Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jitka Molavcová a spousta dalších. Tváře, které se nesmazatelně zapsaly do dějin českého divadelnictví, hudby i televizní zábavy.
Divadlo SEdmi MAlých FORem vás u příležitosti šedesátého výročí zve na prohlídku své vlastní historie. Oponu jedné z nejslavnějších českých scén vám poodhrne sám Jiří Suchý. Součástí knihy jsou také autentické materiály, například dobové vstupenky na představení, které udělají radost nejednomu fanouškovi.
První skutečně celistvá biografie Jiřího Šlitra. Obsahuje mnoho dosud nezveřejněných fotografií! Když se 15. února 1924 v podkrkonošské vesnici Zálesní Lhota narodil malý Jirka, ještě nikdo netušil, jak moc jednou ovlivní českou kulturní scénu. O sto let později vychází publikace, která mapuje jeho soukromý život i kompletní umělecké dílo. A přestože osud oblíbeného skladatele, herce, zpěváka a výtvarníka předčasně ukončil tragický skon, zanechal po sobě nesmírně bohatý odkaz. Zavzpomínejte na Jiřího Šlitra, spoluzakladatele Semaforu a partnera Jiřího Suchého, a poznejte všechny jeho výjimečné talenty!
Antonín Švehla stál u vyhlášení našeho státu v roce 1918, byl politikem, jenž spoluvytvářel naši první ústavu, zákony a celou podobu masarykovského Československa. Po jeho smrti lidé vysadili několik set památných lip k jeho poctě, postavili stovky pomníků, pojmenovali po něm bezpočet ulic, domů, škol, náměstí, nábřeží, sadů nebo mostů. Tato kniha zachycuje alespoň úzkou část z obrovského množství poct, které lidé složili jednomu z nejvýraznějších politiků novodobé historie našeho státu.
První díl unikátního průvodce po pražských kavárnách a pivnicích, jedním slovem „salonech“, za jejichž stoly sedávali velikáni české kultury v dobách, kdy českou kulturu teprve tvořili.
Autor takřka detektivním pátráním v archivech zjistil, ve kterém pražském lokálu se vybíralo na Národní divadlo, který kavárník českým vlastencům půjčoval zahraniční tisk, aby měli odkud opisovat, i který rod dnes už zapomenutých hostinských doslova sytil a napájel – často na dluh – celou generaci Národního divadla... První díl je o pivnici U Zlatého tygra, pod jejímiž klenbami sedával Josef Kajetán Tyl, autor slov české hymny, i Bohumil Hrabal, jehož nedožité sté narozeniny si letos připomínáme. Není laciným pivním průvodcem, ale mozaikou zapomenutých střípků českých kulturních dějin viděných skrze dějiny malé – skrze osudy konkrétních míst významných pro českou kulturu... a také poctou poctivému hostinskému řemeslu. Vyprávění o něm se neobejde bez příběhů takřka anekdotických, celou knihu o velkém formátu 22 x 27 cm a na křídovém papíře ilustruje množství archiválií dlouho neviděných, nebo publikovaných vůbec poprvé.
V druhém díle autor provází čtenáře od Zlatého tygra na Nové Město, kde se nachází slavné pražské hostince, které formovaly českou kulturu a subkulturu. Procházka začíná v Liliové ulici, kde U Modré štiky hostil generaci Národního divadla jistý Knobloch, a pokračuje k prvnímu pražskému kinu, které otevřel Dismas Šlambor. Zde se setkáme s Knoblochovým synovcem, jehož osud byl spojen s tradicí rodiny. Dále navštívíme renesanční dům U Vejvodů, kde se zastavíme u malíře Karla Klusáčka, jehož obětavost přispěla k zachování historických památek a slavné restaurace. Projdeme kolem legendárního hostince U Dvou koček a zamíříme k pivnici u Jelínků, kde Jaroslav Hašek psal první kapitoly Osudů dobrého vojáka Švejka. Hašek a Jan Neruda nám budou průvodci, ale autor se nezaměřuje pouze na umělce a jejich múzy; připomíná i osudy lidí, pro něž bylo hostinské řemeslo posláním. Bohatě ilustrovaná kniha, na jejíž výtvarné podobě se podílel malíř Jan Řeřicha, zachycuje okamžiky, kdy se malé dějiny setkaly s velkými, a ukazuje, jak pražské lokály byly místem pro vlastenectví a revoltu, kde se tvořily dějiny.
Ve čtvrtém díle série „Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech“ autor Lukáš Berný zavede čtenáře poprvé na pražský levý vltavský břeh. Společníky na 144 bohatě ilustrovaných stranách a hlavně v několika malostranských a jedné hradčanské pivnici, v nichž sbíral střípky české kulturní historie, mu tentokrát budou dělat klasici i kumštýři z dob docela nedávných: mimo jiné skladatel Richard Strauss i herci Divadla Járy Cimrmana, excentrický výtvarník a někdejší rektor Milan Knížák, či všestranný umělec a písničkář Vlasta Třešňák. Další – už obligátní – výtržností přispěje Jaroslav Hašek, k jednomu z malostranských stolů zasedneme za situace víceméně humorné dokonce i s Karlem Čapkem… Hlavním cílem procházky po lokálech významných pro českou kulturu tentokrát bude pivnice U Černého vola, jedna z nejrázovitějších současné Prahy.
V roce 1938 okouzlí zpěvačka Betty publikum na vesnické slavnosti, kde zazpívá píseň od místního skladatele.
Roku 1955 skládá Josef Červený svůj životní opus, na němž pracuje odříznutý od civilizace na ostrově u Indie mezi bílými mravenci.
V roce 1997 přichází muž do recepce malého hotelu, v místnosti hraje prastará deska. Starý hoteliér hostovi nechce uvolnit jediný volný pokoj.
Proč nechce hoteliér pronajmout pokoj a proč chce neznámý host zůstat právě tady? Kde končí skladatelova mysteriózní fantazie a jaké je tajemství bílého domu na ostrově?
Třetí díl průvodce po lokálech významných pro českou kulturu nás zavede do legendárních pivnic U Dvou koček a U Medvídků.
Tradičně bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy za stoly pražských lokálů zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i zapomenutí, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny.
Historie obou pivnic se tentokrát prolíná hlavně s dějinami českého výtvarného umění. Za všechny významné malíře, s nimiž se setkáme, jmenujme například mistra českého baroka Václava Vavřince Reinera, Josefa Mánesa či vynikajícího současníka Jana Brabence (který se tentokrát podílel na výtvarné podobě knihy).
Významnou je kapitola o nejstarším pražském šantánu, v níž se autor Lukáš Berný, hudební publicista a autor doprovodných textů reprezentativních vydání děl divadla Semafor, nemůže vyhnout širší historii této zvláštní subkultury, z níž divadlo Semafor čerpá dodnes.
Lukáš Berný znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo hostinské řemeslo posláním, a kteří pro českou kulturu udělali víc, než je dnes možné docenit – za což se jim bolševický režim zpravidla krutě pomstil.
Vyhlášené lokály staré Prahy ve čtivé publikaci plné fotografií i dobových materiálů. Navštivte legendární pražské hospody a dejte si jedno orosené ve společnosti starých časů. Lukáš Berný vás provede kultovními podniky, ve kterých si plnými doušky užijete jejich genia loci. Posedíte u Pinkasů, v Demínce, u Choděrů i v Balbínce. Dozvíte se, jak tato slavná místa vznikla, jací byli nejslavnější štamgasti i jaké příběhy se s těmito podniky pojí.
Tak na zdraví a na viděnou ve starých časech!
PRAKAB, Pražská kabelovna, firma, která se může pochlubit stoletou historií. Založil ji slavný Emil Kolben za první republiky, přežila nacismus i komunismus, stejně jako návrat k tržní ekonomice v 90. letech a navíc bezpečně vplula do novodobých vod mezinárodního obchodu. Dnes patří k předním evropským hráčům v oblasti kabelového průmyslu. Její historii i současnost popisuje kniha PRAKAB: 100 let pražské kabelovny.
Když František Josef Materna zakládal v Praze firmu zprvu na prodej a posléze i výrobu barev a laků (vůbec první stojící ryze na českém kapitálu), jistě jej ani v nejoptimističtějších snech nenapadlo, že bude ještě bezmála půldruhého století poté patřit k největším firmám na výrobunátěrových hmot v naší zemi. Nová kniha Lukáš Berného přináší 130 let dlouhou exkurzi do historie jedné z nejzajímavějších firem našeho průmyslu.
Kde se místní lidé bavili už za rakouské monarchie a kde vydělávali na živobytí? Jak tyto někdejší vsi viděli spisovatelé a malíři? Kde hráli ochotníci divadlo a jaké filmy natáčeli slavní režiséři v hostivařských ateliérech? Za kterého císaře byl vypracován první plán hostivařské přehrady a do jaké vinárny jezdili pro víno poslednímu carovi? Kterého majitele pozemku v Horních Měcholupech sťal kat Mydlář a kam zmizel místní dvůr připomínající novogotický zámeček? Zveme Vás na toulky Prahou 15.
Povídková sbírka nabízí osm příběhů lidských životů, ocitajících se v hraničních situacích a osudných střetech. Vedle současně vydaného románu Červený havran je povídková sbírka Spálené sochy beletristickým debutem zkušeného novináře a publicisty Lukáše Berného. Na malé ploše povídek osvědčuje autor vyzrálou schopnost vybudovat atmosféru, pracovat s náznaky, nedořečeností i čtenářovým očekáváním. V osmi drobných příbězích nabízí čtenáři variace na téma obyčejných lidských osudů, vystavených mezní či nezvyklé situaci, čelících narůstajícím krizím či napětí bublajícímu pod zdánlivě klidným povrchem. V realistických příbězích, jež vrcholí někdy ve výrazných pointách, jindy ve zneklidňujících otevřených koncích, se tu a tam objevují i postavy jakoby zpoza hranice reality - postavy, jež snad mají jakousi moc nenápadně pootáčet lidskými osudy.
Královská obora neboli Stromovka, místo, kam
zejména poslední dvě století míří tisíce lidí za přírodou,
zábavou či odpočinkem. Centrem dění v parku vždy
býval letohrádek, který je od 19. století upravený na
restauraci. Tradičně se jí říká Šlechtova restaurace a my
se v této knize projdeme její bohatou historií.
Oslavíme tady korunovaci císaře Františka II., životní
jubileum Františka Palackého nebo zajdeme na tradiční
lidový slamník. Připomeneme si obrazy slavných mistrů,
krásné fotografie a knihy velkých spisovatelů, které
restaurace inspirovala. A možná v duchu také uslyšíme
ozvěny dávných místních koncertů vojenských kapel…
