žižkova. Závěr textové části tvoří dvě vzpomínky - nájemníka pana Karla Pošty a paní Jarmily Malé, majitelky domu čp. 325. Knížka je provázena barevnými fotografiemi současného středu Žižkova a stavebních plánů několika domů, černobílými snímky ulic před asanací a v jejím průběhu, několika plánky a je doplněna přehledem použité literatury.

Výpravná publikace se zaměřuje na budovu bývalé Malostranské radnice, dnes známou jako Malostranská beseda, a její význam v kontextu Malé Strany. Čtenáři by mohli být překvapeni, jak jedna zdánlivě nezajímavá stavba skrývá mimořádnou krásu, která se objevila během náročných restaurátorských a stavebních prací. Dějiny budovy odrážejí dramatické události nejen Prahy, ale i celé země, a obsahují řadu tajemství. Kdo radnici postavil? Kdy vznikly tři půvabné věže, které byly po 183 letech obnoveny? Autoři se věnují detektivnímu pátrání po těchto otázkách a zkoumají věrohodný tvar radničních bání. Hledání správné cesty v kontextu vývoje slohů a myšlenek představuje intelektuální dobrodružství, které však není odtrženo od reality. Důsledné uplatnění tradiční řemeslné práce, zejména tesařské, kamenické a pokrývačské, hrálo klíčovou roli v rekonstrukci radnice, přičemž mnohé postupy byly znovu objeveny. Závěrečná část knihy se zaměřuje na kulturní tradici Malostranské besedy a naznačuje budoucnost této instituce.

Kniha seznamuje s historií činnosti Klubu za starou Prahu od jeho založení v roce 1900 až po současnost. Zároveň seznamuje s některými významnými členy Klubu, mezi nimiž byla řada významných českých architektů a jiných umělců a představuje vybrané architektonické projekty a úpravy na jejichž realizaci se Klub podílel nebo se je snažil ovlivnit.

Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí. Publikace pojednává slovem a obrazem čtyřicet objektů, jejichž ztráta památkový fond výrazněji poškodila. Z těch známějších k nim patří proměna horizontu pražské Hanspaulky po zničení hotelu Praha, estetická degradace Klimentské ulice po zboření Špačkova domu nebo demolice unikátní mazutové výtopny na sídlišti Invalidovna. Kniha se ale zaměřuje i na stavby, jejichž konec palcové titulky nezaznamenaly, jako například skladový areál Na Třebešíně, továrny Ringhoffer, Walter, Lokomotivka, Pergamenka či Praga v Karlíně. Bohaté obrazové vybavení knihy zahrnuje materiál archivní i novější, pořízený v době před zánikem budov.

Nová kniha Kateřiny Bečkové volně navazuje na edici Zmizelá Praha. Čerpá z bohatství archivních zdrojů, které ukrývají stovky dosud nepublikovaných vyobrazení, grafických listů a kreseb, a podává ucelenou představu o původní podobě výletních míst za pražskými hradbami. Jejich návštěva byla zejména v první polovině 19. století pro Pražany společensky velmi významná. Příležitostí bylo nespočet, ať už šlo o Petřín nebo Šárku, kulturně upravenou přírodu na Kanálce, veřejnosti otevřenou šlechtickou zahradu Kinských či císařskou Královskou oboru či oboru Hvězda, různé viničné usedlosti, lusthausy s občerstvením, zámky a šlechtické letohrádky.

Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami Poříčskou, Novou, Koňskou či Žitnou. Mnohé ze zahrad, sadů a letohrádků, většinou zaniklých, zůstaly dodnes v paměti města jako pomístní názvy či jména ulic Vinohrad, Žižkova, Nuslí, Vršovic, Karlína a Libně. Oblíbená byla Kanálka, Wimmerovy a Krennovy sady, v hostince proměněné letohrádky Sakrabonka, Sklenářka, Bezovka nebo Kravín, sezonní událostí bývala Fidlovačka v dosud nezastavěném Nuselském údolí, na vltavských ostrůvcích si výletníci vychutnávali romantická přírodní zákoutí, na Vyšehradě, u Chodovské tvrze či u kunratického hrádku zase doteky dávné minulosti. Kniha, reprodukující známá i dosud nepublikovaná umělecká díla, může však být nejen zprávou o životním stylu našich předků, ale také pobídkou k procházce po zobrazených lokalitách a po proměnách posledních dvou stoletích.

Katalog výstavy konané ve dnech 22. 3. až 26. 5. 2002. Souběžný anglický a německý text.

Podtitul: Kronika hereckého rodu Brožů Vzpomínky české herečky a literátky Růženy Opravilové-Brožové (1892-1976) na dětství a mládí prožité v herecké rodině putující s kočovnými divadelními společnostmi po českých a moravských městech. Vrcholem příběhu je vylíčení společenského triumfu, který autorka jako nejkrásnější česká dívka vybraná porotou za účasti Alfonse Muchy zažila v roce 1910 v Paříži. Vzpomínky jsou doplněny bohatou fotografickou dokumentací a dalšími přílohami.

Pro vzhled, charakter a život Prahy je od jejího vzniku zcela zásadním faktorem Vltava, řeka, jejíž tok připravil reliéf krajiny k osídlení pražského kotliny a poté k utváření města, které vyrostlo v metropoli. V průběhu své historie si město řeku pozvolna podmaňovalo. Pražané se naučili využívat její energie v mlýnech a později elektrárnách, řečiště překlenovat různými typy mostů, upravit břehy a ostrovy, vybudovat nábřeží. Do proměn tváře řeky nejradikálněji vstoupilo zřejmě 19. století. Vltavské břehy, dosud většinou využívané jako hospodářské periferie, se proměňovaly v žádané lokality s výstavnými budovami, společenskými centry a elegantními promenádami. Ve vstupní části ukazuje autorka historické sepětí Prahy a Vltavy řeky, kdy vystupovaly do popředí zejména praktické funkce řeky, dnes už většinou vnímané jako estetický prvek, dotvářející malebný obraz města. V druhé části se pak stává průvodkyní komentující současné fotografie zajímavých objektů a míst spojujících Vltavu s Prahou, ať to jsou historické mlýny, jezy, náplavky, ostrovy, vodárenské věže, mosty, nábřeží s jejich budovami i řeka jako místo společenského života města. Kromě fotografií exteriérů provázejí text dokumentační snímky, rejstřík lokací s mapou objektů, přehled ostrovů, mostů, nábřeží a také osobností.

Když rodič pro své dítě vymýšlí pohádku, naplní ji vlastní fantazií. O čem tak mohl vyprávět svým dcerám autor slavného modelu Prahy v první třetině 19. století? O pražských tajemstvích a tajemných zákoutích, o příbězích domovních znamení, o postavách z legend a pověstí. V jehopohádkách potkáme kamenného rytíře z Platnéřské ulice, mnicha z Pavelské uličky či tajemného korzára z domu U Bílé věže. Příběhy nás provedou ulicemi staré Prahy od Starého Města přes Malou Stranu na Hradčany. Kromě samotných pohádek kniha obsahuje i plánky popisovaných míst, jejich stručnou historii a slovníček archaických výrazů. Může být proto také inspirací pro rodinné procházky historickým středem Prahy.

Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.

Litografie, aneb, Kamenopis : počátky české litografie 1819-1850 : katalog výstavy Praha, říjen - listopad 1996 / pořadatel Národní galerie v Praze. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze ; [úvodní texty a katalogová hesla Kateřina Bečková ... et al. ; fotografie Jan Diviš ... et al.] Praha : Uměleckoprůmyslové muzeum : Národní galerie, 1996. Výstava k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem, zařazena do Světových výročí UNESCO na rok 1996.

Autorka předkládá čtveřici příběhů, v nichž se nenápadní hrdinové dostávají do soukolí nepříjemných situací, nevydařených plánů a rozčarování či neúnosně trapných okamžiků. Umělecký fotograf se teprve v pokročilém věku dočká své první výstavy a ta vyvolá podstatně jinou reakci, než mohl očekávat. Odpočinek v lázních se pro nenápadného programátora středních let stane noční můrou díky soustředěnému útoku protřelé dívenky. Úspěšná, ale osamělá žena zcela propadne své vášni pro známého herce, až se dostane do nebezpečného podezření a prožije ponižující vystřízlivění. Poslední povídka je pak aktuální politickou karikaturou čestného a zpočátku poněkud naivního vědce, jenž přijme nabídku angažovat se v komunální politice a krok za krokem se propadá do korupčního bahna. Kateřina Bečková vypráví své příběhy s kultivovaností, velkou empatií a jasným názorem.

V Praze naleznete unikát, jaký nemá žádné jiné město na světě. Praha má totiž bránu do své minulosti. Jmenuje se Langweilův model a zavede nás do jejích ulic, náměstí, zákoutí a zahrad právě před dvěma sty lety. Před očima ožívá město v trojrozměrné, realistické a barevné podobě i s domy, které už století i více neexistují. Papírový model je dílem knihovního úředníka Antonína Langweila (1791-1837), který si tak plnil svůj sen o umělecké seberealizaci. V polovině 20. století se dílo stalo součástí expozic Muzea hlavního města Prahy, jehož hvězdným exponátem je dosud. Kniha Langweilův model Prahy / Procházka Prahou před dvěma sty lety provází jednotlivými částmi města od Staroměstského náměstí a dalších míst Starého Města přes Malou Stranu na Pražský hrad a Hradčany. Výklad se zaměřil na architektonicky cenné stavby, zaniklé budovy, okolnosti proměny zástavby a další zajímavosti doby před dvěma sty lety. Důvěrně blízké setkání s minulostí nabízí kromě mimořádného zážitku i snazší pochopení současné podoby města. Celobarevná publikace obsahuje více než 250 fotografií, dále mapky a další obrazový materiál.