Antonín Dufek Book order (chronological)

V roce 2016 uplynulo sto let od narození K. O. Hrubého, významného českého fotografa, pedagoga, teoretika, kurátora, lektora a organizátora. S jeho jménem je spojeno nejen mimořádné dílo, ale i mnoho dalších aktivit, které ve druhé polovině dvacátého století ovlivnily tehdejší vnímání a pozici média fotografie. Fotografie K. O. Hrubého jsou spjaty s dobou svého vzniku, reflektují autorovy osobní zájmy a témata, která jej zvlášť oslovovala, dobové názorové trendy i aktuální společenskou situaci. Jeho začátky jsou spojené s českou meziválečnou avantgardou, byl mu blízký jeden z výrazných uměleckých proudů poválečných desetiletí, obracející se k poetice všedního dne. Později se krátce věnoval i inscenované fotografii, poslední desetiletí jsou spojena s malbou obrazů poetického naivizujícího pojetí. Jeho oblíbeným námětem byla krajina, dokumentoval folklór a tradice venkovského prostředí, fotografie byla i jakýmsi deníkem jeho života. K. O. Hrubý zanechal rovněž výraznou stopu jako pedagog, k jeho odkazu se dodnes hlásí řada českých fotografů. Rozsáhlá třísetstránková monografie, která vychází u příležitosti výstavy Hrubého díla v brněnském Domě umění, tak poprvé komplexně postihuje autorovu fotografickou tvorbu a její význam v kontextu české i světové fotografie.

Album No. 19 Unikátní album sedmdesáti dvou nedatovaných fotografií Kolína a okolí vzniklo zřejmě v roce 1923. Ač předchází Funkeho avantgardní dílo, jedná se o album mimořádně závažné. Jaromír Funke tehdy fotografoval teprve čtvrtým rokem. Často zobrazoval Kolín, zejména význačné kolínské památky a stavby i městská zákoutí. Důležité jsou zejména jeho momentky snímané kvalitním příručním fotoaparátem, který na začátku dvacátých let ještě nebyl žádnou samozřejmostí. Velkou část fotografických toulek absolvoval Funke společně s Josefem Sudkem, z jehož fotografické sklizně z té doby se ale dochoval jen zlomek.

Publikace doprovází rozsáhlou stejnojmennou retrospektivní výstavu v Domě umění města Brna, která znovuobjevuje legendární fotografickou skupinu EPOS. Inscenované snímky brněnské skupiny, kterou tvořili Jiří Horák, Rostislav Košťál, František Maršálek a Petr Sikula, se výrazně zapsaly do dějin československé fotografie. Tvorba Eposu úzce souvisí také s brněnskou uměleckou scénou přelomu šedesátých a sedmdesátých let, mimo jiné s nastupující hereckou generací kolem Divadla Na Provázku. Jejich inscenovaná fotografie si jako tzv. Brněnská škola aranžované fotografie vydobyla místo v dějinách československé fotografie. Elegické, pochmurné ladění fotografií souvisí s tehdejším mentálním nastaveném vzdorné vlasaté „bigbítové“ mládeže sedmdesátých let i svobodnou hippie náladou konce let šedesátých. Fotografie skupiny nesou znaky inspirace filmovou estetikou Nové vlny, módní fotografie a reportážní fotografie tehdejších časopisů orientovaných na mladou generaci. Publikace s texty Pavla Vančáta, Antonína Dufka, Ladislava Plcha a Michala Konečného rozsáhle dokumentuje a analyzuje tento jev.

Málokdo tak silně ovlivnil směřování moderní české a slovenské výtvarné fotografie posledního půl století jako často přehlížená, přesto nepřehlédnutelná Milota Havránková (*1945). Jako vůbec první žena absolvovala v roce 1969 nově vzniklou katedru fotografie v legendární líhni fotografických talentů na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) a na přelomu tisíciletí se stala první profesorkou v oboru fotografie na Slovensku. Tato publikace představuje hlavní okruhy její rozsáhlé tvorby. Milota Havránková ve svých dílech navazuje na odkaz fotografické avantgardy – neustále zkoumá a překračuje hranice fotografického média, experimentuje. Teprve nyní nastává doba, kdy z jistého časového odstupu dokážeme její tvorbu náležitě docenit v celé šíři i hloubce. Katalog se souběžným anglickým textem vydán k výstavě konané v Galerii hlavního města Prahy v Domě u Kamenného zvonu od 2. 10. 2015 do 17. 1. 2016. Texty přispěli Antonín Dufek, Nadia Rovderová, Suzanne Pastor a Anna Vartecká.

