Petr Pazdera Payne Books

Kniha literárních esejů se skládá ze tří částí: analýzy Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvah o literatuře a snu. Autor Petr Pazdera Payne (1960) se v jednotlivých esejích zaměřuje na literární postupy a schémata jiných tvůrců, přičemž upozorňuje na často přehlížené detaily. V textu o Axolotlu zdůrazňuje literární vlivy, zejména od Borgese a Danta, a identifikuje inspirativní místa v Cortazarově díle. Porovnává motivy smrti s těmi od A. E. Poa a analyzuje různé interpretace textu, k nimž se kriticky vyjadřuje. Kapitola o Camusovi je uvedena citátem z Cizince, který se dotýká tragické zprávy z Čech. Payne naznačuje, že toto téma mělo na Camuse silný vliv, což se odráží i v jeho hře Nedorozumění. Dále zmiňuje, jak česká města a reálie ovlivnily Camusovu tvorbu, což dokládá pasážemi z jeho Zápisníků. V poslední části se autor zaměřuje na literární přístup k otázce snu, rozlišuje mezi vědeckým a literárním pohledem a tvrdí, že literatura může nejlépe přiblížit interpretaci snu. V této souvislosti zkoumá snové texty a jejich význam.

Knižní vydání souboru povídek Karla Rady (napsaných v rozmezí let 1985 až 2012) s ilustracemi Petra Pazdery Paynea obsahuje formálně různorodé texty odehrávající se v dobách na sklonku 80. let i po listopadu 1989. Název knihy sice odkazuje, že tematicky kniha čerpá ze sexu a erotiky, nechybí však ani inspirace v rock´n´rollu. Jak píše kritik Petr Hrtánek, „namísto orgií jsme svědky spíše hořkých, mollových, nejednou i ironických příběhů o potřebě, hledání i ztrácení lásky, o vzájemném protínání i míjení... Autor je však vzdálen lacinému sentimentu a rádoby ´hlubokomyslnému mudrování´.“ Z původní verze z roku 1991 přešly do té současné tři texty: Jak v tom plavat, Posluchači evangelia a Lámání hole. Dále kromě próz, napsaných přímo pro tento soubor (nebo do něho později zařazených), svazek obsahuje i povídku Připravte se na nejhorší, a torzo nevydaného románu O Jedůvce – předposlední kapitolu, přepracovanou do podoby povídky Podzim v Paříži.

Jedinečnost knihy Úkazy je založena na symbióze literáta a výtvarníka, přičemž termín „úkaz“ je třeba chápat jako snahu o pojmenování jak obrazové, tak textové složky svazku. Soubor povídek (mikropovídek, krátkých podobenství) a kreseb (tužkou a červenou pastelkou) vznikl ve vzájemném doprovodu: nejde o ilustrace textu, ani o glosy k zobrazenému, nýbrž o paralelní běh, lépe řečeno souběh. V Úkazech dochází k pozoruhodnému protnutí světa výtvarného a světa slovesného. Petr Pazdera Payne (1960) je autorem především povídkových knih. Kniha Předběžná ohledání byla navržena na cenu Magnesia Litera. Michal Machat (1963) je akademicky vyškolený výtvarník, ilustroval již řádku knih, například Obsluhoval jsem anglického krále Bohumila Hrabala.

Soubor krátkých, jazykově vynalézavých reflexivních próz a povídek vychází již jako sedmá prozaická kniha bývalého evangelického faráře. Zvláštní, formálně charakteristické prózy reflektují sice vnější svět, ale vracejí se do autorova nitra, do oblastí podivné deziluze a osamění. Meditativní monology, sebezpytné pasáže a filozoficky laděné úvahy střídají záběry reálného současného života v dramatických dějových fragmentech. Vnitřní tíseň a obava z neznámého u autora samotného i jeho hrdinů jim nedovoluje nalézt klíč k vlastní identitě a neumožňuje vyjádřit smysluplný vztah k okolí a životu. Vyzněním většiny textů je bezútěšný pocit existence směřující ke zmaru v nekonečné řadě vzletů a pádů, proti němuž je jen chabou obranou snaha o prožitek metafyzických kvalit, pro autora zásadní otázka smyslu života a lidské svobody.

