Jana Mynářová Books

Proceedings of an international conference about foreigners in Ancient Egyptian and Near Eastern Societies (Bronze Age).

Šestý svazek řady Starověké písemnictví Levanty představuje čtenáři historický vývoj Levanty, a to prostřednictvím syntézy písemných pramenů a hmotné kultury. Ve své úvodní části předkládá kulturně-historický vhled do prostoru starověké Levanty, a to nejen prostřednictvím písemných pramenů, ale i skrze archeologickou výpověď. Všechny klíčové historické mezníky i zásadní společenské a kulturní fenomény jsou doplněny odkazy na konkrétní texty publikované v předchozích svazcích, a vytváří tak jakési vademecum dějin Levanty. Zvláštní pozornost je věnována vztahům Egypta a Chetitské říše, tedy mocností, které se zejména ve druhé polovině 2. tis. př. Kr. významně podílely na utváření dějinného i kulturního uspořádání Levanty. Třetí část knihy pak tvoří již tradičně koncipovaná komentovaná antologie, která má čtenáři usnadnit pochopení vybraných částí úvodního historického exkursu.

"The catalog for the exhibition "Memory tools" presents in more detail perhaps not very well known, but in the Czech Republic a completely unique set of four thousand years old written monuments, recorded in cuneiform on clay tablets, collected by a prominent Czech scientist prof. Bedřich Hrozný. The historical value of a file is incalculable; This, of course, means that the ensemble must be taken care of as best as possible so that it is available to all those who come after us. To achieve this goal, various modern methods of natural sciences (documentation, material analysis of subjects, etc.) were used and various methods of humanities were used to describe other properties of these subjects; the collected data were then analyzed and evaluated from various perspectives. The authors hope that they have been able to show, at least in part, what modern ways and methods can contribute to the effective protection of old "tools of memory" by using new tools, without limiting the possibility of their study or presentation to the public."--

Tento svazek komentované antologie přináší čtenářům výběr z textů pocházejících z oblasti Syropalestiny a okolních zemí, které se bezprostředně vztahují k jeho náboženskému prostředí. Text je rozdělen do dvou částí. První, kterou označujeme jako literární, obsahuje velkou skupinu mýtů, eposů, modliteb, hymnů a příkladů mudroslovné literatury. Druhá část pak přináší výběr z kultických skladeb, tedy textů, které používali kněží a další specialisté v kultickém rozměru náboženského života společnosti. Obdobně jako v ostatních svazcích této řady, tak i zde je zastoupen nejen obsahově, ale i chronologicky bohatý materiál, pokrývající období téměř tří tisíc let. Zatímco nejstarší zde zastoupený materiál představují texty ze starověké Ebly (dnešní Tell Mardích), tak nejmladší skladbou jsou Achíkarova slova, aramejsky psaný text objevený německou archeologickou expedicí na egyptské Elefantině v závěru roku 1906 a na počátku roku 1907. Většina textů, jež jsou obsaženy v tomto svazku, však pocházejí ze 2. tisíciletí př. Kr., přičemž nejvíce jsou zastoupeny texty z archívů starověkého Ugaritu (dnešní Rás Šamrá) a Emaru (dnešní Tell Meskene), datované převážně do 13.–12. století př. Kr.

Tento svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr. Kniha je členěna chronologicky a geograficky a to dle míst nálezu příslušných textů. Zatímco materiál z 3. tisíciletí př. Kr. je zastoupen pouze zlomkovitě, prostřednictvím dopisů z Ebly, tak texty ze 2. a 1. tisíciletí př. Kr. odhalují značnou jazykovou a kulturní bohatost tohoto kulturního prostředí.

5. svazek je obdobně jako další svazky této řady komentovanou antologií primárních písemných pramenů z prostoru starověké Syropalestiny, tentokrát tzv. “epigrafiky”. Kniha je rozdělena do čtyř chronologických částí, přičemž nejstarší zde pojednané texty pocházejí z rané doby bronzové, zatímco nejmladšími nápisy jsou ty, jež byly sepsány až v době železné a které zde tvoří většinu. Právě levantské státy doby železné byly vystaveny tlaku velmocí z Východu (Asyřané, Babylóňané) a „jako pták v kleci“ si tak mohl připadat i poslední aramejský král Resín, kterého uvěznil v Damašku asyrský panovník Tiglatpilesar III. a stejně tak uvěznil „jako ptáka v kleci“ asyrský král Sinacherib v Jeruzalémě judského krále Chizkijáše.