Josef Šmajs Book order

Ve své knize profesor Josef Šmajs vytrvale pokračuje v prohlubování svého evolučně ontologického konceptu. Pokouší se podat obecně srozumitelný výklad skutečnosti, a to zejména v kontextu globální ekologické krize, která je důsledkem konfliktu dvou typů uspořádanosti – přírody a kultury. V prvních dvou rozsáhlejších studiích se zabývá reflexí ústředních kategorií evoluční ontologie: evolucí a informací. V kratších článcích, původně publikovaných v různých časopisech (např. Filosofický časopis, Filozofia aj.), se autor věnuje nezastupitelné roli filosofie a evoluční ontologie při diagnostice a možné terapii globálních ekologických problémů. Otevírá také témata „technické války s přírodou“, informačního bohatství přírody, morální a právní subjektivity naší Země či biofilní transformace dnešní protipřírodní, technicky vyspělé a celoplanetárně expandující kultury. Přístupný a zajímavý vhled do autorova inspirativního a autentického přemýšlení nabízí i tři rozhovory, ve kterých J. Šmajs zdůvodňuje – vždy věcně a střízlivě – potřebu srozumitelně formulovaného evolučně ontologického minima pro širokou veřejnost. S naléhavou kritičností v nich také reaguje na současnou bezútěšnost globální ekopolitické situace a vrací se tak k úvodnímu motivu „zakopaného psa“.

V českém prostředí se konečně objevuje monografie věnovaná výhradně filosofii techniky. Kniha vychází z autorova konceptu evoluční ontologie a obhajuje dvě hlavní vývojové linie techniky – málo známou techniku biotickou (tvořenou záměrným využíváním vlastností živých systémů) a všeobecně uznávanou techniku abiotickou (nástroj, stroj, automat). Technikou se tu rozumí aktivní součást společenské materiální kultury, tedy umělý funkční systém, který má v predátorském duchovním paradigmatu objektivní tendenci samovolně se strukturovat do podoby expandující technosféry. Kniha postihuje nejen tento kulturu deformující proces, ale hledá současně podmínky možného smiřování nynější protipřírodní technosféry s biosférou (v duchovním biofilním paradigmatu). Zvláštní pozornost je věnována třem hlavním oblastem abiotické techniky: technice zemědělské, vojenské a informační. Upozorňuje na nebezpečný plíživý proces dosud neznámého poškozování lidského myšlení technikou – na digitální demenci dospívající mládeže.

Něco se stalo. Optimismus z počátku tisíciletí dnes vystřídaly obavy a nejistota. Nejprve euro-americká finanční, pak globální ekonomická a s ní spojená sociální krize, i zdánlivě nesouvisející klimatická změna. Roste hrozba vojenských konfliktů, terorizmu, stěhování či migrace lidí a národů. Skrytě narůstá zásadní existenciální konflikt lidské kultury se Zemí. Chybí nám zkušenost, hodnoty i program pro život v materiálně a duchovně rozmanitém světě. Množí se výzvy ekologicky cítících lidí, vědců a institucí ke změně současné civilizace a nalezení nového vztahu lidí k přírodě. Většinou ještě nejde o ucelené návody na řešení, ale jen o obavy a úzce orientované úvahy, morální apely a soupisy zbožných přání. Dokonce i papež, riskující exkomunikaci konzervativním křídlem církve, vyzval v encyklice Laudato Sí k péči všech lidí o jejich společný planetární domov. A to nikoli jen na základě víry, ale i v souladu s poznatky dnešní vědy. Originální koncepce českého filozofa Josefa Šmajse nabízí univerzálně přijatelné řešení vycházející z ontologické podstaty našich současných problémů. Zdůvodňuje odmítnutí antropocentrizmu a žádá uznání nadřazenosti a práv Země nad právy, svobodami a výsadami lidí. Lidská kultura není pokračováním evoluce přírody, ale opozičním umělým systémem, který dnes Zemi příštím generacím pustoší. Ústava Země může být tou správnou odpovědí – posuďte sami a staňte se spolutvůrci nového duchovního paradigmatu.

Josef Šmajs ve své nejnovější publikaci rozpracovává koncept evoluční ontologie a na jeho základě hledá příčiny existenciálního konfliktu přirozené a kulturní evoluce, který ohrožuje samotné přežití lidského druhu na planetě Zemi. Upozorňuje na skryté predátorské paradigma duchovní, protipřírodní kultury. Prizmatem evoluční ontologie nahlíží autor oblast ekonomiky a technosféry a připomíná nutnost omezení její expanze. Geneze symbiotického vztahu mezi kulturou a přírodou je podle autora podmíněna biofilní transformací kultury, ekonomiky a lidské práce, založené na úctě a ohleduplnosti k přírodě. Součástí knihy je Deklarace závislosti, dokument akcentující nadřazenost přírody nad kulturou a vyzývající k zastavení kořistnického přístupu k ní.

Sborník odborných studií analyzuje ze sociálního, psychologického a ekonomického hlediska nezaměstnanost jako jeden z narůstajících problémů současné společnosti. První oddíl knihy pojednává o práci v souvislosti s lidskou přirozeností, kulturou i způsobem života. Zajímavé je téma druhého oddílu - nezaměstnanost v Československu ve 30. letech 20. století, zvláště pak Baťovo řešení tohoto problému. Následující kapitoly jsou převážně teoretické - nezaměstnanost v ekonomické teorii, psychologie nezaměstnanosti, dále pak zdravotní problémy nezaměstnaného člověka a na závěr tzv. biodromální aspekty nezaměstnanosti. Poslední část knihy tvoří přeložené texty klasické vědecké literatuty na dané téma.

Publikace uznávaných autorů reaguje na obrat společenských věd k etice. Je určena studentům a pedagogům vysokých škol zaměřených na ekonomii, sociální vědy a environmentalistiku i všem zájemcům o tyto oblasti. První část se věnuje evolučně-ontologické teorii konfliktu kultury s přírodou a novému pochopení role ekonomiky v kultuře a kultury v přírodě. Je zde představeno téma lidské práce i problém změny vzdělání pro globalizovanou kulturu. Druhá část pojednává o myšlenkových experimentech dokazujících smysl a význam environmentální etiky. Její první oddíly jsou věnované kritice dlouhodobé snahy izolovat etiku od filosofie a speciálních věd, další kapitola analyzuje šest nejvýznamnějších konceptů environmentální etiky. Třetí část se pak zabývá etickými hledisky v podnikatelské praxi. Komentuje aktuální trendy v současné podnikatelské etice a reflektuje zásady v podnikání na zahraničních trzích.

Kniha je autorem uspořádaným souborem referátů, které byly předneseny na brněnské konferenci Literatura, příroda, kultura. V první části se pojednává o Máchově tvorbě, ve druhé části o dětské literatuře ve vztahu k přírodě a ve třetí části jsou zařazeny referáty vztahující se k tématu přírody a kultury. Sborník uzavírají didaktické úvahy o vztahu přírody a kultury.

Už několik desetiletí žijeme pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst HDP a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou. Důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (V. Cílek), lidé vnitřní pravdy (I. Klíma) a proroci lepších časů (J. Šmajs), kteří dokáží ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny a v němž nenasloucháme řeči čísel. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás.