Martin Jemelka Book order

Volební kultura metropolitních měst je tématem, v němž se protínají odborné zájmy a metodologické přístupy politologie, historických a dalších společenských věd. Proto i tato kniha představuje Prahu a pražské volební arény jako heterogenní prostor, v němž se podle historiků a politologů střetávaly různé názorové směry a ideologie a volební klání se odehrávala nejen v radničních zdech, ale i ve veřejném prostoru, na univerzitách nebo na půdě akciových společností. Chronologicky je publikace ukotvena v letech 1848–1945 a na dějinnou scénu vedle známých jmen politiků uvádí i zapomenuté či přehlížené aktéry pražských volebních zápasů, ať již individuální, nebo institucionální.

Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, Kladna, Ostravy a Zlína. Autoři usilují o objasnění role tradičních i nových náboženských aktérů ve specifickém průmyslovém prostředí i o analýzu různorodých podob dělnické religiozity. Stranou jejich zájmu nezůstává ani formulování sociálního programu náboženskými společnostmi a komunitami a jejich hledání odpovědí na otázky o ideálním společenském uspořádání.

Unikátní svědectví osobního tajemníka Jana Antonína Bati přináší nový pohled na tuto dodnes rozporuplně vnímanou osobnost.

Víte, jaký je to pocit, když vám ze dne na den nepřijde domů manžel? Představte si, že vám odejde do práce zdravý člověk, že už nikdy nepřijde, že vás nikdy nepohladí, že se nikdy nepomilujete, že vás nechytne za ruku… Nejde říct: chlapů je milion. Ten váš je jeden. Kniha Hornické vdovy přináší autentické autorizované příběhy hornických vdov od nejstarších až po nejmladší na pozadí historických proměn Československa a České republiky, kdy bylo hornictví vnímáno jednou jako výkladní skříň socialismu, jindy jako jev zatracovaný a zesměšňovaný. Kniha se tak snaží poodkrýt fenomén hornictví v jiném světle a relativizovat mnohaletá klišé, jež se k němu vážou. Publikace vychází s předmluvou Martina Jemelky, historika českého dělnictva, a množstvím doprovodných dobových materiálů.

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a satelitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování. Předkládaná monografie tak poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze.

Publikace je třetím dílem projektu mapujícího ostravské dělnické kolonie. Tento díl mapuje privátní dělnické kolonie a sídliště ostravských chemických a dopravních podniků a Vítkovických železáren. Věnuje se roli zkoumaných kolonií v populačním substrátu dotčených obcí, sleduje urbanistické impulzy vzešlé z podnikové zástavby v oblasti občanské vybavenosti, a vedle řady jmen významných obyvatel se zabývá jejich společenským a spolkovým životem na úrovni kolonií, nebo příslušných obcí.

Publikace přinesla nejen informace o dosud přehlížených dělnických lokalitách na levém břehu Ostravice (kolonie U Dubu, U Jámy Ignát, U Kostela, Stará kolonie dolu František a Louis), ale vedle řady prvně publikovaných informací z oblasti historické topografie a regionálních dějin se stala předpokladem dnes tolik potřebného výzkumu firemní sociální politiky ostravských průmyslových závodů, a to v klíčové oblasti bytové politiky, v poslední třetině 19. století - v době vrcholící industrializace ostravské průmyslové aglomerace - rozhodujícím segmentu podnikatelské strategie místních průmyslových gigantů z řad kamenouhelných a hutních společností

Publikace Ostravské dělnické kolonie I: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven v moravské části Ostravy, jejímž pokračováním by měly být knihy věnované hornickým koloniím ve slezské části Ostravy (2012) a koloniím Vítkovických železáren a dalších průmyslových závodů (2013), přináší informace o významných dělnických sídlištích v Ostravě-Mariánských Horách, Ostravě-Moravské Ostravě, Ostravě-Přívozu a Ostravě-Vítkovicích, ale i dosud přehlížených dělnických lokalitách na levém břehu Ostravice (kolonie U Dubu, U Jámy Ignát, U Kostela, Stará kolonie dolu František a Louis), a vedle řady prvně publikovaných informací z oblasti historické topografie a regionálních dějin je předpokladem potřebného výzkumu firemní sociální politiky ostravských průmyslových závodů, a to v klíčové oblasti bytové politiky, v poslední třetině 19. století – v době vrcholící industrializace ostravské průmyslové aglomerace – rozhodujícím segmentu podnikatelské strategie místních průmyslových gigantů z řad kamenouhelných a hutních společností.