Milan Ohnisko Book order (chronological)

Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera. Rozhovor reflektuje nejen Reinerovo nelehké dětství, na němž se vedle vynucené emigrace jeho otce podepsaly i další neblahé privátní okolnosti, ale též jeho zrání na vojenských školách, následné uvěznění a návrat do běžného života, v němž se nakonec stal jednou z výrazných postav brněnské Sametové revoluce. Nechybějí léta devadesátá, ohlédnutí za básnickými Bítovy či velkým evropským festivalem Poezie bez hranic, který Reiner organizoval. Reflexe více než třicetileté nakladatelské činnosti v nových, svobodných poměrech či bohaté vlastní literární tvorby přinášejí nejen „zábavné historky z natáčení“, respektive ze života s básníky, ale též otevřené až intimní pohledy do kuchyně tvůrce, který napsal jednu z nejúspěšnějších polistopadových knih, román Básník o Ivanu Blatném. To vše je doprovozeno zajímavými fotografiemi a dokumenty.

Dílo Kamily Ženaté se vymyká skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka, podle kunsthistoričky Mileny Slavické, patří k umělcům „zasypaným pískem“. Její umělecká výpověď je hodnotná nejen rozmanitostí výrazových prostředků (grafika, malba, video art, instalace), ale také komplexním lidským a duchovním poselstvím. Kamila Ženatá se ve své tvorbě snaží proniknout do hlubin přírody a lidské duše, a zároveň zkoumá podstatu Bytí. Je inspirována taoismem, psychoanalýzou, kvantovou fyzikou a psychedelickými prožitky, což ji vede k vyjádření nevyjádřitelného. Monografie zahrnuje výběr z autorčiny tvorby od roku 1972 do 2022, včetně unikátních projektů jako Nauč se stát na jedné noze či Horizont událostí. Vývoj díla je mapován bilančním rozhovorem s básníkem Milanem Ohniskem. Reprodukce kreseb, grafik a maleb jsou chronologicky uspořádány a doplněny fotografiemi z autorčina archivu a úryvky textů reflektujících její práci. Malíř Viktor Pivovarov v předmluvě uvádí, že její nejnovější obrazy vypadají, jako by vznikly samy od sebe, a Kamila se stala prostředníkem, jímž prochází energie a významy, které ji přesahují.

Víte, milá dítka, co je poezie? Pokud ano, jste tu správně. A pokud ne, pak jste tu také správně. Přichází k vám totiž malý básník a jeho velká dobrodružství se skřítkem Vítkem, ptáky, anděly, Múzami – a dokonce i dračí lodí! Na ní se náš malý hrdina nadšeně plaví, dokud Inu, dokud si nepřečtete, jak to celé dopadlo.

Nová básnická sbírka Milana Ohniska se může jevit ještě méně ukotvená v takzvané realitě než jeho knihy předchozí, možná je to ale právě naopak, možná plně vychází z odžitého, poznala už plaché zloděje plecka a odhalila všechny falešné svíčkové života. Možná si na to jen hraje. Její vtip je bezlimitní a řeřavý, její smutek právě takový, oba hledí do propasti prázdnoty, odkud se šíří ledový závan. Ohnisko ukazuje, že sobě a člověku se lze nekonečně smát, pořád dál, klidně poněkud šíleně. Že to jediné by snad mohlo k něčemu být. — Olga Stehlíková

Bibliofilské vydání pěti textů současného českého básníka Milana Ohniska, které inspirovaly výtvarnici Kamilu Ženatou k svébytné umělecké instalaci, jejíž reprodukce tvoří výrazný doprovod této edice. Kamila Ženatá vytvořila site-specific instalaci Šťastná planeta jako vizuální pandán k pěti básním Milana Ohniska, jež vybrala ze sbírek Mé erbovní zvíře je strom a Světlo v ráně. Bibliofilie obsahuje volné dvoulisty v obálce s klopou.

The past contemporary poet gives an account in 88 poems in letter form of hisromance and the life spent with Sylvia Plath.

Rozhovor s Ivanem Bartošem. Předseda České pirátské strany v knize mluví o svém dětství a dospívání, o poměrech, z nichž pochází, o své adolescentní divokosti, průšvizích během středoškolského pobytu v USA, o divokém pití a hraní po hospodách… A také o tom, jak poznal svoji ženu Lydii a jak ho toto osudové setkání proměnilo. Pronikavé a vášnivé reflexe neuralgických témat naší současnosti jsou vyvažovány odlehčenými momentkami a lidsky křehkými místy a představují Bartoše jako komplexní osobnost, které nechybí nadhled a smysl pro humor.

Básnická sbírka Milana Ohniska Starej pop svědčí o autorově brilantní práci s jazykem. Ohniskova citlivost vůči smyslové skutečnosti se ukazuje v přesných obrazech civilních situací opředených závojem melancholie. Ten je však natrháván každodenní absurditou. Podpovrchová skepse a deziluze si podávají ruku s nadhledem, který v sobě zahrnuje silné vědomí lidské smrtelnosti a pomíjivosti. Milan Ohnisko mistrně ovládá umění vystihnout a evokovat celou atmosféru básnickou zkratkou, jako například v básni Dnes končí starý svět: Číhají na vás milá překvapení! / Aligátor ve fraku přinese zmrzlinu / Pán strčí nos do kornoutu / Dáma se dvojsmyslně zasměje / Ze štaflí zamává lepič plakátů / Dnes končí starý svět: Derniéra! Autor je schopen lehce distancované výpovědi o skutečnosti, aniž by přitom sklouzával k abstrakci. Za básníkovým neotřelým pohledem stojí humor a právě citlivost vůči hmatatelnému světu – důvod, proč Ohniskovy básně působí tak mladistvě. Kniha je ilustrována ruským výtvarníkem žijícím v Praze Viktorem Pivovarovem. Básník Milan Ohnisko obdržel v roce 2017 za svou předchozí básnickou sbírku Světlo v ráně cenu Magnesia Litera v kategorii poezie.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou a také jedenadvaceti "nejbližšími a blízkými". Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro "nejapný humor", Libuše Šafránková odhrnula oponu osudového propojení jejich duchovní cesty a dcera Natalie líčí, kdo doma pere a kdo nepeče… Součástí knihy je velké množství dosud nepublikovaných fotografií.

In Island, his last novel, Huxley transports us to a Pacific island where, for 120 years, an ideal society has flourished. Inevitably, this island of bliss attracts the envy and enmity of the surrounding world. A conspiracy is underway to take over Pala and events begin to move when an agent of the conspirators, a newspaperman named Faranby, is shipwrecked there. What Faranby doesn't expect is how his time with the people of Pala will revolutionize all his values and -- to his amazement -- give him hope.

První knižní interview s rockovou legendou. Unikátní knižní rozhovor básníka Milana Ohniska se slavným českým rockerem Davidem Kollerem — zpěvákem, bubeníkem, jedním z lídrů kapely Lucie, ale taky neúnavným bojovníkem proti komunistům a zkorumpovaným politikům. Velmi otevřené vhledy do Kollerova hudebního i osobního života jsou doplněny bohatým vizuálním materiálem, včetně řady dosud nepublikovaných fotografií.

Ohnisko má smysl pro detail a ví, že jako za prchavostí skrývá se věčnost, za detailem celý svět. Má k němu úctu. Je to úcta k ubývání, skoré sporosti, zániku. Až chvějivá bázeň. Jemnocit vzbuzující melancholii. Kouzlo dětství, jinošství. Plnost vůní, pohledu, času. Sny a intuitivní sugestivní vzpomínky na život a jiné životy. Tajemství. Mystérium. Obraz na obálce má manýristickou kompozici, fascinace životem na dřeň, zvýrazněná groteskností.

Neslučitelné tak blízko sebe, až to křísne a vznikne něco nového. Koketně se nabídne báseň, v tom vzácném jiskření, jehož slova a verše kdosi rozezná a stvrdí písmem. Milan Ohnisko je takovým zázrakům otevřen, možná je svou hravostí přímo přivolává. Příčné a snové básnické vidění však nerozvíjí směrem k širokodechým surreálným tahům, míří ke zkratce, k co nejoproštěnějšímu jazykovému výrazu. Se skvěle odposlouchanými či inspirací seslanými cáry promluv pracuje metodou montáže. A jiskření pokračuje. V poezii myslí sama řeč, předvádí paradoxy, jimiž probleskuje smích i smutek. „Kola bzučela / veslo se bořilo do sněhu,“ říká světu básník Ohnisko ve své zatím vrcholné sbírce. Wanda Heinrichová

Kamila Ženatá se na české umělecké scéně prosadila svou komplexní prací s výstavním prostorem a důrazem na nepřenositelný osobní zážitek. Site specific instalace v Malé pevnosti Památníku Terezín a v Centru pro současné umění DOX v Praze nazvaná Ženský dvůr (realizace 2013) je zdokumentována stejnojmenným katalogem. Reflexivní text básníka Milana Ohniska plus jeho otevřený rozhovor s autorkou přibližují v osobních i nadčasových souvislostech projekt, jehož podstatou je návrat do nedopovězeného příběhu a jehož obsahem je žena, ženství, osud a kolektivní nevědomí. Dvojjazyčný (česko-anglický) katalog je vydán v kvalitním plnobarevném provedení, na křídovém papíře a s velmi bohatou obrazovou dokumentací. Překlad do angličtiny Derek Paton, Marzia Paton.

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.

Výkřiky bolesti, zhrození, radosti, nadšení, údivu, rozkoše… oh! Krutá upřímnost, existenciální ražba, syrové záznamy skutečnosti, humor, slovní ekvilibristika, hravost. Rozpolcená poezie Milana Ohniska klesá do nejtemnějších hlubin lidského tělesna i duchovna a vzápětí se v triumfálním orgasmu imaginace vymršťuje vysoko nad ně. Pohlavnost, absurdita, všudypřítomný neklid – to vše viděno z (dvoj)ohniskové vzdálenosti a filtrem slovotvorných eskapád. Černé a růžové brýle nasazené naráz. Náraz. Marast. A zase zpátky. Předkládaný výbor obsahuje kromě básní ze všech šesti oficiálně vydaných samostatných sbírek juvenilní texty ze sbírky Přiznání (1985-1987), která vyšla v někdejší slavné samizdatové Edici Petlici Ludvíka Vaculíka, dále básně ze vzácného soukromého samizdatu s názvem Detox (1985-1999), kolektivní Býkárny (napsané s Ivanem Wernischem a Michalem Šandou) a je završena exkluzivním výběrem ze zbrusu nových, dosud nikde nepublikovaných básní. To vše doplněno obsáhlým doslovem editora a básníka nejmladší generace Ondřeje Hanuse a kongeniálními ilustracemi Mariana Pally.

Sbírka nových básní. Ohnisko píše veselé básně, ale odspoda z nich mrazí. – Léto, Klekání, Pohřeb, Svině, Úzkost, Oči, Tma… Básnický most z lásky do smrti (a zase zpátky) s klenbovými svorníky rukodělných ilustrací Viktorie Rybákové.

Sbírka poesie moravského básníka. "Mám snad na záložce této knihy upozorňovat čtenáře na to, že Milan Ohnisko píše dobře? To přece pozná každý, kdo není zrovna dřevěný špalek. Mám zdůraznit, že Milanovy slovní hříčky jsou brilantní, jeho žerty vtipné? Řeknu jen slova, která mi jdou od srdce: Kdo je schopen číst tyto verše jako pouhé legrácky, baví se bolestí a zoufalstvím a je to špalek." Ivan Wernisch

Čtvrtá básnická sbírka brněnského autora Milana Ohniska – básně z let 2005 a 2006.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Jazykově střídmá až prostá, senzuálně i spirituálně vypjatá lyrika, v níž hluboko zespod duní osud prokletých básníků, vysoko shůry nečekaně zahřmívají blakeovsky nalité vize, ale také laskavě shlíží slunce, žertují lidé a voní květiny. A v tomto zvláštním vnitřním prostoru nevězí schouleno obligátní básnické já, nýbrž do všech světa stran vystřeluje naléhavé, vášnivé — Ty! Ty, tatínku, ale i Otče; Ty, můj synu, ale i Synu-Beránku; Ty, důvěrný můj milý, ale i nejdůvěrnější Bože-Milenče… Miloval mě Bůh tuto noc / jenom třináctkrát / a já jsem se ho ptala / seš ty-li vůbec chlap / když už nemůžeš. Posmrtný debut předčasně zesnulé brněnské básnířky vychází s doslovem Zdenka Plachého.

Milancolia — třetí Ohniskova sbírka — již svým poněkud choromyslným názvem naznačuje všechny šklíbivé rysy dosavadní básníkovy poetiky. Leč nejen to. Zdá se, jako by autor schválně scházel dál a dál s cesty. Jako by si čím dál méně viděl do úst… O co mu jde? A co je vůbec zač? Možná je to jen zdání scestné zacházky. Možná básník směřuje docela jako ostatní, cestou rovnou jak struna, a jen tak si brnká do kroku.

Dva roky po prvotině Obejmi démona!, jež měla velmi příznivou odezvu, přichází autor se svojí básnickou druhotinou. Jedním z jejích explicitních rozměrů je rozměr takříkajíc cestovní. Přetržité autorovy cesty, všelijak se klikatící z tepla maloměřického domicilu přes Bílovice, Černovice, Dačice, Kostelní a Prostřední Vydří, Obřany, Slaviboř, Tomkovo náměstí a kolem Tyršova parku zase zpátky, vytvářejí současně pendant, parabolu, podhoubí i trampolínu dějů ryze niterných, srdečných, vepřových, rajských.

Kniha je volnou, avšak víceméně chronologicky řazenou kompozicí textů, které autora napadaly - ať za pochodu, ať vleže - v rozpětí šesti kalendářních let (1995-2000). Některé texty mají charakter spíše soukromých deníkových záznamů než básní. I tyto si však autor z celkem nejasných pohnutek zapsal ve verších - tu volných, tu vázaných.

Castaneda se stal žákem dona Juana, mexického čaroděje, a proslavil čarodějné učení mexických Indiánů, které se zákládá na požívání halucinogenních rostlin, v západním světě. Gato rozebírá hlavní zásady Juanova učení podle knih C. Castanedy.