Lukáš Lhoťan Books

„Když se izraelští vůdci dívají na to, jak naší arabští sousedé nakládají se sebou navzájem, tak není těžké si představit, jak by to vypadalo, co by udělali nám, kdyby měli tu možnost.“ Shahar Shelef, zástupce izraelského velvyslance v České republice. Tato publikace vznikla s cílem přinést českému čtenáři základní informace k problematice nejen konfliktu mezi židy, respektive Izraelci, a muslimy, respektive Araby či Palestinci. Zároveň se snaží čtenáře stručně a výstižně seznámit s různými problematickými částmi nejen tohoto konfliktu, ale i jeho přesahu vůči Evropě a nemuslimskému světu. Snad vám tato publikace umožní lépe pochopit složitý proces izraelsko-palestinského, respektive židosionisticko-muslimského konfliktu, ale i složitou problematiku vztahu muslimů k násilí a brutalitě, která se mnohdy vymyká našim představám o civilizovanosti. Snad je tato má snaha o osvětu české společnosti alespoň trochu úspěšná, protože bohužel poslední roky sleduji, že česká společnost je stále více ovlivňována emocemi, které jsou mnohdy založené na nepřesných a nepravdivých faktech. Úroveň českých medií a jejich prezentace zpráv a informací je také stále více založena na emocích, domněnkách a mýtech spíše než na faktech a prezentacích i těch názorů a postojů, které nesouzní s požadavkem vládnoucího názoru a vládnoucí interpretace faktů. „Ó Alláhu, o bracíme se na tebe s prosbou za o byvatele Gazy, Z ápadního břehu, za palestinský lid, dej jim zvítězit nad Tvým a jejich nepřítelem, ó Pane všech světů. Buď milosrdný k jejich mučedníkům a přijmi je mezi zbožné. Ó Alláhu, dopřej jim klidu a pokoje. Uzdrav zraněné a ty, které postihlo neštěstí. Ulehči jim, nechť jsou trpěliví.“ Kázání v pražské mešitě říjen 2023. „Prosíme Vznešeného Alláha, aby vrátil mešitu al-Aksá muslimům, aby ulevil našim bratrům v mešitě al-Aksá, v Palestině, na jakémkoli místě a aby dal zvítězit islámu a posílil muslimy.“ Pražský muslimský duchovní Ahmad Ragab, 21. července 2017. „Soudný den nenastoupí, dokud muslimové nepovedou válku proti židům. Muslimové je budou zabíjet tak, že se zbývající židé budou schovávat za balvany a stromy. A pak kámen nebo strom promluví: muslime, služebníče boží, tam za mnou je žid. Přijď a zabij ho.“ Lukáš Alí Větrovec, člen Muslimské obce v Brně v kázání pro brněnské muslimy.

Tuto knihu jsem se rozhodl napsat nejen proto, abych inspiroval další lidi k výletům na festival Banát a zaznamenal úžasný několikadenní výlet, jenž jsme podnikli s mým kamarádem Standou do rumunského regionu osídleného českými krajany a do srbského historického města Niš, ale chci tím také pomoci lidem, kteří se během svého výletu do Banátu rozhodnou kromě návštěvy festivalu poznat i další zajímavá místa. Záměrně dávám do nadpisu motorkou a autem, protože oba dopravní prostředky vám dají velkou míru nezávislosti na klasické dopravě na festival Banát, tedy vlakem či autobusem, ale zároveň vám umožní prožít i neskutečné zážitky z cesty. Během této cesty můžete vidět nejen spoustu historických památek z různých období, ale také přírodní zajímavosti a unikátní kulturu, která postupně zaniká. České kolonie v Banátu jsou historickou ukázkou toho, jak si Češi dokázali vybudovat prosperující domov i v původně nehostinné a opuštěné krajině pohraničí habsburské říše. Byť to zní exoticky, dnešní Rumunsko a Srbsko jsou země bezpečné, možná dnes již i bezpečnější než některé oblasti západní Evropy, a jsou v nich zahraničními cestovateli ještě ne plně objevená kouzelná místa. I proto jejich návštěvu doporučuji; já sám využívám území Srbska i Rumunska ke svým cestám do Bulharska a dalších zemí. Snad vás tato má publikace obohatí a namotivuje k návštěvě nejen festivalu Banát, ale také k poznání nám tak blízkých společností a historicky spojených národů. Protože právě takovýmto poznáváním a prožíváním se nejen obohacujeme, ale také prohlubujeme naší společnou identitu Evropanů.

