Libor Prudký Books

Die Hälfte der europäischen Christen lebt im ehemaligen kommunistischen Europa. Dabei ist Polen das am meisten religiöse Land. Wie aber steht es eigentlich mit dem Glauben, der religiösen Praxis und der Moral der Polen? Wie verträgt sich die hochgradige Religiosität mit einer gehörigen Portion Kirchenkritik? Kroatien zählt (neben Polen und Rumänien) zu den drei meistreligiösen Ländern Ost(Mittel)Europas. Die Zugehörigkeit zur katholischen Kirche eint das Volk und unterscheidet es von orthodoxen Serben und moslemischen Bosniaken. Die Aufbruch-Forschung ist eine Pionierarbeit, welche erstmals solides Wissen über den Glauben in diesem Land vermittelt und zum Verständnis der Jugoslawien-Krise einen Beitrag liefert. Das am wenigsten religiöse Land in Europa ist neben Deutschland-Ost Tschechien. Was heißt es hier, überhaupt ein Christ zu sein? Wie zeigt sich dort die Religionslosigkeit? Wer sind eigentlich die Christen und wer die Religionsgegner? Der Band beleuchtet typische Fälle der ost(mittel)europäischen religiösen Existenz, deren Kenntnis in den Jahren der EU-Osterweiterung und des Zusammenwachsens des alten Gesamteuropas besonders wichtig ist.

Libor Prudký je znám jako sociolog. Tato knížečka je jeho první básnická sbírka pro tisk. Prvotina v sedmasedmdesáti letech....

Regionální analýzy jsou běžné, avšak většinou se jedná o dílčí studie. Ucelené pochopení regionů a jejich specifik je vzácné. Při zkoumání regionů prostřednictvím hodnot se nevyhneme celostnímu pohledu, i když to může být neúspěšný pokus. Zkoumání hodnot, které jsou nejen platné, ale i považované za „dobré“, je téměř sebevražedné, neboť se odchyluje od hlavního proudu sociologického poznání. S časem se však výzkumník hodnot dostává k tématům, která vyžadují analýzu základních trendů jejich změn. Periferní kraje, které jsme zkoumali, vykazují odlišnosti v hodnotové „výbavě“, což je často opomíjeno decizními centry. Často se zaměřujeme na nástroje pro „zlepšení“, aniž bychom rozuměli tomu, co obyvatelé regionů skutečně považují za hodnotné. Toto vakuum může vést k zásadním chybám. Je důležité si uvědomit, že i sociologové mohou ovlivnit události, což nás vyzývá k poznávání, které směřuje k prosazování dobrého. Tento text vznikl jako snaha poskytnout zdroje pro uvážlivější rozhodování a diskuse, které jsou nezbytné pro dosažení dobrých hodnot.

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to "sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny. A když se jich nezbavíme, nezbavíme se ani komunismu v nás". Připomíná v této souvislosti výrok prof.Jana Sokola, že se sice rodíme s dispozicí ke svobodě, ale když se nenaučíme být svobodní, tak svoboda v této zemi nebude.

Název Sen je život se vrací k barokní hře španělského básníka Calderóna s názvem Život je sen. Ale přistupuje k tematice opačně. V tom smyslu, že sen je přímou součástí života. A žít beze snů je vlastně oloupením života o jeden z jeho snad nejpodstatnějších rozměrů. Jsou to textyz ticha a do ticha. Ke ztišení a soustředění se na hledání tajemství v zákrutách žití.

Renomovaní čeští autoři přináší první komplexní a teoreticky založený pohled na vývoj českého vysokého školství po roce 1989. S využitím konceptu "masifikacee" vysokého školství detailně analyzují základní vývojové trendy, jimiž české vysoké školství prošlo, a to v několika vzájemně propojených oblastech. Podstatné změny kapacit vysokého školství měly významné důsledky pro postavení jak studentů, tak akademických pracovníků. Tito hlavní aktéři jsou představeni jak z hlediska vnitřních charakteristik, tak i v kontextu celé společnosti.