Poslední, nedokončený, román tragicky zesnulého českého beatníka. Doslov: Václav Kahuda

Autor rozvádí citáty z Bible do textů současných či fantastických. Rozmanitá témata apelují na zachování mravních lidských hodnot a hrdinství. Řetězce otázek hledají Boha a pátrají po smyslu života. V jednotlivých podobenstvích je odhalena nadčasovost biblického poselství. Dílo se vyznačuje velkou jazykovou vynalézavostí, autor uplatňuje svou schopnost klást protiklady. Meditace střídají dynamičtější výpravné úseky. Kniha reflexivních próz. Fiktivní příběhy čerpající z Bible kralické posunuté do současnosti.

Nová Paynova kniha zaujme dvěma vlastnostmi, které v české próze nejsou běžné: suverenitou výrazu a pak neobyčejnou pestrostí jednotlivých povídek. Jsou v ní přítomny další klady– například autorova vzdělanost, schopnost pracovat s biblickými tématy, smysl pro osudovost, vynikající pozorovatelský talent atd., ale výjimečný je autorův hledačský vztah k žánru povídky. Dvacet dva povídek knihy, to je dvacet dva možností, jak povídku utvářet.

Soubor krátkých reflexivních textů plus jeden delší autobiografický prozaický útvar. Textíky stranu až pět dlouhé sloužily Paynemu nejspíš k broušení brka či k protahování závitů. Jsou to většinou úvahy, popisy z cest nebo kratší povídky. Nejvíce je na nich znát hra se slovy (cestopisná imprese z Istanbulu nese název Somtambul) a touha vidět svět jinýma očima (výborná úvaha koťátka strčeného se sourozenci do pytle o postnatální euthanasii). Dvě třetiny knihy zabírá vyprávění o dětství a dospívání kluka Uhranuta, jehož jméno by nám mělo implikovat, že se jedná o člověka uhranutého světem, což zní zajímavě, ale ve skutečnosti jde o docela normální generační výpověď, občas prošpikovanou veselými či smutnými příhodami z normalizačních Čech a Prahy. Uhranut má úplně stejné problémy jako každý mládežník v jeho letech.

Literární sborník připravil, vybral, uspořádal a úvod napsal Pavel Rajchman.

Devatenáct zamyšlených kratších próz nabízí příběhy z různých dob a míst - z galerie moderního umění, z řeckého horského kláštera v pozdním středověku, z koncentračního tábora či z petrohradského metra. Paynovým povídkám je vždy vlastní jistý duchovní rozměr, k němuž pestré náměty drobných příběhů odkazují, téma člověka a jeho vztahu k transcendenci, k umění, ke slovům a symbolům, k sobě samému, k Bohu...

Hrdina knihy, poslední ze šlechtického rodu Adlerů, je takový český Oblomov. Výjimečnost daná jeho výchovou ho vzdaluje obyčejným lidem, mezi které se nedovede zařadit. Neuspokojuje ho ani cestování, které ho dokáže zaujmout jenom na chvíli, ani snaha o rozmnožení majetku, která nakonec vyjde naprázdno, protože ani v těchto praktických věcech se hrdina naprosto nedokáže zorientovat. Na rozdíl od Oblomova však nakonec své životní východisko najde. Téma, literárně již mnohokrát zpracované, se autorovi podařilo zobrazit tak věrohodně, až se nabízí spekulace, že člověk tohoto typu mu není zcela cizí. Psychologická povídka o hledání smyslu života od současného českého autora.

Kniha povídek reflektujících životní názory evangelického kněze. V cyklu autobiografických povídek se autor neobyčejným způsobem, jednou ich - formou, ze sebe samého, podruhé jako jakýsi pozorovatel, vyznává z nelehkého hledání morální a duchovní identity v současném světě. Povídkami se prolíná odvěké existenciální téma lásky, smrti, víry a svobody, nahlížené tragikomickým, ironickým mnohdy až sarkastickým způsobem.

14 povídkových textů, které reflektují autorovo přemítání o existenci, čase, místě skrze nekončící lidskou pouť. Jedná se o 1. svazek edice Beletrie nakladatelství Theo Pardubice.

