S. D. Ch. Book order (chronological)

Knížka o malé holce Irmičce a o tátovi, nebo o tátovi a o Irmičce, záleží na tom, jak se to vezme a jak ji budete číst. Jsou to příhody bláznivé, plné fantazie a humoru. V podání těch dvou se z každodenního života stává fantastické dobrodružství. Kouzlo knihy tkví ve vířivé radosti z vymýšlení, v humoru ukrytém v dětské fantazii, a také - a možná především - v samotném jazyce. Výjimečně hravý jazyk knihy přináší radost dětem i dospělým, stejně jako potrhlé ilustrace Magdaleny Rutové. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Kniha Věčný Tutáč je třetím a posledním dílem tutáčovské série, jejíž předchozí dva díly (Kniha Tutáč a Tutáčovy miliony) poskytly české kulturní scéně mocné podněty k zamyšlení. V závěrečném díle se ústřední postava věčně budoucího českého ministra kultury příznačně odebírá do zásvětí, kde se setkává se zemřelými umělci a kulturními činiteli, aby se na pozadí věčnosti mohla otevřít nová perspektiva uspořádání věcí a vyjasnily se dávné spory, což nezůstává bez následků pro současný svět živé kultury.

Podnázev: Splacení celospolečenského dluhu cestou dramatické tvorby. Soubor Havlováclavská trilogie zahrnuje texty z let 2019–2020, které se pro autora typickým způsobem vypořádávají s mýtotvorným prostředím vzniklým kolem osoby prvního polistopadového prezidenta. Každý z textů (včetně závěrečného spiritistického apendixu) nasvěcuje tento prostor a dění v něm z odlišného hlediska – Camping přináší alternativní verzi jedné epizody bezprostředně polistopadového vývoje spojenou se zneklidňujícím průhledem do budoucnosti; Sen Valpuržiny noci je surreálně-funebrální fraškou přinášející svědectví o současnosti, kterou poměřuje s dávnými představami; Strážce památníku je příběhem o výpravě za ztracenými demokratickými hodnotami a jejich ztvárnění v nepochybnému symbolickém monumentu. Jednotícím prvkem všech her je konfrontace ideálu a skutečnosti, jež je nesena humorem ve funkci kritického nástroje. Závěrečný bonus pak představuje krátká dramatická hříčku zabývající se okolnostmi petice Pár slov namířené proti filmu Havel režiséra Slávka Horáka.

Filmařskou trilogii tvoří dramatické texty FA(R)MU, FAMUSTEIN a NAPROTI FAMU. Jak prozrazují už názvy, jejich společným tématem je Filmová akademie múzických umění, instituce vzdělávající budoucí tvůrce nejvlivnějšího uměleckého i zábavního žánru, instituce, v níž se „v malém“nejvýrazněji obrážejí společenské rozpory a topografie mocenského boje. U všech tří her se setkáváme s autorovým silným a živým stylem, nesmlouvavým kriticismem a nelítostným humorem. Texty nejsou dnes tak módní rešerší či intelektuální analýzou, jde o svébytné dramatické celky, které se obejdou bez uvedení do kontextu. Reálné postavy filmařského světa a kulturního života se tak nestávají svými vlastními karikaturami, ale naopak univerzálními typy, takovými, jakými je stvořil tuzemský společenský proces posledních čtyř desetiletí.

Po deseti letech čtvrtý z řady souborů fotografických komiksů a postmoderních koláží, jejichž autoři se pokoušejí o avantgardní reflexi současného světa. 184 stran přináší i tentokrát na ostří nůžek vyhraněný souboj kolážového komiksu a komiksové koláže, vědomí a nevědomí, postmoderních východisek a téže bezvýchodnosti, konkrétní umanutosti a automatismu, fenoménu a fantómu, spiritualismu a blasfémie, pořádnou dávku nadsurrealismu i podsurrealismu a smrtelně lhostejné angažovanosti. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Metafyzická trilogie je souborem tří divadelních her S. d. Ch., napsaných v letech 2017–2018, které spojuje přítomnost metafyzické roviny, umožňující pojímat realitu se zvláštním odstupem a nadhledem a zároveň s ní pracovat bez ohledu na možné a pravděpodobné. Publikace je pokračováním dlouhodobého procesu vydávání autorových dramatických textů, které začalo nakladatelství Divus (Lidská trilogie, Česká trilogie, Umělecká trilogie, Misantropium, 2084) a v němž pokračuje nakladatelství Rubato (Brněnská trilogie, Dokonalost, Sekundární trilogie).

