Druhý svazek knihy Příběh československé psychologie mapuje novodobou historii československé psychologie prostřednictvím vyprávění jejích žijících spolutvůrců. Rozhovory do prostředního svazku třídílného projektu poskytli čeští doyeni oboru narození v letech 1939 až 1948: Karel Balcar, Petr Kulišťák, Jiří Mareš, Jiří Růžička, Vladimír Řehan, Iva…
Autoři si dali za cíl vyzpovídat významné osobnosti české psychologie, které tento obor od poloviny 20. století etablovaly, a získané informace zasadit do širšího oborového rámce. Mnohdy fascinující životní příběhy nestorů české psychologie, vzpomínky na jejich učitele, nelehkou situaci oboru v době ideového dozoru, ale i svědectví o obrovském elánu a nasazení pro věc, hledání nových cest a reflexe celého vývoje české psychologie – o tom všem poutavým způsobem vyprávějí např. Ferdinand Knobloch, Ivo Pondělíček, Jaro Křivohlavý, Pavel Říčan, Vladimír Smékal, Ivo Plaňava, Stanislav Kratochvíl aj. Rozhovory jsou doplněny medailony autorů, krátkými studiemi o jejich působení a díle a obrazovým materiálem.
Tato monografie představuje čtyři vlivné přístupy v kvalitativním výzkumu: interpretativní fenomenologickou analýzu, metodu zakotvené teorie, narativní analýzu a diskurzivní analýzu. Zaměřuje se především na samotný proces analýzy a nabízí čtenářům možnost sledovat krok za krokem aplikaci těchto přístupů na konkrétních datech. Poněvadž všichni autoři prováděli analýzu téhož datového souboru (jednalo se o rozhovory se ženami, které podstoupily léčbu rakoviny prsu), nabízí tato publikace jedinečnou možnost porovnat mezi sebou zmíněné metodologické perspektivy, a to z hlediska analytického procesu i výsledků.
Obsáhlá monografie, která se věnuje věhlasnému a mezinárodně používanému Tematicko-apercepčnímu testu. Jde o obdivuhodnou práci mapující jednu z nejvýznamnějších psychodiagnostických metod, které má psychologie k dispozici. Podává přehled současných přístupů, nabízí výkladové principy vůdčích odborníků v dané problematice.
Záplavy, které zasáhly značnou část České republiky a celého středoevropského regionu v roce 2002, byly jednou z největších ničivých pohrom posledního desetiletí. Jádrem publikace je původní výzkum, koncipovaný a koordinovaný v letech po povodni pracovníky Psychologického ústavu AV ČR v součinnosti s klinickými psychology a pomáhajícími pracovníky z Charity ČR. Zaměřuje se na prožívání mimořádné zátěže a traumatizujících událostí, zkušeností postižených osob, jejich prožitky, potřeby i názory na poskytovanou pomoc, ale i na zkušenosti pomáhajících z řad humanitárních pracovníků.
Tři autorky (Virginia Woolfová, Sylvia Plathová, Sarah Kaneová) a jejich dílo jsou předmětem psychologické analýzy, jejímž cílem je zdokumentovat sebevražedný proces. Důraz je kladen na zachycení psychologických fenoménů přímo souvisejících se sebevraždou a projevujících se jak v díle, tak v životech autorek, které jsou z této perspektivy srovnány. Autoři knihy se pokoušejí porozumět vztahu mezi sebevražedným a kreativním procesem.
