Vratislav Vaníček Book order

Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost tak dlouhodobého a zásadního působení klíčové církevní instituce v historii naší země připomínala v normalizační totalitou sevřené společnosti co nejméně. Díky získané svobodě je nyní, po padesáti letech, již zcela samozřejmé 1050. výročí nejen nejrůznějšími způsoby slavit, ale také bez cenzurních zásahů studovat dějiny církve a jejích institucí v kontextu české i evropské historie. Shrnutí vybraných výsledků tohoto bádání, určené i širší čtenářské veřejnosti a zaměřené především na období středověku a na nelehké a stále živé události 20. století, přináší tato kniha, bohatě vybavená pečlivě vybraným a často málo známým obrazovým doprovodem.

Panovník a světec v raném středověku. Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací. Sleduje drama jeho životního zápasu v éře proměn Evropy pod duchovním a civilizačním vlivem křesťanství, v kontextu vytváření soustavy států střední Evropy. Nově interpretuje události a osobnosti českého raného středověku: křest Bořivoje a osud jeho manželky Ludmily, otázku viny Drahomíry a Boleslava I., dobové poslání Přemyslovny Dobravy a Slavníkovce Vojtěcha - intelektuála evropského formátu. Historický osud knížete Václava skončil jeho mučednickou smrtí, ale záhy začíná jeho nekončící „druhý život“ světce a garanta státnosti a politické kultury vznikajícího českého národa.

Kníže Soběslav I. (vládl v letech 1124–1140) patří mezi významné a přesto poměrně málo známé panovníky středověkých Čech. Autor si klade provokující otázku: Byl Soběslav „ideálním Přemyslovcem“, mužem statečným i rozvážným, jak jej líčí některé prameny, či typickým despotou raného středověku, který se nerozpakoval zastrašovat nespokojené velmože inscenovanými procesy a popravami? Propojuje přitom děje v českých zemích s rozhodujícími procesy „velkých“ dějin Evropy – střetnutím mezi císaři a papežstvím v tzv. sporu o investituru a koncem sálské dynastie na říšském trůnu – a srovnává politický vývoj v Čechách, Polsku a Uhrách. Věnuje se i události, jíž se kníže Soběslav I. nejvýrazněji zapsal do českého historického povědomí – vítězství nad vojsky císaře Lothara III. u Chlumce roku 1126.

Vratislav II. patří k důležitým osobnostem a dlouho vládnoucím českým panovníkům v raném středověku. Jeho postava je dobře přístupná díky Kosmově kronice. Za jeho vlády došlo k mnoha významným událostem ve vnitřní politice (např. se přestavuje Vyšehrad jako královské sídlo a v našem království vzniká silné a otevřené kulturní zázemí) i v mezinárodních vztazích. Český stát zůstal samostatným subjektem v okruhu Říše a nebyl ohrožen ani dalšími zvraty 12. století. Kniha ukáže, že Vratislav II. patří do galerie vládců evropského typu a seznámí se se specifiky této doby. Vaníčkova práce je důležitým edičním počinem a zaplňuje dosud nezmapovanou část naší historie.

Příručka encyklopedického typu. Reálie německých dějin od pravěku do současnosti (historické události, pojmy, osobnosti, instituce, geografické celky atd.) Úvod tvoří stručný přehled dějin Německa. Encyklopedická část obsahuje téměř 800 hesel. Chronologická tabulka v závěru srovnává politický a kulturní vývoj v daném období.

Druhý svazek obsáhlé práce je věnovaný dějinám českých zemí v období 1197-1250. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Od příchodu Slovanů do roku 1740. Učebnice české historie pro střední školy. 2., opravené a doplněné vydání. 2., opr. a dopl. vyd. ISBN pro soubor I.-II. (1993): 80-85192-61-6