Jan Jícha Books

Utin jackpot je nový román českého spisovatele-humoristy, který neodolal a splnil si jeden svůj sen: napsat detektivku. Vykradená zdravá výživa a spousta divných lidí kolem. Všichni mají návod na nápravu vesmíru, ale posunout vyšetřování kupředu nedokáže pomoci nikdo. Komisař Stoklas se pokouší najít nejen důvěryhodnou stopu, ale také pochopit zvláštní mentalitu osob oddaných energiím jin a jang. A úplně jinde je úplně normální holka Julie postavena před rozhodnutí o životě a smrti.

Čtivé a přitom podrobné dějiny světové literatury napsal středoškolský pedagog-bohemista a úspěšný prozaik se smyslem pro humor, který se věnuje studiu holistického přístupu k životu. Literární monády jsou proto nejen jeho autorským pohledem na literaturu a vzdělanost skrze principy jin a jang, ale i aspirují na to, aby jako alternativní literární příručka sloužily zájemcům bez rozdílu věku po desítky let.

Byli jste někdy na zájezdu a vrátili se z něj celí, se vším majetkem a všichni? Pak nevíte, co je zájezd. Znáte průvodce, kteří chodí s deštníkem po městě a usmívají se na své svěřence? Pak nevíte, co obnáší práce průvodce. Byli jste v Holandsku a prohlédli si jen květinové trhy a větrné mlýny? Pak nevíte, o co jste přišli. Myslíte si, že cyklistika, vaření a hašiš nemají nic společného? Pak jste ještě nečetli tuhle knížku - příběh o nejneuvěřitelnějším zájezdu všech dob, založený na skutečných událostech, o tom, co se může stát obyčejným lidem, když se ocitnou v neobyčejných situacích.

Původní název knihy byl Rukověť bohemistova, což znělo krásně, avšak neprodejně. Tento název vzešel z redakčního brainstormingu. Kniha je praktickým návodem, jak vystudovat a nezblbnout. Není určena těm, kdo jdou na vysokou školu a jsou už blbí, protože ti zůstanou blbí, i když si ji přečtou. Také ti, kdo ve studiu a vědecké práci vidí smysl života, ji asi nebudou potřebovat, i když by jim neměla uškodit. Zbývá celá řada normálních lidí, které vysoká škola přitahuje z různých důvodů, a během studia začnou zjišťovat, že život je jinde. Ten život jsem našel v brdských lesích, ale někdo jiný ho může objevit třeba na parkovišti před Teskem Letňany. Přesto bude chtít školu dodělat, což je hezké slovo, jako by bez našeho diplomu nebyla hotová. Publikace popisuje prevíta, jemuž se podařilo vystudovat a přitom si zachovat zdravý rozum. Kdo bude chtít důkazy, může vidět smlouvu s nakladatelem a diplom v kartonové tubě; obojí mám schované v truhle spolu s dalšími vzpomínkami.

Netopýr na půdě není nic tak zvláštního. Možná i mluvící netopýr by se dal považovat za možnou věc. Ale mluvící netopýr, který umí odpovědět na všechny, i ty nejzapeklitější otázky a vysvětlit celý současný svět tak, aby ho pochopilo dítě? To už je veliká vzácnost! A právě s takovým netopýrem se setkal Matěj, hloubavý desetiletý kluk, který se ve škole ne a ne dozvědět všechno, co mu vrtá hlavou, až nakonec v touze po poznání i dobrodružství vylezl na půdu své novostavby, kde bydlí s rodiči a se sestrou... Chytrá i vtipná knížka pro děti od první třídy, která se nezastavuje před závažnými tématy naší doby a s laskavostí a pochopením vypráví třeba o přátelství, chudobě, dospívání, světové politice i o TOM. Autor je otcem čtyř zvídavých dětí, které se staly jeho prvními nadšenými čtenáři a posluchači.

Španělsko je jako živoucí muzeum evropských dějin. V dnešní rozrušené době, která tak namáhavě hledá odpovědi na tázání po křesťansko-islámské vzájemnosti, mohou jeho dochované památky obojího druhu působit jako symbol. Zrovna tak si ale turistický člověk může tuto spanilou zemi užít jen jako návštěvník, který nemá jinou touhu než se ohřát, dobře najíst a odpočinout si. Autor této knížečky už jezdí do Španělska dvě desítky let a řekne vám o něm vše, co potřebujete vědět, abyste se tu cítili jako doma.