V úvodu přináší fotografická publikace rozsáhlý medailón českého fotografa Jaromíra Čejky, který se dlouhodobě zajímá o putování krajinou, o společenské otázky a prostředí utvářené člověkem. Čejka vytvořil několik fotografických cyklů, v nichž uplatnil sociální cítění. Jeho projekt Jižní Město zachycuje sídliště v 80. letech 20. století, kdy bylo ještě mnoho ploch neupravených, děti si hrály v dnes nepřijatelných podmínkách, obyvetelé měli ztíženou možnost nákupů atd. Černobílé fotografie v příloze vystihují všední život nedostavěného sídliště tvořícího specifickou sociální krajinu. Autorovi se podařilo vytvořit dokument doby, který nic nepřikrášluje a jen zprostředkovává pohled na civilizační architekturu a člověka, který je nucen ji obývat i v nelehkých podmínkách. Černobílé fotografie Jaromíra Čejky zachycují vzhled sídliště Jižní Město v 80. letech 20. století.

This is the first substantial monograph to examine the photography of Jaromir Funke (1896-1945), an innovator of modernist photography, comparable to contemporaries such as Jaroslav Rossler, Man Ray, Laszlo Moholy-Nagy, Albery Renger-Patzsch, Aleksander Rodchenko, Paul Strand and Edward Weston. Funke initially worked within abstract photography, but eventually he invented his own genre called -photogenism-; in the 1920s, he was one of the first to embrace Surrealist innovations in photography. Also aligned with the Bauhaus, Funke was additionally influenced by Cubism, New Objectivity and Constructivism. In the second half of the 1930s, Funke established what he called -emotional photography, - based on theories and writings by Surrealist Andre Breton. Made in cooperation with Funke's daughter, this book focuses primarily on the ideas that shaped and transformed Funke's work, while placing it within the context of European avant-garde photography and culture.

Jaromír Funke (1896-1945)patřil mezi novátory moderní fotografie, podobně jako Jaroslav Rössler, Man Ray, László Moholy-Nagy, Albert Renger-Patzsch, Alexander Rodčenko, Paul Strand, Edward Weston a další. Podobně jako oni se Funke - roku 1922 - vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním -ismu, "fotogenismu". Reagoval také na kubismus a vytvořil vzorová díla nové věcnosti a konstruktivismu, stál nejblíž Bauhausu. V průběhu dvacátých let akceptoval jako jeden z prvních také iracionální směry, poetismus a surrealismus. Na Bretonově pojetí zázračného setkání založil po polovině třicátých let svoji „emoční fotografii“. Byl typickým všestranně vzdělaným intelektuálem své doby. Součástí knihy je Antologie textů Jaromíra Funkeho. Kniha přibližuje především logiku utváření a proměn Funkeho tvorby, zasazuje Funkeho dílo do kontextu evropské avantgardní fotografie a kultury. Prokazuje, že Funke patří k jejím průkopníkům. Jde o první velkou monografii tohoto světově proslulého fotografa. Na knize spolupracovala paní Miloslava Rupešová, dcera Jaromíra Funkeho.