Publikace obsahuje srovnáni pasáži z Koránu a tradice proroka Mohameda s poznatky moderní vědy. V knize se můžete dočíst co například říká Korán o původu vesmíru, původu železa, o atmosféře, vzniku hor, lidská embryologii a mnoho dalších zajímavých témat.

Předkládaná kniha je součástí akce "Public Awareness Campaign: Reversing Stereotypes in the Czech Republic" z mezinárodního projektu Alumni Engagement Innovation Fund. Dočtete nejen o jednotlivých filmech, ale i o tématech souvisejících s menšinami v České republice a soužití s nimi. Například senátor Jaromír Štětina v příspěvku proneseném v Břevnovském klášteře se věnuje možnostem mezi-náboženského dialogu. Místopředseda Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (a autor knihy o islámském právu šaría) Jan Potměšil se věnuje ožehavé otázce domácího násilí v prostředí menšin. Redaktor týdeníku Respekt Tomáš Lindner se zamýšlí nad otázkou, v čem by se Česká republika mohla inspirovat zkušenostmi s integrací muslimské menšiny v USA. Brožura vychází s podporou občanského sdružení New Shekel, které provozuje internetové stránky věnované dialogu kultur a náboženství. (Romové, Vietnamci, Muslimové a Ukrajinci v České republice)

Českému turistovi schází možnost podrobněji se seznámit s místy, jenž v Turecku navštívil nebo plánuje navštívit. Informace v češtině zde prakticky nejsou a informace v anglickém či německém jazyce jsou omezené. Je to způsobeno i tím, že některé archeologické a přírodní památky nejsou ještě příliš prozkoumány, s jejich výzkumem se vlastně teprve začíná a turečtí vědci mají omezené finanční a lidské zdroje. Slovy autora: „K sepsání této knihy jsem ovšem měl ještě jeden důvod – přiznávám, že jsem člověk ve své podstatě líný, který má rád své pohodlí. To je důvodem, proč jsem při všech svých zahraničních cestách vždy zvolil formu zájezdu zprostředkovaného cestovní kanceláří. Když chci, vyrážím na výlety, a když nechci, prostě si lebedím na pláži u hotelu. Jelikož v posledních letech výrazně klesají ceny zájezdů, hlavně mimo sezónu, dnes vás takový pobyt u moře v Turecku vyjde mnohdy mnohem levněji než například stejně dlouhý pobyt v tuzemském rekreačním zařízení stejné úrovně. Tedy i mnozí lidé, kteří by běžně necestovali, mohou dnes vyrazit na pobyt k moři a zároveň také poznávat tisíciletou historií dnešního Turecka“.

Od mediálně rozsáhle pokryté migrační krize z let 2015/16 uplynulo již několik let a česká veřejnost si již na celou situaci „zvykla“. Tato migrační krize neskončila a dále pokračuje, jen prostě už není pro media a veřejnost tolik zajímavá. Do Evropy přicházejí dál a dál zástupy převážně mladých mužů z Afriky a muslimského světa. Narůstá nejen hrozba radikálního islámu, ale i kriminalita a byť se o tom občas hovoří v mediích, česká veřejnost si už na to zvykla a neburcuje ji to k nějaké aktivitě, jako byly protesty v roce 2016. Co se tedy v Evropě a u nás v Čechách a na Moravě děje? Kolik zde přibylo mešit? Jak narůstá populace muslimů v Evropě? A jaké jsou nejčastější problémy v soužití mezi muslimy a nemuslimy v Evropě? Jak to, že se Rusku daří své muslimy integrovat a nemají tam v soužití takové problémy jako my v EU? Právě těmto otázkám se věnuje tato publikace, jejímž základem je text přednášky přednesené na mezinárodní konferenci v Parlamentu České republiky. Autor touto prací zároveň navazuje na svou předchozí úspěšnou knihu Eurabia: Mýtus nebo realita budoucnosti?

Autor v této knize zkoumá postoj islámu k učení Ježíše Krista a ideologické a teologické rozpory mezi islámem a křesťanstvím. Lhoťan se snaží překlenout povrchní pohled na islám, který často prezentují propagátoři mezináboženského dialogu. Kniha zdůrazňuje zásadní rozdíly v interpretaci postavy Ježíše Krista a upozorňuje na problematické aspekty mezináboženského dialogu, kdy křesťané často váhají kritizovat kontroverzní části islámu. Tyto části, které jsou neslučitelné s křesťanstvím a s hodnotami lidské svobody, by neměly být ignorovány. V Čechách a na Moravě se objevují agresivní a lživé agitace proti křesťanství, které využívají protikřesťanské nálady ve společnosti. Kniha proto shrnuje základní fakta o islámu a islamizaci, a to nejen pro křesťany, ale i pro ateisty. Autor, bývalý muslim, který se po studiu života Ježíše Krista přiklonil ke křesťanství, uctívá právo na svobodu přesvědčení. Jeho dílo není zaměřeno na prezentaci pozitivního obrazu křesťanství na úkor islámu či ateismu, ale má varovat českou společnost před vlivem expanze islámu. Příklady společností podřízených islámskému právu ukazují, že středověká křesťanská netolerance byla oproti vládě islámu jen „procházkou růžovým sadem“.

Kauza dánských karikatur z roku 2006, která rezonuje našimi médii do dnešní doby, vražda nizozemského režiséra Thea van Gogha či vyvraždění hinduistů během muslimské nadvlády v Indii mají jednoho společného jmenovatele – a tím je zakladatel islámu Mohamed. Ve jménu jeho a jeho učení se odehrávají dobré i zlé činy a ve jménu ochrany jeho cti jsou rukou muslimů vražděni ti, kteří si dovolí Mohameda kritizovat nebo zesměšňovat. Kdo ovšem byl Mohamed a jaký je jeho životní příběh? S tím nás na stránkách této knihy seznamuje bývalý muslim Alí Síná, který byl kdysi sám vychováván ve víře v Mohameda a v jeho učení. Kniha představuje stručný Mohamedův životopis, a jakožto příspěvek k vyvážené diskusi o islámu je určena především studentům středních škol.

Mnozí již minimálně zaslechli o probíhající genocidě křesťanů v Sýrii a Iráku a o pogromech na křesťany v Egyptě či Pákistánu. Málokdo však ví, že se v oblasti Blízkého východu odehrála podobná genocida již před sto lety. Stále častější masakry křesťanského obyvatelstva pod nadvládou Osmanské říše vyvrcholily pokusem o úplné vyhlazení křesťanů - především Arménů - v oblasti dnešního Turecka, Iráku, Sýrie a Arménie. Právě tématu arménské genocidy se v základním popisu její příčiny a jejího následného průběhu věnuje tato kniha. Pokus o vyhlazení arménského národa a dalších křesťanů byl učiněn Osmany v době 1. světové války a do jisté míry předznamenal tragédii židovského holocaustu. Vždyť sám vůdce nacismu a architekt plánů na vyvraždění Židů a Slovanů Adolf Hitler se nechal slyšet: "Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?"

Je islamizace a s ní spojený vznik Eurabie mýtem nebo realitou, již právě prožíváme? Tuto otázku si pokládám od chvíle, kdy jsem si při poznávání islámu a muslimské komunity uvědomil, jak moc je islámská civilizace odlišná od křesťanské. V jistém smyslu byla tato záležitost rovněž i nevyřčenou otázkou na konferenci Islám a západní kultura, kterou v roce 2013 pořádala vysoká škola Cevro Institut a na níž jsem vystoupil se svým příspěvkem Islamizace Evropy a budoucnost české společnosti. Můj přednesený příspěvek se také stal základem pro tuto publikaci.