Lubošek byl sprostý vesnický chlapeček. Nikdy nezdravil, nikdy se nemodlil, jenom pořád nadával. Byl tak hrozitánsky sprostý, že stačilo, aby jen otevřel pusu, a v kostele hrůzou vyschla svěcená voda. Tatínkovi říkal vole, mamince krávo, a pokud někdy vyslovil některé slušné slovo jako třeba koza nebo pták, pak jedině v nějakém neslušném významu. Chudáci Luboškovi rodiče si marně lámali hlavy, jak ho ošklivé řeči odnaučit... Takhle začíná povídka, která dala název nové knížce Honzy Jíchy. Vlastním přičiněním i ironií osudu už autor stojí na druhé straně katedry než za dob Prevítů na straně blíž k tabuli. Učí češtinu i jiné jazyky, takže má denně dost příležitostí podumat, jak kdo mluví, co tím říká a co si při tom myslí. Výsledkem je i tato sbírka šestnácti inteligentních, laskavých a jazykově hravých humoristických povídek. Ta poslední sedmnáctá je z pera Marka Twaina, který to s cizími jazyky taky neměl lehké, a Honza Jícha ji pro potěchu svoji i vaši přeložil.

S nadhledem a jemnou ironií popsané autorovy zážitky z cest po Evropě. Cestopis určený spíše svobodomyslnějším cestovatelům. Jak se stopuje po Evropě, jak se dá přespat na různých místech, jak se dá cestovat i bez peněz a ještě mnoho odpovědí na spousty dalších "jak" se dozvíte v tomto netradičně a humorně pojatém cestopise. Část knihy je věnována různým místům v Evropě. Připojeny jsou rejstříky: míst, osob, věcný plus doporučená literatura. zdroj: mlp.cz

Řadou humorných epizod popisuje český student filologie svoji studijní stáž na jedné z bavorských univerzit. V několika kapitolách provádí autor čtenáře univerzitním městem, studentským životem a učebním systémem na německých vysokých školách. Za pomoci množství jazykových hříček a výrazné sebeironie srovnává studium u nás a za hranicemi, aby nakonec došel k závěru, že období vysokoškolského studia je náročná životní etapa, kterou je nutné prožít tak, aby bylo na co vzpomínat. Zdroj: mlp.cz

Srbsko je jediná země Evropy, k níž neexistuje knižní průvodce. Země kontroverzní a nenáviděná, hlavně těmi, kdo ji znají jenom ze zpráv před dvaceti lety. Když v ní ale strávíte kus života, promění se v zemi přívětivou, laskavou a štědrou, která zkrátka jen více a smolněji klopýtala o nástrahy divokého 20. století. A právě o takové zemi je Srbský deník, který si tu po dobu jednoho roku psal Jan Jícha, učitel češtiny u srbských krajanů, a ve formě blogu jej publikoval na internetu. Získal si ohromující popularitu nejen mezi příznivci cestopisů, exotiky spojené s romantikou a laskavého i břitkého humoru, ale kupodivu i mezi srbskou komunitou v Česku, která se jeho trefnými postřehy výborně baví. Na naléhání širokého okolí teď Srbský deník vychází i knižně a chce být nejen kronikou jednoho kantorského roku, ale i první vlaštovkou, která širšímu čtenářstvu připomene, že Srbsko stále ještě existuje a rozhodně stojí za návštěvu.

Kouzla zmůžou všechno — kromě papírování. Člověk by si řekl, že šéfovat kouzelnické škole může být docela legrace. Ovšem nic není vzdálenější pravdě. Je to stejné administrativní peklo jako na kterékoli základní škole v dnešním Česku. To však ještě ani zdaleka netuší kouzelník Alfréd, hlavní hrdina románu Jana Jíchy. Alfréd nemá rád děti. Má rád cigarety. Alfréd umí kouzlit, a tak kouzlí dětem — aby si mohl kupovat cigarety, dát si horkou vanu a další den se posunout o štaci dál. Jeho mrtvolnou životní pohodu po jednom ze zaměnitelných představení naruší neznámý muž a předloží mu podivnou nabídku. Alfréd se má stát ředitelem kouzelnické školy v Beďarech. Nikoli však kvůli svému magickému nadání, nýbrž kvůli titulu z pedagogické fakulty. Školní inspekce se totiž blíží. A proti ní žádná magie nic nezmůže: je totiž třeba zdolat nekonečnou hromadu papírů. Román Ředitel a hydra s nadhledem a humorem pohlíží na podobu dnešního školství, jeho problémy a výzvy. Přestože se v něm kouzlí, je především o dětech, lásce k poznání a věčné zvědavosti. A taky o pečených vrabcích.

Nestává se v současné české literatuře často, aby se v ní objevil nový humorista, navazující na to nejlepší z české humoristické prózy. Jan Jícha (* 1980) takovým objevem bezpochyby je. Jiří Suchý o něm napsal: "Stačilo, abych si vzpomněl na jeho knihu a na svůj hlasitý smích, když jsem ji četl. To slovo hlasitý je tu důležité - když jsem sám, směju se obvykle potichu. Nahlas jen když dostanu zásah přesně do středu bránice. A to se nestává často. Jan Jícha se strefil." Jan Jícha dosud vydal humoristické knihy Prevít na vysoké , Prevít v tajných službách (souhrnně Prevít na studiích), Případ zájezd a Jak se Lubošek naučil mluvit slušně, napsal ovšem i průvodce Nejlepší stop je za svítání a dvě prózy vážné: Dva roky bez prázdnin a Maturita. V Českém rozhlase četl Martin Dejdar jeho prózu pro děti Když je někdo kocour. Kniha povídek Průšvih v Lurdách patří k tomu nejlepšímu, co v současné české humoristické literatuře vzniká. Spojuje spontánní humor a jazykovou vynalézavost s vážnějším podtextem, jak je v české humoristické próze dobrou tradicí.

V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost. Je to příběh o naději a uzdravení i tam, kde medicína zklame, o moci lásky uprostřed pokaženého světa a o hledání opravdové víry, která má sílu opravit skutečnost. Od té doby, kdy kniha vyšla poprvé, změnila život desítkám lidí a pobavila tisíce dalších. Její účinek spočívá v pravdivosti, příběh Šárky a Bohouše se opravdu stal a pokračuje dodnes. Sáhněte po něm a čtěte, jste-li už znaveni světem či knihami, v nichž se všechno sype a ničemu se nedá věřit. Zde se naopak nalézá Řád, před nímž se sklání i tak mocní nepřátelé, jako jsou nádorová onemocnění nebo roztroušená skleróza. Knihu Dva roky bez prázdnin napsal skutečný život a je určena všem, kdo právě po takovém životě touží.

Holandsko je jako hračka. Malé, barevné, zábavné. Návštěvníka neláká okázalou reklamou, ale umí ho přivítat, dobře se o něj postarat a vymyslet mu vzrušující program na celý pobyt tak, aby zbylo i na příště. Má zcela mimořádný soubor zachovalých, opečovávaných památek i turisticky atraktivních tradic. Přečtěte si o něm víc – v textech z pera člověka, který tuto roztomilou zemi procestoval několikrát křížem krážem, z větší části tím nejholandštějším způsobem, tedy na kole.

Jedna z nejpozoruhodnějších populárně-naučných knih o zdravé výživě poslední doby. Z části příručka paleostravy, zčásti osobní příběh s řadou zasvěcených informací o metabolismu cukru i o poruchách, jež cukr v organismu vyvolává. Ultramoderní kuchařka v rustikálním stylu, v níž pozadí k překvapivým faktům a pokrmům nové doby tvoří stylové barevné fotografie. Sarah Wilsonová píše pro všechny, kdo se nebojí zamyslet nad tím, co jedí, a chtějí se vymanit ze závislosti na cukru. Život může být sladký i bez něho.

Jak přežít vysokou a neztratit přitom čest flákače? Jak absolvovat výuku, a nepřijít přitom o rozum? Poradí vám prevít, matador univerzitních kolbišť, který se vrací již ve druhém souborném vydání svých úspěšných pamětí Prevít na vysoké a Prevít v tajných službách. Otřesné autentické svědectví člověka, který byl u toho. Staňte se i vy svědky studia na Karlově univerzitě a na univerzitě v Řeznu! Osobitý autorský styl plný jazykového humoru vás nepustí od první do poslední stránky.