Bibliofilsky vypravená báseň v próze o lásce a touze člověka po vládě nad svým osudem vychází v souběžném francouzském překladu a je provázena ilustracemi Pavla Macka. Souběžný francouzský text

Výbor z kázání od studijních let po současnost.

Soubor textů Maskovaná milost vychází jako čtvrtý svazek v edici Přemítání. Sám autor o něm napsal, že se jedná o knížku do kapsy, ne k domácímu studiu. Našim kapsám ovšem tato svěží zamyšlení vztahující se k různým teologickým, literárním, ale i všeobecně lidským tématům rozhodně prospějí. Petr Pazdera Payne se osobitým jazykem chápe jak základních otázek víry, jako je pokušení, prvotní hřích nebo vztah duše a těla, tak dalších témat, například vztah mezi biblickým podobenstvím o marnotratném synovi a motivem návratu syna v Camusově hře Nedorozumění. Různorodost tohoto souboru vyvažuje jednotný názor a specifický způsob vztahování se ke světu, který jako ponorná řeka propojuje jednotlivé úvahy.

Jiří Štourač 15 ilustrací k románu Mor Alberta Camuse = Le peintre et la peste : 15 illustrations du roman La peste, d’Albert Camus, par Jiří Štourač Malíř Jiří Štourač (1960) je znám svými meditativními malbami i kresbami. Již několikrát se zhostil úkolu ilustrace, výjimečný byl jeho doprovod k Erbenově Kytici (Triáda, 2000). Naposledy pro knihu Malíř a mor vytvořil přírodním uhlem cyklus černobílých obrazů inspirovaných textem proslulého románu Mor Alberta Camuse (1947). Technika přírodního uhlu, která je Štouračovi vlastní, umožňuje kreslit na papíře valérově, odstíněně a tím se blíží k malbě. Štouračovy ilustrace navazují na malířské tradice, které zpracovávaly téma moru, hlavně nás ovšem se zaujetím sobě vlastním vtahují do příběhu, včetně jeho kulis, líčeného francouzským spisovatelem a nositelem Nobelovy ceny. Štourač se snaží na rozdíl od jiných současných ilustrátorů o plnou věrnost textu. Reprodukce patnácti ilustrací doprovázejí související citace z románu a úvodní text Petra Pazdery Payna. Štourač vytvořil jedinečnou výpověď, neboť přes Camusův Mor, ukotvil v knize své pocity, postoje a vnímaví pozorovatelé si mohou uvědomit, že mor je v nás i kolem nás. Kniha je v plném rozsahu bilingvní, česko-francouzská. Vedle běžného vydání vyšlo 50 ks přednostních výtisků, autorem číslovaných a podepsaných.

I když se Petr Pazdera Payne (*1960 Praha) věnuje převážně povídkové tvorbě, nezapomíná jako vystudovaný teolog a někdejší farář ani na příležitostnou kazatelskou službu. Biblické poselství v jeho podání ožívá díky poctivé práci s vykládaným textem i vynalézavému podání. Zároveň Payne dokáže využít literárních odkazů a paralel. Kázání tak získávají na čtivosti, aniž by ztratila existenciální naléhavost. Soubor Smlouva se smrtí bude zrušena začíná cyklem kázání na příběh o Kainovi a Abelovi, věnuje se tématům viny, vykoupení a předpokladům Ježíšovy etiky. „Bůh se ale neptá po mrtvole. Bůh se ptá po živém bratrovi, který byl přece tady ještě před poměrně krátkou dobou živ a zdráv. Bůh vyhledává nevinnou krev z ruky těch, kteří se jí poskvrnili, ale nejde o poskvrnu jako takovou. Ta hlavní otázka zní: Kde je tvůj bratr?“ „Nejde jen o to nechat druhého být. Nic špatného mu neudělat. Bůh nás vyzývá ke vztahu a vstřícnosti k druhému člověku. Člověk totiž je strážcem svého bratra. Ve smyslu svobody a lásky. Ne aby ho hlídal a dozoroval, ne aby ho kontroloval, ale aby ho miloval a přál mu svobodu.“ Doslov napsal Filip Komberec.