Druhý soubor škodolibých a satirických poznámek přivádí na scénu opět svéráznou postavu ministra Tutanchamona, který neomylně a s jistotou řídí českou kulturu.Věčně budoucí ministr kultury Tutanchamon, řečený Tutáč, ten, který prosadil 75 % státního rozpočtu pro svůj rezort, tato lhostejná triumfující šelma inspirovaná hegemonií egyptských faraonů a pojímající svůj úřad jako (nad)vládu nevyzpytatelného absolutistického sarkastika, tento původce nesmrtelné Knihy Tutáč, pokračuje s podporou sekretáře Slávka Jandáka v díle totální kulturní obnovy další etapou. Její průběh zaznamenává a glosuje v zápisech, jejichž přepis předkládáme jeho milovníkům přesně s tou pokorou a důvěrou, za jakých vznikaly.

V labyrintu města, kde vertikálu historie zastínily zřetězené záblesky kultury povrchu, kde kamenná paměť skončila hluboko pod hladinou turistických atrakcí, povstává pozorovatel. Jeho úkol patří k nejtěžším: nebýt účasten a vypovídat o rychlé proměně světa. Je si naprosto jistý, a proto nastupuje vytyčenou trajektorii s vědomím, že míra odstupu je v přímé úměře ke schopnostem přesně analyzovat situaci. Pozorovaná, progresivně selhávající skutečnost nemůže jeho instinktu vzdorovat, z jejích prohlubní vyvstávají otrávené plyny nedávno ukončených dějin, a jako by toho nebylo málo, v zahušťující se atmosféře degradovaného světa se láme o hrany paralelních realit. Cesta labyrintem nebyla nikdy poklidným rozjímáním a nezřídka končila ve zmatečných odbočkách, vyděšený chodec se v posledku propadal do pochybností nad sebou samým. S tím je ovšem konec, metoda přesného úsudku žádnou z těchto romantických představ nedovolí rozvinout, stejně tak překáží snahám vypiplat iluminaci vlastního zániku, vynucuje si nanejvýš krátké záchvaty sebezpytu. I ty ale ustupují před komplikovanými obrazy světa, jejichž formulací je pozorovatel posedlý. Chvílemi je možné jeho cestu snášet jen za cenu přísného sebezapření – nikomu z nás totiž nemá být dáno zažít časy, ve kterých mohla být knížata dobrými duchy proměňujícími společnost lidí výhradně jen podle pravidel vespolné kultivace.

Než se z S.d.Ch. stal Tutáč, věčně budoucí ministr kultury, s jehož zápisky bylo lze se seznámit v jeho Knize Tutáč, byl nejprve Dýchajícím idiotem, zpravodajem české kulturně-politické války, jež zuřila v letech 2014 až 2018. Svědectví o útocích na zbytky lidskosti a kultury, převlečené za boj o všemožná práva a vymoženosti moderní doby, nalezne čtenář v zde přítomném souboru jeho statí. V mnohém mu jistě připomenou humoresky Jaroslava Haška nebo rozhořčené šlehy Ladislava Klímy – moc se toho v české politice a kultuře od jejich dob nezměnilo. Přestože si Idiot ve svých statích prožil i klidnější mírová období, ve kterých mu bylo dopřáno kontemplovat, raději roku 2018 dodýchal, aby se na periferii světa, oddělené od mediálních půtek, mohl znovu svobodně umělecky nadechnout.

Kniha Tutáč ještě nevyšla, a už měla za sebou svoje osudy. Osudy přepisování do minulého času a osudy odmítání. Ty první psaly osobnosti kulturního života, které ministr ve svém zápisníku zmiňuje a jež mezi jeho napsáním a vydáním zemřely. Odteď však všichni, co umřou, zůstanou už pořád naživu. Ty druhé psaly kundy. Kniha Tutáč je prý laciná. Jistě, vždyť i přes svůj utopický (či dystopický?) charakter musí pro vytvoření rezonančního rámce zrcadlit aktuální kolotočářský celek české kultury. Nechápu, že to někdo nechápe.

Post-brexitová dramatická konspirace u okna jako konec pocitu zneužití tvůrčího pobytu ve čtyřech dějstvích s přízrakem konečného osudu Starého kontinentu.