Der Fotograf Josef Sudek steht für herausragende Kunstfertigkeit und technische Virtuosität – beispiellos unter seinen Zeitgenossen. Besonders die Wiedergabe des Lichts kennzeichnet seine Fotografien. Dieser Band lädt ein zu einer vielschichtigen, autobiografischen Reise durch die Kunst, das Leben und den unbezähmbaren Geist dieses Künstlers. Josef Sudek (1896–1976) sah sich zu Beginn seiner Karriere konfrontiert mit Kubismus und Surrealismus, der tschechischen Avantgarde und anderen vorherrschenden Kunstrichtungen der 1920er- und 1930er-Jahre. Doch der Künstler suchte eine eigene Form des künstlerischen Ausdrucks. Eindringlich verlieh er seinen Fotografien eine nahezu kontemplative Qualität und verwandelte seine Beobachtungen in visuelle Gedichte von ganz besonderer Zeitlosigkeit. Der Katalog versammelt mit Beiträgen des Fotografiehistorikers und Kurators Antonin Dufek, des Herausgebers des Magazins Canadian Art, Richard Rhodes, des Fotografen Geoffrey James und der Kuratorin für Fotografie an der Art Gallery of Ontario, Maia-Mari Sutnik, die wichtigsten Autoren zu Sudeks Werk. Zudem enthält der Band Auszüge aus John Banvilles Prague Pictures: Portraits of a City und eine Chronologie zu Sudeks Leben und Werk, zusammengestellt von der Kunsthistorikerin Anna Ferova.

Kniha o fotografické sbírce Moravské galerie v Brně obsahuje průřez tím nejlepším, co se podařilo nashromáždit dvěma generacím kurátorů v uplynulých padesáti letech. Je exkurzí do malého univerza sbírky s ukázkami fotografií pokrývajícími téměř celou dobu existence média a s texty, které čtenáři přiblíží důvody i okolnosti jejího založení. Na více než pětistech reprodukcích postihuje vývoj fotografie v rozmezí let 1841-2005.

Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi. Jeho ateliér v pražské Lucerně byl zároveň významným uměleckým salonem. Českou fotografii ovlivňoval od svých 21 let, kdy začal publikovat své fotografie i texty. V jeho vlastním díle se prolíná secesní symbolismus s "naturalismem" momentní fotografie a impresionismem. Mistrně zvládl novou techniku tříbarevného gumotisku, která byla tehdy považována za zvláště vhodnou pro uměleckou fotografii. Technické mistrovství ho vedlo k obtížným motivům (např. noční snímky). S první široce využitelnou technikou barevné fotografie, autochromem, se seznámil přímo u jeho vynálezců, bratří Lumierů v Lyonu. Zemřel ve věku 29 let na leukemii. Autorem monografie je historik fotografie Antonín Dufek.

Jeden z nejvýznamnějších českých dokumentárních fotografů současných let představí svůj projekt 70ti fotografií různých formátů předrevoluční doby, doplněný knihou s textem Antonína Dufka a Ludvíka Vaculíka. Výstava byla postavena ve spolupráci s Muzeem v Kroměříži.. Kniha fotografií Jindřicha Štreita vychází ke 20. výročí událostí v listopadu 1989 a u příležitosti výstavy (Ab)normalizace v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži. Souběžný anglický text.

Monografie Marie Šechtlové, významné fotografky 60. let s textyautorky, Antonína Dufka a Jana Kříže. V knize je 100 celostranovýchčernobílých i barevných fotografií z jejích nejslavnějších cyklů,například Akty, New York, Rusko, Romové, Cirkus a Hudba, portrétyosobností - Jiří Voskovec, Josef Šíma, František Hrubín a další.Součástí monografie jsou i jiné fotografie, autoportréty, dobovédokumenty i rozhovor od Josefa Musila s její dcerou a soupis výstav apublikací. Všechny texty jsou česky a anglicky.

Publikace je věnovaná dvacetiletí doby temna po okupaci Československa roku 1968. Navazuje na předchozí postupné prezentace sbírky fotografie Moravské galerie v Brně, založené roku 1962. Přibližně tři sta prací 126 autorů reprezentuje široké spektrum volné fotografické tvorby. Z nejznámějších fotografů jsou zastoupeni například Dagmar Hochová, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Jan Saudek, Tono Stano, Jan Svoboda. Poměrně detailní roztřídění tehdejší tvorby sleduje její smysl v několika kapitolách a podkapitolách. Jejich názvy začínají vždy slovem „alternativa“. Alternativy byly společným jmenovatelem postojů oponujících prázdnotě oficiální kultury. Neoficiální kultura, k níž patřila i podstatná část fotografické tvorby, vytvářela prostor svobody, imaginární třetí stranu zdi rozdělující svět. Název výstavy reflektuje nejen bariéru mezi východním a západním světem, ale konkrétně také „rockovou operu“ a film Pink Floyd The Wall (Zeď), vyjadřující obavy z totalitních tendencí překotně se vyvíjející civilizace. Poslední píseň alba je se svolením autora Rogera Waterse přetištěna v katalogu.

Soubor černobílých fotografií Miloše Spurného ve výběru Libora Teplého zachycuje jihomoravskou krajinu pod Pálavou od poloviny 50. let až do roku 1978. Fotografie doprovází zamyšlení biogeografa, doc. Ing. Jana Laciny, CSc. Fotografickou tvorbu Miloše Spurného hodnotí v publikaci PhDr. Antonín Dufek, Ph.D., dlouhodobý vedoucí fotografické sbírky Moravské galerie v Brně. Autora fotografií a způsob jeho tvorby přibližuje čtenářům jeho manželka, doc. RNDr. Věra Spurná, DrSc.

Zahraniční fotografové 20. stol. ve sbírce Moravské galerie v Brně. Česky a anglicky.

Katalog k výstavě "Grete Popper - Fotografie mezi dvěma světovými válkami", která představila sedm desítek snímků Grete Popper (1897–1976), které tato česká Němka (narodila se v Praze, zemřela v Krásné Lípě) vytvořila povětšinou ve třicátých letech. Kniha je zároveň faktograficky bohatou monografií seznamující s dílem pozapomenuté autorky.

Životopisná data, přehled výstav a zastoupení ve sbírkách.

Kniha, jejíž smyslem je usnadnit orientaci ve složitém procesu vývoje moderního umění. V souladu s dějinnou realitou tohoto období pojímá území Čecha Moravy jako mnohonárodnostní celek a vedle českých umělců sleduje i tvorbu některých důležitých představitelů národnostních menšin. Vademecum má tři části. První je úvodem do dějin umění tohoto období - základní informace o moderních výtvarných směrech, jejich hlavních protagonistech a uměleckých skupinách v ideových, společenských a geopolitických souvislostech. Druhá část formou slovníku představuje 88 vybraných umělců zabývajících se malbou, plastikou, architekturou, fotografií a uměleckým řemeslem. Třetí část, nazvaná Malý slovník, blíže vysvětluje odborné termíny, složení a zaměření uměleckých skupin nebo významné výstavy uvedené v publikaci. Zvlášť důležitou složkou Vademeka je jeho bohaté obrazové vybavení.

Obsahuje životopisná data, přehled výstav, zastoupení ve sbírkách.

Kniha "Deníky/ Diaries" spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Pitlach Milan. Obsahuje 150 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Torst" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Tibor Huszár, vynikajúci portrétista ľudskej duše, zachytáva na svojich fotografiách rad svetových i našich osobností známych z politiky, kultúry, spoločenského života v situáciách, v ktorých poodhaľujú svoj vnútorný svet. Formát 250 x 310 mm.

Reprezentativní publikace z pera zasvěceného znalce české fotografie Antonína Dufka potvrzuje zásadní postavení Viléma Reichmanna v dějinách české fotografie, zejména její surrealistické linie. Světového uznání se jeho dílu dostalo retrospektivními výstavami, uspořádanými v r. 1989 a 1990 Muzeem v Bochumi (Museum Bochum) a Muzeem moderního umění ve Vídni (Museum moderner Kunst). Reichmann pochází z brněnské německo-židovské komunity. Intenzivně fotografovat začíná až po druhé světové válce, kdy se stává členem surrealistické skupiny Ra. Proslavil se zejména imaginativními fotografiemi, založenými na poetice náhodných setkání, tvarových analogií či zvětšených detailů. Kniha je uvedena podrobnou charakteristikou autorovy tvorby na pozadí životních osudů, následuje bohatá fotografická část, v níž je každý cyklus zastoupen nejvýznamnějšími snímky.

Kniha dnes už legendárních fotografií českého venkova 80. let 20. století od jedné z nejvýraznějších osobností české fotografie 20. století.

Monografie představuje významnou postavu meziválečné fotografie Adolfa Schneebergera /1897-1977/ a podává průřez jeho uměleckým dílem z let 1919-1948.

Další svazek v řadě fotografických monografií FotoTorst. Jaromír Funke (1896-1945) patří mezi světově významné průkopníky moderní fotografie.