Václav Smrčka Books

Lasting from around 4800 to 4000 BCE, the Lengyel culture helped usher in the Copper Age in Central Europe with the rise of mining, craft production, and the trading of copper and obsidian, in addition to larger-scale farming. In Health and Disease in the Neolithic Lengyel Culture , the authors investigate the migration of the Lengyel people as they moved west from their place of origin in modern-day Hungary to areas in what is now the Czech Republic and Poland. By drawing on research into the trace elements of strontium, carbon, and nitrogen found in human bone tissue, as well paleopathological analyses of congenital defects, this book proves that the Lengyel migration occurred in waves, providing important details about the changes in the diet, health, and mobility of a people who were crucial to the development of early European civilization

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let. Jako pramen poznání bylo vybráno 50 kostnic v Čechách a na Moravě. Výzkum byl akcelerován svolením České biskupské konference ze 14. dubna 2020 a proveden byl během jednoho roku. Z nálezů lze sledovat vývoj chorob na našem území, od lepry ve 12. a 13. století přes syfilidu a tuberkulózu v 16.–19. století až do současnosti. Přičemž jen u syfilidy v každém století lékaři viděli různý obraz a i kostnicové nálezy jsou rozdílné. Čtenář se dozví, jak 21 epidemií chřipky zaznamenaných anglickými lékaři souviselo s klimatickými jevy, jak probíhaly morové epidemie od roku 1347 do roku 1715 i souvislosti mnohočetných výbuchů sopek s epidemiemi a hladomory. To a mnohé další najde čtenář v této knize. Autoři dlouhodobě studují nálezy z kostnic z hlediska historie medicíny a paleopatologie. Ve výzkumu moru spolupracují v této souvislosti s genomickou skupinou univerzity v Kodani a s oddělením výzkumu chorob univerzity v Cambridgi. V Radiokarbonovém centru v Poznani byly choroby nalezené v kostnicích roztříděny datováním do jednotlivých století. Bohatě obrazově dokumentovaná publikace obsahuje na 1500 fotografií a instruktivních kreseb. Určena je zejména historikům, paleopatologům, epidemiologům a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti.

Anglicko-český text, uvádějící dvojjazyčně baladický příběh z Valašska na motivy Bezručových básní. Próza, ukazující Valašsko první poloviny minulého století a příběhy chudého chlapce, který tam v těžké dřině vyrostl a propracoval se až na epidemika okresu.

Autor sleduje život v 50. letech 20. století očima chlapce. Okolo chlapce běží dobrodružství vojenských zběhů, "novodobých zbojníků " Slepičky a Kellera, které se prolíná s jeho životem. V románu se objevuje láska, zrada, ale i násilí, které je reakcí na totalitu. V přípravě nového sociálněhistorického románu Václav Smrčka volil co nejobjektivnější přístup - scelení archivních policejních zpráv s detailním zpracováním záznamů výpovědí pamětníků.Autor sleduje život v 50. letech 20. století očima chlapce. Okolo chlapce běží dobrodružství vojenských zběhů, "novodobých zbojníků " Slepičky a Kellera, které se prolíná s jeho životem. V románu se objevuje láska, zrada, ale i násilí, které je reakcí na totalitu. V přípravě nového sociálněhistorického románu Václav Smrčka volil co nejobjektivnější přístup - metodiku scelení archivních policejních zpráv s detailním zpracováním záznamů výpovědí pamětníků.

Jde o devátý díl edice Posvícení, která různými literárními formami podchycuje humor a satiru a posvícení si na bolavé problémy dnešní společnosti. Jde o krátké povídky, básně, slovní hříčky, aforismy, epigramy a další literární formy. V 9. dílu se zúčastnili následující autoři: Jiří Cenek, Ivan Fontana, Hanka Hosnedlová, Iva Husárková, Dráža Holmannová, Josef Jarolímek, Michael Lorenc, Jaroslav Odehnal, Václav Smrčka, František Uher, Marta Urbanová, Zuzana Zimmermannová.

Publikace Válečný chirurg seznamuje čtenáře s profesními začátky Františka Buriana, zakladatele poúrazové plastické chirurgie. Kniha shrnuje období od roku 1912 do poloviny 20. let. František Burian prožil balkánské války v letech 1912 a 1913 jako dobrovolník v srbském Bělehradu a v bulharské Sofii, kde léčil zraněné vojáky z válečných poranění. Burian velmi pečlivě doplňoval chorobopisy, překresloval rentgenové snímky, aby mohl jednotlivá poranění dokumentovat, a tak v Bulharsku začal rozvíjet nový obor – rekonstrukční plastickou chirurgii –, obor, který jej oslovil na pražské chirurgické klinice. Po vstupu do první světové války působil Burian v uherském Temešváru, kde vedl chirurgické oddělení ve vojenské nemocnici. V kontaktu se svou rodinou je po celou dobu prostřednictvím dopisů, proto významnou část textu tvoří korespondence, kterou si Burian vyměňoval se svou manželkou během obou válek. Z dopisů se mimo osobních sdělení dozvídáme o konkrétních zraněních vojáků a léčebných postupech, také ale o morálních dilematech lékaře uprostřed války a vzniku nového lékařského oboru.

Jako kabinet kuriozit může působit historie tak exaktní vědy, jakou je medicína. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Smysl léčebných postupů osvícenských lékařů spočíval ve vyvolání projevů podobných nemoci, již bylo třeba léčit. Pouštění žilou se tak…

Vyprávění o životě plavců a dalších drobných živnostníků v Povltaví. Text vychází z národopisného výzkumu v terénu. Líčí život v sídlech kolem řeky, jak vypadal zhruba od začátku 20. století do zániku plavectví kolem roku 1952. Přibližuje na příkladech i další povolání, blízká tomuto prostředí: pokrývače, hokynáře, mlynáře a krajánky, dřevaře, rybáře, ale i pytláky a pašeráky. Doplněno texty plaveckých písní a názornými ilustracemi.