Marek Lauermann Books

Knížka přibližuje osudy výrazných postav kutnohorské židovské komunity ve 20. století. Jsou to: - diplomatka Eva Markus Roubicek de Méndez (1934 Kutná Hora - 23.8.2001 Guatemala) - sládek Karel Roubíček (1916 Uhlířské Janovice - 23.12.2004 Carracas, Venezuela) - fotbalista Hugo Meisl (1881 Malešov - 1937 Vídeň, Rakousko) - fotograf a hudebník Ota Reiner (1913 Kutná Hora - 1942 Majdanek) - historik Hugo Traub (1879 Čáslav - pravděpodobně 1942 Sobibor) - rabín a překladatel žalmů Arnošt Bass (1885 Kutná Hora - pravděpodobně 1943 Osvětim) - letec 311. perutě Ivo Engländer (1924 Kutná Hora - 1945 Hoy, Velká Británie) - malíř a sochař Aleš Veselý (*1935 Čáslav) Dále na své příbuzné a vlastní zážitky z předválečných a válečných let vzpomínají - překladatelka Dagmar Lieblová (*1929 Kutná Hora), dcera kutnohorského lékaře Julia Fantla a vnučka malínského obchodníka Maxmiliána Reitmanna - Věra Přibáňová (*1921), dcera čáslavského učitele Karla Pazderského a vnučka hostinského Aloise Poláka ze Svobodné Vsi - André Spitzer (1926 - 2012), syn Richarda Spitzera (spolumajitele známé továrny na konzervy a uzeniny v Kostelci u Jihlavy) a klavíristky Zdeňky roz. Kleinové, vnuk dlouholetého starosty Židovské náboženské obce v Kutné Hoře Bedřicha Kleina. Mozaiku doplňují dva příběhy neživých pamětníků: čáslavské synagogy a Tóry ze synagogy v Kutné Hoře.

Kniha přibližuje život židovských komunit v obcích v okolí Kutné Hory (Zbraslavice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Malešov, Malín, Zruč nad Sázavou, Hodkov, Hranice, Krasoňovice, Želivec + rozptýlené venkovské osídlení) v období od 17. do 20. století na základě historických dokumentů.

Historická monografie, která čtivých způsobem popisuje život kutnohorských Židů od středověku, přes období emancipace až po holocaust a připomínku jeho obětí. Je přehledně členěna do kapitol věnovaných jak osudům židovské komunity v různých dějinných epochách a společenských souvislostech, tak je zde i kapitola věnovaná významným židovským podnikatelům (Teller, Reiner, Strakosch, Respo) a osobnostem (Zelenka, Grossmann, Bass, Engländer, Reiner, Bor). Zvláštní kapitola je věnována synagogám a hřbitovům. Je to kniha, která uspokojí jak příležitostné zájemce o dějiny Kutné Hory, tak i náročnější badatele v oblasti dějiny Židů na Kutnohorsku.

Závěrečná publikace ediční řady se jmenuje Jak budovat dobrý vztah s rodiči? a jak název napovídá, oblastí zde řešenou je vztah školy a rodiny, jak řešit výchovné a výukové problémy žáků s rodiči, jaká mohou být očekávání z obou stran a v neposlední řadě nastavení spolupráce s PPP, poradenskými pracovníky, školou a rodiči. Autoři: Mgr. Jan Čapek, PhD., Mgr. Marek Lauermann, PhDr. Irena Příkazská, Mgr. Miroslav Vosmik, PhDr. Jan Vyhnálek

Vzpomínky překladatelky a dlouholeté předsedkyně sdružení Terezínská iniciativa. Dagmar Lieblová se narodila do asimilované židovské rodiny. Ničím nerušený rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Kutná Hora, poklidné středočeské město prodchnuté historií a vzácnou středověkou architekturou. To vše se zdálo být jistotou i do budoucna. Koncem třicátých let však politické události dostaly rychlý spád: nacistická okupace znamená pro Židy stále větší diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování, tíživé otázky, co přinesou příští dny. Následuje deportace do terezínského ghetta a posléze tzv. rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau v okupovaném Polsku. Zde Dagmar, zdaleka ne dospělá, ztratí celou svou rodinu, ale ona samotná přežije. Čekají ji ještě další útrapy v pracovních táborech a také složitý poválečný návrat do normálního života, ve kterém dokázala pozoruhodně uspět.

Druhé, upravené vydání vzpomínkové knihy, kterou na základě rozhovorů s překladatelkou a dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy Dagmar Lieblovou napsal Marek Lauermann. Oživuje v ní vzpomínky na dětství, rodinu, předválečnou kutnohorskou židovskou komunitu, zachycuje však i hrůzy koncentračních táborů, návrat domů i sílu a odhodlání pokračovat a usilovat o to, aby nikdy nebylo zapomenuto.