Nemá cenu zastírat, že je tahle hra napsaná pro divadlo, že už ji zkoušejí herci. Ti se dnes potácejí opilí uměním a složenkami mezi telenovelou a vysokou mysteriózní dramatikou jako mezi honorářem a dobrým pocitem. Tady to mají v jednom. Takže, když to zprůměrujeme, dělají Dokonalost asi za stravenky. Simona Peková, Jiří Svoboda, Jiří Miroslav Valůšek. Nikdo po nich už nebude první. Není náhoda, že jsou prostory progresívního HaDivadla pokryty nápisy, jejichž font naléhavě evokuje mnichovskou výstavu Entartete Kunstu, protože podvyživená kultura je zvrhlá. Stejně jako její původci a konzumenti. Každou příští uměleckou smlouvu, která vám neumožní dýchat, si nechte vyhotovit tímhle písmem a podepsat krví zmrdů, kteří z vás udělali rukojmí stále ještě přežrané a navždy lakomé společnosti. Nic důležitějšího k Dokonalosti nemám.

Tato kniha je žánrově těžko zařaditelná. Autoři ji označují za "ilustrovaný twitter". Bratři a sestry, ničeho nám není více třeba než se vrhnout na skládky a za vyhrávání reklam, za ustavičného bouření mas roztoužených přeludy pečlivě seřazených bojových útvarů odtamtud dolovat obrazy minulosti. Podívejte, tuhle andílek s trubkou, tamhle nezaměstnaní na cestě do pracovního tábora - nezdá se vám, že se na ně tak trochu zapomnělo? Krmte se! A že po ránu popletou myšlení a večer oddálí spánek? O to lépe, o to lépe, jedině hromady vizuálního harampádí vydají počet neuchopitelnému zoufalství dneška! (Jakub Vaníček)

Pocit nepatřičnosti není nepatřičný, protože se nemáme o koho opřít. Naše civilizace je sevřená a zničená trojičním paradigmatem odchlipujícím z principu duality. Neustále jsou tu dva, kteří jsou spojeni nepřátelstvím proti tobě, ve dvou tě pomluví, odvlečou a umučí. Neustále stojíš stranou jako dítě lhostejných či krutých rodičů, novorozená jednotka stižená kombinací dvojího dědičného zatížení. Jsi vyloučen ze smlouvy nebo postaven doprostřed polarizované katastrofy. Spíš na přistýlce dvoulůžkového pokoje. Odpojený nulový vodič. Jako vítěz budeš poznamenán nenávisti druhého a třetího. Rodina povstává příchodem jednoho mezi dva a vytvoří základní předpoklad neudržitelného bujení potřeb. Mince stojící na hraně představuje pouhou zábavnou akrobacii před padnutím konečného rozhodnutí. Hladina, povrch a pokožka, tři plošné formy oddělující dvě různá prostředí, z nichž vždy jedno znamená tvůj zánik a jedno okamžitý zánik. Život mezi šedavějícím úsvitem a šedavějícím soumrakem. Hrůza sekundární literatury z terciárních pramenů. A přesto, neustálé čekání na třetího. Který dosvědčí druhému jeho provinění na tobě. Tolik úvodem a závěrem.

Devět her na 256 stranách s obálkou Ivana Mečla. Kniha obsahuje zásadní autorovy hry z nichž některé byly poprvé uvedeny v Divus Pragerkabarettu na Vltavské. 1. Zátiší Wehlemann-Nowotecki 2. Uksfaust 3. Svět jako Chorvatsko a nic 4. Ze všech sirek poslední zápalka 5. Literární umění exhumace 6. Univerzální toaleta 7. Divadelník 8. Kabaret Bernhard 9. Posuzovatel věcí

Dramatický text, který není pokusem o zmapování brněnské divadelní scény, ale poctou scénáristovi Jaroslavu Dietlovi za jeho posmrtnou zásluhu na revitalizaci reálného socialismu na půdorysu marketingového fašismu. Text hry záměrně nepracuje s brněnským dialektem, hantecem a ani jiným jazykovým výstřelkem s výjimkou jména vrchního číšníka a slangových označení divadel, která jsou autorskou fikcí. Herci ať se radši nepokoušejí napodobovat ani brněnský akcent a raději dodržují spisovnost, která ať kontrastuje s hovorovostí nejstaršího a nejmladšího aktéra. Ve hře jsou použity repliky z pera Jaroslava Dietla a reinterpretované úryvky z překladu Čechovova Višňového sadu. Hra je pandánem komedie Fantom Morgalu a součástí tzv. Brněnského triptychu.

