Bronislav Ostřanský Book order

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filosofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ různých proudů, sekt a teologických škol v islámu se Šahrastání snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti. Bohatě komentovaný český překlad Bronislava Ostřanského obsahuje rozsáhlou úvodní studii věnovanou jak Šahrastáního odkazu a jeho interpretaci, tak i jeho zasazení do kontextu středověkého islámského myšlení. Neskromnou ambicí tohoto aparátu je, aby kniha byla užitečná pro odborníky a zároveň srozumitelná také pro širší obec zájemců o problematiku středověkého „světa islámu“.

Islámská čítanka je didaktickou příručkou, která na souboru reprezentativních a paralelně dvoujazyčných příkladů (zrcadlově česky a arabsky) představuje klíčové žánry i tematické segmenty této náboženské literatury. Vedle uvedení do lexikálních specifik daného písemnictví zahrnuje různě profilované ukázky ze středověkého kontextu (od hadíthů a koránské exegeze až k fatvám a teologickým traktátům) i z tvorby moderní a soudobé. Názorně tak přibližuje rozmanité proudy a tendence v islámu v jejich komplexnosti i nejednoznačnosti, jež zahrnují jak radikální sklony, tak i jejich liberálně a ekumenicky ukotvené protipóly. Tato publikace, v češtině bezprecedentní, je určena nejenom studentům arabistiky a islamologie, jimž arabsko-české podání umožní praktické seznámení se s různými žánry i polohami náboženského psaní muslimů, ale rovněž širšímu okruhu zájemců o islám.

Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem. Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu. Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí. Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.

Český odpor vůči islámu, jeho východiska, projevy, souvislosti, přesahy i paradoxy Vztah k islámu a k muslimům je bezesporu jedním z nejaktuálnějších témat, která hýbou veřejností v České republice a v celém západním světě. Uprchlická krize, džihádistický terorismus a další fenomény dnešní doby dodaly tomuto vztahu velmi vyhrocené rysy. Skutečný islám a skuteční muslimové se často ztrácejí v moři zjednodušení, generalizací a obav. Přední čeští islamologové, politologové, religionisté a další odborníci pod vedením Bronislava Ostřanského se pokusili hledat odpovědi na otázku, jak se v České republice, zemi s mizivým procentem muslimů, zrodila tak silná islamofobie. K tématu přistupují z různých úhlů, od rozboru stereotypů o islámu a muslimech, vztahu islamofobie a antisemitismu, evropského a světového kontextu, místu islamofobie v paletě extremistických směrů v ČR, až po pohled na sociální sítě a jejich vliv na utváření islamofobních názorů. Jak připomínají autoři knihy, bez kritického přístupu k islámu a muslimům nikdy nelze věcně uchopit reálné problémy s nimi spojené, bezpečnostní hrozby či sociální rizika, jejichž porozumění však vyžaduje skutečné znalosti a rozhled, nikoliv jen kategorické soudy.

Islámský stát (IS) s nečekanou rychlostí a brutalitou vtrhnul v roce 2014 skrze zpravodajství do našeho povědomí a od té doby nepřestává vyvolávat mnoho emocí i otázek. Jak chce, abychom jej viděli – a jaký doopravdy je? Jde o do krajnosti dotaženou radikalizaci islamismu či spíše brutální podobu islamizace extremismu? A z jaké perspektivy se nejlépe dobereme odpovědi? V kontextu IS západní média často zmiňují slovní spojení „kultura smrti“. Smrt, záhrobí a očekávaný konec světa hrají zásadní roli v rétorice IS, stejně jako v propagandě, kterou tak účinně ohromují Západ. Bez smrti a záhrobí, a to v mnoha jejich aspektech a rovinách vnímání, je zkrátka přemítání o IS předem odsouzeno k neúplnosti. Smrt „obětujícího se mučedníka“ IS na bojovém poli jako nepřekonatelná bojová taktika; smrt jako vysvobození pro Onen svět plný rajských příslibů v barvité a dramatické propagandě IS; nekompromisní hroboborectví jako radikální přístup k posledním věcem člověka; tedy smrt oslavovaná, zasazovaná do univerzálního kontextu apokalyptického boje sil Dobra a Zla, teologicky rozebírána v souvislostech mučednictví či umně propagandistiky ošetřená v mediálních vzkazech IS směrem na Západ – to vše, a mnohem více, rozebírá monografie editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR.

Během nemnoha let se islám ze vzdáleného a exotického předmětu rozprav odborníků a publicistů stal tématem vskutku celonárodním. Diskuse o muslimech často představují pouhou část širších střetů, bez jejichž mediálních i politických přesahů si současné dění dokážeme jen stěží představit. Pře o toto velké nadosobní téma přitahují dnes svou naléhavostí a nezřídka i vyhroceností pozornost velké části našich spoluobčanů. Kniha Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, chce vydat jisté svědectví doby a zároveň nabídnout čtenářům sérii podnětných zamyšlení nad klíčovými oblastmi zdejšího střetávání i míjení se, pokud jde o islám. Představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody, a pokouší se tak o inspirativní vhled do této bouřlivé a nejednoznačné problematiky.

aneb Vybrané kapitoly z "mediálního islámu" Zájem o islám soustavně narůstá, což se odráží v knihkupectvích i v médiích. Přitom řada kontroverzních jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje vůbec nebo jen okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly islámy dva, mediální a ten z knihoven či univerzit. A právě tuto mezeru by rád zaplnil Atlas muslimských strašáků, jenž se záměrně soustředí na ta islámská či muslimská témata, která bývají tolik medializována i diskutována a často přijímána s nepochopením či obavami. Čtenář zde nalezne hesla lehčí, ale i temnější. Bronislav Ostřanský, soustavně polemiky o islámu sleduje a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.

Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Publikace českých religionistů, teologů, filozofů a dalších odborníků přibližuje koncept milenialismu (očekávání apokalyptického dějinného zlomu) ve třech abrahamovských náboženstvích, ale také v moderním sekulárním západním myšlení apod.

Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné „kolbiště“, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.

Kolektivní monografie nazvaná Konec tohoto světa. Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženství: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autoři se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu. Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace.