Jaroslav David Book order

Jakou roli hrají v našem životě a ve společnosti vlastní jména? Kniha, která vychází z konceptů „ostravské onomastické školy“, ukazuje, že jejich specifičnost se zdaleka nevyčerpává jen pravopisem velkých písmen. Autoři — akademici i studenti Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity — se na téma dívají komplexně: reflektují spory a diverzitu přístupů uvnitř samotné disciplíny, zaměřují se na vztah vlastního jména a textu, rozplétají složité vazby mezi onomastikou a pamětí, politikou, literaturou, historií a marketingem. V bádání počítají i s nejnovějším vývojem v lingvistice — využívají textové korpusy, kvantitativní analýzy a neopomíjejí ani výzkum jmen jako součásti jazykové krajiny.

Učebnice češtiny pro cizince vznikla na základě několikaleté zkušenosti s výukou zahraničních studentů přijíždějících především v rámci programu Erasmus. Ve 12 lekcích podává přehled základní české gramatiky, lexika a konverzačních témat (úroveň SERR A1–A2). Po úvodním představení českého jazyka a jeho specifik následují lekce obsahující vždy konkrétní gramatiku, prakticky-komunikačně zaměřená cvičení a základní komunikační témata, s nimiž se student-cizinec setkává, např. studium, univerzita, na kolejích, e-mailová komunikace, prezentace projektu, cestování, nakupování apod. Pozornost je věnována rovněž jazykové etiketě, např. vykání, oslovování. Mediačním jazykem prvních 5 lekcí je angličtina.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968. Na základě analýzy sedmdesáti dvou knižně vydaných textů, zahrnujících jak cestovní relace a popisy, tak díla reportážního charakteru či stylizované literární výpovědi, odhaluje dobové představy české společnosti o sovětském Rusku a jejich proměny v závislosti na politickém a kulturním vývoji ve 20. století. Cestopisy představují výraznou skupinu textů, jež na kulturně-politické změny vždy citlivě reagovaly a reflektovaly je. Zároveň se podílely na vytváření ideologického obrazu Ruska, ať už prosovětského (fellow travellers / poputčiky), nebo méně často antisovětského (anti-fellow travellers). Kniha věnuje pozornost nejen otázkám vymezení cestopisu jako žánru, problematice ideologického cestopisu či tematizaci ruského jazyka i sovětského newspeaku, ale především prezentaci klíčových témat a jejich proměnám mezi světovými válkami, v období od roku 1945 do druhé poloviny padesátých let a následně v letech šedesátých

Kolektivní monografie ve 14 kapitolách prezentuje jak příspěvky zabývající se obecnou problematikou toponym, tak materiálové studie. Texty se zaměřují na zeměpisná jména v konkrétních situacích, kdy do hry vstupuje jejich kulturní či paměťotvorná hodnota. Významná pozornost je rovněž věnována meziooborovosti a aplikaci nových přístupů ve výzkumu a interpretaci toponym, např. kritická analýza diskurzu, koncept paměti místa, geografické a antropologické přístupy.

Název Mukl 010806 odkazuje na číslo, které bylo přiděleno Ladislavu Kořánovi v komunistickém vězení. Láďa se dostal do vězení kvůli své firmě Resonet, která jako jedna z prvních na světě vyráběla hudební nástroje s elektrickým snímáním zvuku. V roce 1958, když už roky strádal v lágru, jeho nástroje získaly zlatou medaili na Expo v Bruselu. Komunisté se o Resonet zajímali už v roce 1949, a tak fabriku ukradli a majitele poslali na deset let do těžkého kriminálu. Předtím stihl Láďa běhat s Emilem Zátopkem, vyhrát armádní mistrovství světa v přespolním běhu, založit rodinu a pokusit se o útěk přes hranice, což málem skončilo tragédií. Kniha s upřímností popisuje úsilí komunistického režimu zlomit lidskost těch, kdo se mu znelíbili. Zároveň je to příběh atleta, sportovce s velkým srdcem, který spojuje zjizvenou poválečnou Evropu se sportovní dychtivostí. Čtenáři se dostanou nejen do hladomorny v lágru Rovnost v Jáchymově, ale i na vzdálené ostrovy v Tichomoří po Láďově odchodu v roce 1968. Mukl 010806 je svědectvím o absurdním komunistickém teroru, ale také o nezdolné houževnatosti, vůli a přátelství. Kniha má šťastný konec.

Kde se říká v Ostravě U hodin? Používají v Havířově spíše označení Namko, U Lenina, nebo náměstí Republiky? Zná více obyvatel Velkých Karlovic pojmenování Cindoléna, nebo Škaredica? A kde v Praze najdeme Husákovo ticho? Kniha Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými aspekty vztahu zeměpisných jmen k historii, konkrétnímu místu a jeho paměti, ale také jejich úlohou v komunikaci a ve formování lokální identity. Pozornost věnuje rovněž vzájemné interakci současné standardizované a nestandardizované, takzvané živé toponymie. V neposlední řadě představuje zeměpisná jména jako významnou součást kulturního dědictví a zamýšlí se nad způsoby jejich ochrany. Výzkum byl prováděn v městském i venkovském prostředí. Případovou studii městského prostředí reprezentují obce Ostrava (místní části Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Ostrava-jih, Poruba, Vítkovice) a Havířov. Jedná se o specifická sídliště městského typu, jejichž vývoj ve 20. století byl dynamický a velmi těsně propojený s politickými a společenskými dějinami regionu i státu. Předmětem případových studií venkovského prostředí byly obce v horní části povodí řeky Morávky (Morávka, Krásná, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty) a horní části údolí Vsetínské Bečvy (Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov).

Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu. Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.