Pope Francis Book order

Tématem čtvrté encykliky papeže Františka Dilexit nos (Zamiloval si nás) jsou lidská a božská láska Srdce Ježíše Krista, náš duchovní život i život ve společenství tváří v tvář hektickému životnímu tempu, všudypřítomným novým technologiím a konzumnímu vnímání světa a našich vztahů. Papež uvažuje do hloubky i do šířky o srdci, protože právě v srdci, a ne ve sféře inteligence či rozumu, má skutečné kořeny veškeré snažení, vášně i rozhodnutí každého člověka. František navazuje na své předchůdce a nabízí podněty rozvíjející úctu ke Kristovu Srdci na míru člověku žijícímu v dnešním neklidném světě. „Kristovo otevřené srdce nás předchází a očekává nás, aniž by nám kladlo nějaké podmínky a aniž by předem vznášelo nějaké požadavky, aby nás mohlo milovat a nabídnout nám své přátelství. On si nás zamiloval jako první, díky Ježíšovi ‘jsme uvěřili a poznali lásku, jakou má Bůh k nám’ (1 Jan 4,16).“ Kniha vyjde s církevním schválením.

Želaním pápeža Františka bolo, aby tento výnimočný text uzrel svetlo sveta až po jeho smrti. Nové Jubileum nádeje a okolnosti doby ho však priviedli k rozhodnutiu, aby tento vzácny rukopis zverejnil už teraz. Vychádza začiatkom roka 2025 súčasne v 80 krajinách sveta. NÁDEJ je prvou autobiografiou, ktorú kedy pápež v histórii vydal počas života. Pápež František jej písaniu venoval posledných šesť rokov a podrobne v nej spomína na celý svoj život, počnúc talianskymi koreňmi a dobrodružnou emigráciou jeho predkov do Latinskej Ameriky, cez detstvo, celú kňazskú službu, až po rozprávanie o takmer dvanástich rokoch pontifikátu. Tieto dojímavé a veľmi ľudské memoáre, bohaté na odhalenia, anekdoty a poučné úvahy, sú "románom života" a zároveň morálnym a duchovným testamentom, ktorý má ambíciu zaujať čitateľov na celom svete a byť odkazom nádeje pre budúce generácie.

Il Giubileo ha sempre rappresentato nella vita della Chiesa un evento di grande rilevanza spirituale, ecclesiale e sociale. «Possa il Giubileo essere per tutti occasione di rianimare la speranza»: questa espressione potrebbe racchiudere tutta la ricchezza della Lettera che Papa Francesco ha scritto per indire il Giubileo Ordinario del 2025. «Per tutti, possa essere un momento di incontro vivo e personale con il Signore Gesù, "porta" di salvezza; con Lui, che la Chiesa ha la missione di annunciare sempre, ovunque e a tutti quale “nostra speranza"». Il Giubileo, quindi, si apre alla luce dell’incontro con la "Speranza che non delude" perché offre la certezza della vicinanza e presenza del Signore. Ogni venticinque anni viene proclamata una speciale espressione del perdono di Dio che la Chiesa fin dal 1300 ha chiamato "indulgenza". L’esperienza del perdono che l’indulgenza offre merita di essere ben articolata e compresa per evitare di equivocare l’intero messaggio giubilare. Insieme all’indulgenza, il giubileo si è caratterizzato sempre per il pellegrinaggio alla tomba degli apostoli e alla Porta Santa. Anche questa dimensione è fortemente ripresa dalla Bolla da cui emerge il valore simbolico del pellegrinaggio. Introduzione di mons.

Die Pharisäer waren jahrhundertelang gut bekannt, wurden aber wenig verstanden - was u.a. auf ihre übergroße Rolle in der christlichen Vorstellung zurückzuführen ist, die sich aus ausgewählten negativen Stereotypen ergibt. Viele Historiker sehen die Pharisäer jedoch als angesehene Lehrer und vorausschauende Erneuerer, die dazu beitrugen, dass sich die jüdische Tradition besser an veränderte Umstände anpassen ließ und in der Praxis egalitärer wurde. Um diese Kluft zu überbrücken, liefern die Autoren dieses Bandes eine multidisziplinäre Einschätzung dessen, wer die Pharisäer tatsächlich waren, was sie glaubten und lehrten und wie sie im Laufe der Geschichte dargestellt wurden.

Apoštolská exhortace Laudate Deum navazuje na encykliku Laudato si z roku 2015 a papež František v ní bije na poplach kvůli globální klimatické změně. „Svět se hroutí a možná se blíží bodu zlomu,“ varuje před konferencí COP28 v Dubaji. Těm, kdo současný stav životního prostředí zlehčují, předkládá papež fakta, jež dokládají, že za extrémními jevy („nářky země“) stojí člověk a jeho bezohledné zásahy do přírody. Malý počet bohatých zemí má přitom na svědomí větší znečištění než ti chudí, kteří pak ale musí snášet jeho zhoubné následky. Papež podporuje přechod k obnovitelným zdrojům, kritizuje výlučně technokratický způsob myšlení, varuje před etickými riziky a trvá na potřebě dohody a spolupráce jednotlivých států. Vybízí nás i k důsledné změně životního stylu. Klíčová jsou jeho tvrzení nahlížející ekologická témata z křesťanské perspektivy: „Nežádá se od nás nic víc než určitá odpovědnost za dědictví, které po sobě zanecháme, až ukončíme pouť po tomto světě.“

Terezie z Lisieux je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších světic na světě. Podobně jako svatého Františka z Assisi ji mají rádi i ti, kteří se nepovažují za křesťany, a dokonce i nevěřící. Papež František ji v exhortaci C'est la Confiance věnuje zvláštní pozornost a ukazuje, čím je tato mladá dívka inspirativní pro nás.