Zuzana Frantová Book order (chronological)

V roce 303 n. l. tvoří křesťané ve Středomoří pouhých dvacet procent obyvatel a čelí neobvykle silné vlně pronásledování. Avšak o dvě stě padesát let později už je christianizovaná de facto celá populace tohoto obrovského regionu. Co se mohlo stát? Jak je možné, že se během relativně krátké doby obrátila celá říše? Je jediným důvodem politické rozhodnutí Konstantina Velikého, který křesťanství v roce 313 legalizoval? Kniha nabízí zamyšlení nad vizuálními nástroji, které mohly k zásadní změně evropské společnosti velkou měrou přispět. V období mezi čtvrtým a pátým stoletím se Evropou šíří nové výtvarné médium – mozaika vyrobená především ze skla. Mohla být právě ona jedním z prostředků, které christianizaci Evropy napomohly? A jakou úlohu hrály neuvěřitelně působivé křesťanské rituály, které se doslova dotýkaly těla budoucích křesťanů, a jedinečně tak propojovaly tělo a mysl? Autoři se na příkladu mozaikové výzdoby tzv. Baptisteria ortodoxních v Ravenně z poloviny pátého století pokoušejí porozumět dialogu mezi „zářícími“ obrazy a kolektivními rituály a pochopit jejich roli v proměně západního světa.

Ravenna was one of the most significant administrative, political, and religious centres of the late antique period. This book focuses on the period between the transfer of the imperial court to Ravenna (402) and the last western emperor Romulus Augustus' deposition by the Germanic commander Odoacer (476), a period when Ravenna was the seat of western emperors. The book is premised on the author's conviction that individual surviving examples of architecture, along with their decoration, sarcophagi, ivory, and gold objects, can be best understood not only by examining their historical context and iconography, but also looking at the very material of these objects and how their production was organised. The book therefore focuses primarily on craftsmen and their traditions, and deliberate breaks with tradition, and on the way workmen moved about the late antique world and thereby fostered the exchange and spread of technology and artistic models. It thus present Ravenna not as an isolated phenomenon (as Ravenna is very often presented in the literature) but as one of many players in the political, ecclesiastical, and social games of the late antique world.

Slonovinové dílo známé jako Diptych z pěti částí, dnes uložené v pokladu katedrály v Miláně, zastává v kontextu raněkřesťanského umění výjimečné místo. Předkládaná kniha se snaží nejen kriticky revidovat dosavadní hypotézy o jeho dataci a provenienci, ale také objasnit jeho uměleckou úlohu, zjistit možného objednavatele i důvod jeho vzniku a stanovit jeho uměleckohistorický a kulturněhistorický význam. Publikace je dvojjazyčná – český a anglický text – a obsahuje bohatou obrazovou přílohu.

Publikace je syntentickým průvodcem tvorbou na Jižním Balkáně od V. do XIV. století. Autory této kolektivní monografie jsou studenti a pedagogové Centra raně středověkých studií.

Anička se nemůže dočkat prázdnin. Pojedou přeci do Norska a to je ta nejlepší země na výletování. A navíc uvidí svou první živou velrybu, tedy vlastně verlybu, vždyť to není žádná velká ryba, ale savec. Už má knížku plnou pohádek o verlybách, s maminkou a tatínkem chodí do verlybí restaurace a taky viděla jednu obrovskou kostru verlyby v Národním muzeu... a zkoušela jí spočítat kosti... a otevírá tak dávný vikinský příběh plný smutku a dlouhého putování. Příběh malé Aničky plný dětského nadšení, zklamání i humorných situací se střetává s vyprávěním Freydis, dívky z vikinských časů, jež bez příkras ukazuje drsný život na severu v dobách, kdy had Midgardsorm okusoval kořeny Yggdrasilu a Ódin kul zbraně pro válku s obry.