Marie Macková Books

„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek. Vcelku bez ohledu na to, jaký politický režim zrovna panoval, lidé jedli, bydleli a oblékali se, zakládali rodiny, vychovávali děti, stárnuli a umírali. Cestovali, bavili se, četli (móda číst je skutečným fenoménem 19. století!), dokonce začali sportovat. Větší pozornost věnovali hygieně osobní, příbytku i hygieně komunální. Třebaže konkrétní podoba všech těchto činností závisela na jejich sociálním postavení a finančních možnostech, tvoří skutečnou náplň lidského života, jak dokládá široká typologie pramenů. Autoři pracovali s deníky a pamětmi, korespondencí, účty, s dobovou odbornou literaturou (právnickou, pedagogickou, lékařskou), s tiskem i obrazovými prameny a zjistili, že naši předci, kteří zalidnili 19. věk, se od nás zas tolik nelišili.

Celková charakteristika "dlouhého" 19. stol. a každodenní život jednotlivých sociálních vrstev české společnosti. Tematicky různorodé kapitoly se vztahují k různým oblastem soukromého i společenského života vznikající občanské společnosti. 19. stol. jako období zásadních společenských proměn - industrializace a urbanizace, vznik národních států, hospodářský vzestup a zlepšení sociálního postavení a vzdělání lidových vrstev, formování politických a občanských postojů, zvyšující se účast na politickém životě země atd. Jednotlivé oblasti každodenního života našich předků - životní cyklus, rodinný život, domov a bydlení, vzdělání a volný čas, společenský život, sportovní aktivity, svátky a slavnosti, péče o zdraví a hygiena, strava a stravování, oblékání a móda, cestování atd. Práce z oblasti kulturních a sociálních dějin, dějin každodennosti, dějin mentalit, etnografie, historické demografie.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Mladším princem a hrdinou této publikace je polní zbrojmistr rakouské armády Karl Gustav Wilhelm princ Hohenlohe-Langenburg (1777–1866). Než dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, prošel napoleonskými válkami, bojoval v armádě nizozemských stavů a poté v habsburském vojsku, účastnil se dvanácti velkých bitev, v nichž nebyl raněn. Naučil se žít jako voják v mírových posádkách a zakusil život státního úředníka v nejvyšších státních úřadech habsburské monarchie, přičemž stál u zrodu moderního ministerstva války v roce 1848. Po osmnácti letech ve výslužbě v Brně, kde zemřel v roce 1866, zůstalo jeho jméno bez povšimnutí na válečných pomnících, a jeho hrob byl zničen v padesátých letech 20. století. Osud mladšího prince byl osudem válečníka i vojáka v míru, uprchlíka před revolucí a odpůrce nových vladařů. Služba byla jeho životním postojem, vedle odpovědnosti za rodinu. Žil dlouho, ale změny světa akceptoval jen částečně, přičemž se nikdy neidentifikoval s novodobými národy a odmítal revoluce, které nenáviděl. Jeho současníci v něm viděli muže, který se snažil vykonat něco dobrého. Biografie prince Gustava tak obohacuje válečné, vojenské a kulturní dějiny 19. století.

Finanční stráž byla od svého vzniku součástí finanční správy a v Čechách sloužil v tomto sboru nejvyšší počet mužů ze všech zemí celé habsburské monarchie. V knize jsou popsány jak základní správní struktury sboru, tak mechanismy jeho fungování od vzniku až do rozpadu monarchie. Pozornost je věnována konkrétním oblastem působnosti, pravomocím a služebním postupům uvnitř finanční stráže, právě tak jako protivníkům - pachatelům nejrůznějších důchodkových deliktů. Opomenuto není ani socioprofesní ukotvení mužů od sboru, jejich rodiny a společenský kontext života, včetně odrazu v kolektivní paměti či literárním ztvárnění.

Komisař finanční stráže Eduard Plischek přijel na slavnost položení základního kamene novostavby státní tabákové továrny, jenže velmi záhy stál nad tělem mladé dělnice utopené v horském potoce. Do pátrání se připlete Anna, přítelkyně mrtvé, nebojácná a odhodlaná mladá žena. Právě ona odlupuje vrstvy přerývajících se dějů, až se dostane k podstatě prosté a hořké jako život v horské vesnici. Eduard Plischek je však především úředník finanční správy, proto dřív než usvědčit vraha se musí pokusit rozplést loterijní podvod…

C. k. trafika patří mezi mýty a legendy z doby nedávno minulé a jako taková si dnes žije vlastním životem. Ve své reálné existenci byla jenom jedním z článků složitého řetězce nazývaného státní tabákový monopol, který od konce 18. století v habsburské střední Evropě přinášel do státní kasy zhruba třetí největší příjem, zaměstnával nejrůznějším způsobem nepřehlédnutelné množství lidí a jako jedno z mála odvětví nepodléhal hospodářským krizím. Obliba tabákových výrobků v této době stále stoupala, sortiment se rozšiřoval, trafika byla každému dostupná a trafikant všem známý.

Všechno to začalo nálezem rozlámané bedny s rukavičkami, ke které se nikdo nehlásil. A protože se jednalo o zboží zahraniční, předali četníci nález komisariátu finanční stráže v Králíkách… Podivného případu se tedy ujímá komisař Eduard Plischek, který svěří vyšetřování novému vrchnímu dohlížiteli. Jenže pak zmizí oblíbená pouliční zpěvačka, která se přes týden živila jako hadrnice. A aby toho nebylo málo, komplikují Plischkovi život spory, které vyvolává manželka nového vrchního dohlížitele. Dokonce i kolegialita, kterou až dosud považoval za samozřejmou, se ukáže jako nanejvýš problematická…

Kolektivní monografie z konference konané v Ústí nad Labem

Kordonistova dcera Hermína zdědila po svém otci bystré oči i úsudek. Jako kasárenská hospodyně v hraničním okrsku vidí zblízka malé i velké poklesky lidí z hraničních hor: od pašování zboží a daňových podvodů až po žhářství a vraždy. Zároveň sleduje úspěchy i pády mužů od finanční stráže. Ti se střídají, někdy i hodně rychle, ale kasárenská hospodyně zůstává. A když dojde na konec života, přijde na její místo jiná: třeba Zefi nebo Erži. Pevný bod v životě financů, loajální, ale rozhodně ne hloupá…

Přísně tajné! Literatura faktu 6/2013. Další z oblíbené serie sborníků věnujících se české i světové historii.

Ústav slovansko-gemánských studií vydal v nakladatelství Albis international další kolektivní monografii s názvem První světová válka a role Němců v českých zemích.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.-25. května 2006

Děj historického krimi románu zavádí čtenáře do druhé poloviny 19. století, do doby vlády císaře Františka Josefa I., konkrétně do oblasti kralického komisariátu, který byl coby pohraniční oblast rájem všech pašeráků směřujících se svým zbožím do Pruska. Velitel finanční stráže komisař Eduard Plischek se potýká nejen spašeráky, ale také s případem podivné vraždy mladé ženy. Kromě toho má ale na starosti i své mužstvo, kterému se nevyhýbají běžné starosti či trable s láskou.

Po požáru kláštera a poutního kostela v Králíkách je nalezena kazeta se starými šperky. Avšak nálezce, prostý zednický pomocník, záhy umírá. Komisař finanční stráže Eduard Plischek díky válečnému vysloužilci Mourkovi zjišťuje, že jeden z klenotů, rozpůlené zlaté srdce, patřil sestrám Magdě a Marii. Ty doprovázely jeho pluk při tažení do Neapolska jako markytánky a srdce s sebou nesly jako talisman. Tady ale stopa končí..

Český i německý text.

Do Broumova roku 1866, vyrabovaného pruskými vojáky, přichází hraniční inspektor finanční stráže Eduard Plischek. Na hranicích vládně nejistota a pašeráci toho bohatě využívají. Když dojde k vraždě dohlížitele finanční stráže, který je nalezen mrtev ve vápencové štole, je na Plischkovi, aby odhalil, komu mladý a v uniformě více než dobře vypadající muž překážel natolik, že musel být definitivně odstraněn. Ale měl být obětí skutečně on? Kromě toho se zdá, že někdo od finanční stráže jde místním pašerákům na ruku, a dokonce i respicient Fabian má svá pečlivě střežená tajemství. Hned několik místních zelenookých krásek by navíc mohlo být tajemnou rusalkou od Liščího potoka, kterou lidé zahlédli mizet ve vodě s otýpkou klestí. Je evidentní, že zkušeného vyšetřovatele čeká více než zapeklitý případ.

Výstup z vědeckého semináře pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Vědecký seminář se programově spíše než dějinami jednotlivých měst chtěl zabývat „dějinami ve městech“, tj. celospolečenskými procesy a obecnými vývojovými trendy dokumentovanými na konkrétních příkladech. Vše pod zorným úhlem tzv. strukturálních dějin. Příspěvky se týkají tří okruhů: I. Prameny a metodika; II. Společensko-ekonomické procesy; III. Konkrétní problémy městské samosprávy.

Podvod je delikt, jehož definice existovala ve všech moderních právních systémech a zůstává určený až do dnešní doby. Kromě toho jde o jednání, které je vnímáno a také diskutováno v širokém obecně společenském, ne jenom striktně právním vymezení. Každá doba však podvodné jednání zpracovává svým způsobem, brání se mu prostředky sobě vlastními, vymezuje se proti němu podle aktuálních zvyklostí, případně jeho určitou variantu toleruje, resp. dokonce v jistém smyslu akceptuje, v krajní poloze výjimečně i oceňuje. Nad tím vším se zamýšleli autoři kolektivní monografie zachycující problematiku v časovém rozpětí od 16. až po 20. století především na území českých zemí, ovšem v širokých souvislostech nejenom geografických.

Sborník konference věnovaný ohlasu bosenských událostí od roku 1878, přes anexi 1908 až do současnosti. Nepředstavují klasický historiografický přehled politického a vojenského dění, ale jedná se především o historickou a kulturní reflexi v českých zemích, monarchii i zahraničí.