Kolážový comiks „na hraně existence“. Tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální.

Jedno z nejdůležitějších prozaických děl spisovatele, herce, loutkoherce, dramatika, hudebníka a umělce S.d.Ch. Text je hořkým popisem hororu mužství a bezohledným účtováním se světem a autorovým osobním příběhem. Na obálce byla použita koláž S.dCh., Grafická úprava a sazba Ivan Mečl, Jazyková redakce Olga Sixtová. Kniha o rozměrech 16 x 12 cm má 152 stran na kvalitním papíře. Vydáno v předvečer globálně očekávaného konce světa 20.12.2012.

Kniha obsahuje 3 hry: Parketa Genia Prostřednosti salonní heuristická fraška o čtyřech jednáních Kubus & Káva aneb Mogul a jeho bratři kubistická fraška o čtyřech obrazech Umění kultury jako proměny horského hermafrodita inspirované hermetické drama o čtyřech aktech

Kolážový comiks „na hraně existence“. Tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální

The testament of a man who stole and, in the depths of post-nature, rubbished the ashes of the practical philosopher Ladislav Klíma. BOOK – ARABLE LAND – BUSINESS, BETWEEN PIOUSNESS AND BLASPHEMY THERE LIES AWKWARDNESS, BETWEEN MODŘANY AND KOMOŘANY THERE LIES POST-NATURE, BETWEEN ART BETWEEN, 100 years after Cholupice Day, 5 years after the dusting of the philosopher, with the setting of the sun at the site of said dusting, we will commence trafficking in testimony of said dusting, including a last will and testament containing a moral.

Antologia komiksów powstałych w ramach projektu "W sąsiednich kadrach. Polacy i Czesi o sobie w komiksie".Antologia zawiera prace następujących artystów: Krzysztof Gawronkiewicz (rys.), Denis Wojda (scen.) - Klątwa Wodnika Tomasz Niewiadomski - Spotkanie Paweł Piechnik (rys.), Tomasz Kontny (scen.) - Perspektywy Karol "Kaerel" Kalinowski - Czeskie dziewczęta Maciej Pałka - Piwo i knedliczki Berenika Kołomycka (rys.), Grzegorz Janusz (scen.) - Plan S.d.Ch - Polsko jako horor vacui Ticho 762 (rys.), Petr Vlček (scen.), Ticho 762, Bohumír Tabák - "Láska" nie znaczy laska! Jaromír 99 (rys.), Jaroslav Rudią (scen.) - Alois Nebel - niepublikowane w Polsce epizodyVýsledek konkurzu na komiksovou reportáž o Polsku a Česku, kdy bylo důležité konfrontovat médium komiksu s realitou polsko-českeho sousedství.Michał Słomka: " V rámci našeho projektu „Sousedé v rámečku. Poláci a Češi o sobě v komiksu“ jsme vyhlásili soutěž o nejlepší komiksovou reportáž a zároveň jsme objednali 9 komiksových esejů od 9 tvůrců z Polska a ČR. Eseje by se měly zaměřit na vztahy Čechů a Poláků, rozkrývat zažité stereotypy a pokusit se představit příběhy a témata ze společné historie, ukázat rozdílné či totožné dějinné zkušenosti a historickou paměť, obrazy sousední kultury, společnosti a jazyka. Využít lze i vlastní zážitky z návštěvy v sousední zemi."

Rukopis čtenářských verzí tří autorových loutkoher – Seance vyšehradská, Červený Amadeus, Ztraceni v Gottwaldu – doprovází jako apendix k České trilogii reprodukce tří nástěnných kolážových kompozic S.d.Ch. Seance vyšehradská: Aneb pouť utajená K.H. Máchy a V. Hanky (Spiknutí astrálu – obrysy národní apokalypsy). Červený Amadeus: Existenciální fraška o sedmi jednáních v hrozném lednu 2003 napsaná, se zázrakem mincovního tance ve třetím. Ztraceni v Gottwaldu: Fatalistický pandán se smrtí andělů v 5., závěrečném aktu.

Kolážový comiks „na hraně existence“. Tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální.

Kolážový comiks „na hraně existence“. Tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální.