Jiri Priban Books

Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě? To je jedna z otázek, které si Přibáň ve své publikaci o věcech veřejných, o politických systémech i právu klade. The Defence of Constitutionalism je souborem esejí politologických, sociologických i společenskovědních. Nenajdeme zde však formy abstraktního filosofování, nezaměnitelným Přibáně činí právě jeho ojedinělý kulturní záběr, na jehož pozadí se současným otázkám věnuje. Překlad původního vydání je pro anglicky čtoucí čtenáře adaptován a rozšířen o nové kapitoly, předmluvu napsal P. Pithart, vychází v Edici Václava Havla.

The essays in this book deal with those who currently figure among the most important Czech artists and whose work is internationally recognized. Most of them entered the art scene in the late 1980s on the crest of a powerful generational wave known as Czech postmodernism. Although this artistic drive ran parallel to revolutionary changes in Central and Eastern Europe, it would be grossly simplistic and misleading to view Czech postmodernism as a by-product of the disintegration of Communist regimes and exposure to the effects of West European culture. In fact, the story of Czech postmodernism is unique evidence that, in diverse social and political contexts, artists ultimately address issues of a general nature beyond politics and ideology

First published in 1999, this volume is a series of essays on the countries of Central Europe. The essays explore the post-1989 establishment of the rule of law and civil society. It brings together analysis and perceptions from social scientists, political scientists and lawyers, seeking through particular issues to explore the similarities and differences between different countries. While other books have explored the changes in former Soviet Block countries since 1989, the book’s distinctiveness lies in three its concentration on Central Europe a concept explored in the book; giving fuller attention to the Czech Republic and Slovakia than other post-communist studies often do; providing perceptions of scholars from different disciplines.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme. Dotisk prvního vydání „Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!“ Petr Pithart „Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, ‚národním příběhu‘, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí ‚naší nynější krize‘.“ Jacques Rupnik "Je to zajímavá kniha, protože právě tím, že člověk myslí, což autoři Hledání dějin předvádějí, ztratí jistotu pravdy a jednomyslný souhlas jiných, a tím se stane individuem." Milan Kundera

Publikace přináší jedno z nejvýznamnějších děl představitele právní filozofie a teorie 20. století.

Itálie je kolébkou mnohého, renesance například, hlavně však múz, což plnou měrou potvrzuje tato výjimečná publikace. Jejím autorům, Jiřímu Přibáňovi a Jakubu Špaňhelovi, se stala zdrojem nepřeberné inspirace. Italskou krajinou, městy, stavbami i uměním putují s až nespoutaným nadšením, a díky nim i jejich čtenář. Přibáň ve svých textech zachytil bezprostřední dojmy a zážitky z konkrétních míst i setkání s lidmi, zároveň však píše o tom, co každé takové místo přesahuje a vytváří univerzální stopy v dějinách i současnosti, ať už jde o umění, architekturu, filosofii, historické postavy nebo jejich činy. A takové jsou i obrazy jednoho z nejoriginálnějších současných výtvarných umělců Jakuba Špaňhela. Na první pohled jsme si téměř jisti, že zobrazené místo poznáváme, s druhý pohledem se však již obracíme do svého nitra, abychom zjistili, že nám výjev otevřel prostor pro vlastní imaginaci o místech, o světě, o nás samých. Vzájemný dialog obsahově nabitých, stylisticky bravurních textů Jiřího Přibáně a magicky atmosférických obrazů Jakuba Špaňhela přináší zcela vzácný zážitek.

Nakladatelství Arbor vitae vydalo monografickou publikaci Petra Nikla, představující více jak dvě desetiletí jeho tvorby. Nedílnou součástí knihy je autorský text umělce. Tématem času v Niklově díle se v knize zabývají Radek Wohlmuth a Jiří Přibáň. Specifickou grafickou úpravu knihy navrhla Adéla Svobodová. Vychází ve dvou jazykových verzích, česky a anglicky.

V knize Jiřího Přibáně se nacházejí tematicky uspořádané eseje z posledního desetiletí, přičemž jeden z esejů dává název celému výboru. Sázku na svobodu autor vnímá jako riskování všeho, co je pro nás důležité, včetně našich životů, přičemž nelze předem kalkulovat s výsledky. Kniha se zaměřuje na nahodilost v moderní společnosti a na to, jak se lidé snaží vytvářet pevné hodnoty, které považují za neměnné. Přibáň kritizuje morální fundamentalismus, který vede k politickému násilí, ale odmítá také morální relativismus a cynismus. Klade důraz na etický život, který, ač riskantní, dává smysl naší existenci. Etiku chápe jako obranu proti absolutismu a totalitarismu. Autor se vrací k českým myslitelům, kteří ovlivnili jeho myšlení, jako jsou Kundera, Bělohradský a Havel, a analyzuje evropský vývoj v posledních letech, včetně ruské invaze na Ukrajinu. V závěru se věnuje vztahu etiky, morálky, práva a politiky, kriticky zkoumá vzestup morálního fundamentalismu a zdůrazňuje význam svobod v pluralitním světě. Navazuje na Čapkův pragmatismus a vyjadřuje ochotu vsadit na etické úkoly nejen svobodu, ale i vlastní život. Tato sázka představuje podle něj jedinou pozemskou jistotu.

Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.

V Hledání smyslu se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka i společnosti. Hledání smyslu znamená schopnost určit rozdíl mezi tím, co nás přesahuje a zůstává nám nepřístupné, tedy transcendencí, a tím, jak si tento přesah převádíme do imanentního světa naší kultury, umění nebo společenských pravidel. A protože právě o tom s gustem a zalíbením oba autoři diskutují, zůstává jejich kniha, navzdory svým velkým ambicím, především čtenářsky atraktivní.

Herbert Lionel Adolphus Hart (1907–1992), někdejší profesor právní teorie Oxfordské univerzity, patří mezi nejvýznamnější postavy právní filozofie 20. století a jeho kniha Pojem práva radikálním způsobem změnila tradiční pohledy na právo a jeho vztah k morálce i politice, na pojem přirozeného práva a spravedlnosti i na právní metodologii.

Zamyšlení nad tvorbou českých výtvarníků, kteří vstupovali na uměleckou scénu zhruba v 80. letech 20. století. Texty z let 2008-2011 vyšly původně v kulturní příloze deníku Práva Salon, ve výstavních katalozích či časopisecky.

Soubor esejů o současné kultuře, výtvarném umění a literatuře - svazek shromažďuje texty publikované původně v Salonu, literární a kulturní příloze Práva. Autor ve svých statích klade otázky po podstatě a smyslu současného umění a umělecké tvorby, zkoumá jejich vztah k masové kultuře; mezi další témata jeho úvah patří kýč, tabu či srůstání populární kultury a politiky. Hledá hranice toho, co lze uměním v postmoderní digitální době nazývat, zajímá se rovněž o postavení umělce, pátrá po tom, co společnost od současného umění očekává. Knížka obsahuje vedle obecněji zaměřených textů i zamyšlení nad konkrétními výtvarnými a literárními díly. V závěru je připojen rozhovor autora s Jiřím Davidem.

Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby nebo diferencovanosti soudobých společností, do hloubky zasažených pandemickou situací. Definice základních filosofických a sociologických pojmů, jako jsou kultura, sociální normy, hodnoty, a úvahy nad otázkami fungování státu, ekonomického uspořádání světa, stavu univerzit nebo médií jsou natolik výstižné, že se tato rozprava může stát základní četbou pro každého, kdo sleduje stav dnešního světa se znepokojením, ale beze strachu, stejně jako její autoři.

Soubor esejů na téma rostoucí plurality a vztahu demokracie ke svobodě člověka a lidský právům. V knize se vyskytují paralelně odkazy na odbornou literaturu právnickou, sociologickou i filosofickou, ale současně také na beletrii a kulturní kritiku. Autor poukazuje na sílu a naléhavost probíraných témat, které mají schopnost prosadit se v rozmanitých kontextech naší kultury.

Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další filosofové, politologové, sociologové nebo historici. Vzhledem k mimořádnému veřejnému ohlasu celé diskuse se její hlavní účastníci rozhodli oslovit další kolegy a kolegyně, ale také bývalé a současné soudce a soudkyně nebo vysoké úředníky mezinárodních organizací, aby se k ní také připojili obecnějšími úvahami o smyslu a významu lidských práv v české, evropské i globální společnosti. Výsledkem je kniha esejů, která je výjimečná tím, že se v ní setkávají lidé nejen rozmanitých, ale často zcela protichůdných a konfliktních názorů a zkušeností. Jsou zde socialisté i konzervativci, liberálové i tradicionalisté, radikálové i umírnění. Opakuje se v něm téma naší politické identity a historie, vztahu k tzv. Západu nebo reflexe demokratického vývoje po roce 1989 a významu i vlivu Václava Havla na naše „současné dějiny“. Aktuální problémy a témata globální společnosti střídají úvahy nad smyslem lokální politiky a divokou filosofickou spekulaci či politickou kritiku doprovází střízlivá historická analýza. Již tato tematická, stylová a názorová pestrost by měla být zárukou, že kniha nebude patřit do dlouhé řady publikací „lidí, co spolu mluví“, ale naopak dokáže oslovit i ty, kdo by spolu jinak vůbec nezavedli řeč.

Rozhovory Karla Hvížďaly s profesorem právní filozofie v Cardiffu Jiřím Přibáněm vznikly v průběhu bezmála posledních deseti let a snaží se pojmenovat některé neduhy naší společnosti v oblasti práva a ve vztahu k Evropě. Hledají kořeny tohoto stavu jak historické tak polistopadové.

Kniha pojednává o vztahu práva, politiky a morálky z hlediska teorie sociálních systémů. Zaměřuje se zejména na zásadní problémy politické identity v kontextu ústavního a evropského práva. Jedním z ústředních témat knihy jsou také procesy tzv. „vyrovnávání se s minulostí“ a jejich vliv na formování kolektivní identity politického společenství.

Téma legitimity a legality je v centru veřejných diskusí, které nemají pouze akademický ráz, a navíc rozhodujícím způsobem určují pohyb ve společnosti po roce 1989. Jiří Přibáň se tomuto tématu věnuje systematicky a dlouhou dobu. V této knize mapuje hledání širšího prostoru k politickému a právnímu rozhodování v konfrontaci s omezeními danými systémem práva a právním formalismem. Je přesvědčen, že legitimizační fikce společenské smlouvy nemůže přežít jako projekt moderní politiky, a proto je v postmoderní situaci nezbytné zformulovat ji mnohem radikálněji a s využitím politické strategie dissensu. Ve své studii vychází především ze systémové teorie a průměty jeho úvah směřují do zlomové doby pádu komunistického systému a utváření nových demokracií ve střední Evropě.

Tato kniha je souborem kritických reflexí na téma multikulturalismu, který autor chápe jako společenský fakt, nikoli normu, do níž bychom měli vtěsnat naši morálku a politické chování. Multikulturní situace je důsledkem otevřenosti moderních společností, která znamená nutnost přemýšlet o identitě současně jako o problému totožnosti a jinakosti. V multikulturním soužití mnohem naléhavěji vnímáme prostou skutečnost, že všichni odněkud pocházíme, přinášíme si svou kulturní tradici, a proto jsme současně pány i cizinci ve "vlastním domě". Jednotlivé úvahy vycházely mezi lety 2001 až 2003 v kulturních přílohách různých deníků a časopisů.

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Polemické a kritické úvahy. Tato kniha vznikla v návaznosti na polemiku o právu a dobru v ústavní demokracii, která proběhla mezi J. Přibáněm a P. Holländerem na stránkách sobotní přílohy Lidových novin Orientace na sklonku léta 2010. Jejím smyslem není ani tak oslovit akademickou obec, ale hlavně širší veřejnost a studenty právních i sociálních věd. Díky značné akademické, profesionální, politické a generační rozmanitosti jednotlivých příspěvků se v ní čtenář může seznámit s teoretickými, filosofickými, sociologickými, politologickými, ale například i jazykovědnými pohledy na pozitivní a přirozené právo, obecné dobro v ústavnědemokratické společnosti, fungování právního státu, tvorbu práva nebo soudcovskou argumentaci.

Text se zabývá proměnou právního státu v postmoderní situaci západních společností.

Publikace doprovázející výstavu věnovanou výročí narození mistra Jana Husa a sametové revoluce obsahuje kromě katalogu site-specific děl 32 výtvarníků a architektů reagujících na téma pravdy ve své tvorbě také eseje předních českých intelektuálů a jejich pohledu na téma pravdy v našem životě a společnosti: Václava Bělohradského, Ivana Blechy, Petra Fischera, Karla Hvížďaly, Petra Kratochvíla, Patrika Ouředníka, Miroslava Petříčka a Jiřího Přibáně.

Presents an analysis of the nature, causes, and significance of violence in the second half of the twentieth century. This title also re-examines the relationship between war, politics, violence, and power.

Kniha podává v historické části výklad tradičních sociologickoprávních témat, v dalších částech pak informuje o vývoji sociologickoprávní teorie uplynulých tří desetiletí a přináší sociologický výklad některých tradičních právnických kategorií a témat. Autor sleduje především tu linii teoretického uvažování, která se právo snaží uchopit jako systém, avšak nikoliv v právnickém, nýbrž v sociologickém smyslu

Karel Štědrý (1985) si od studií na pražské VŠUP v ateliéru malby Stanislava Diviše vypracoval svůj nezaměnitelný a dobře rozpoznatelný rukopis s výraznou barevností a plastičností, jeho obrazy vytvářejí dojem, že vystupují ven z plátna. Nejprve to byly stylizované figury, například tanečníci jeho oblíbeného breakdance, později přešel do polohy abstrakce a geometrie. O své tvůrčí metodě autor říká: "Proces vzniku obrazu probíhá následujícím způsobem - nejdříve si zvolím geometrický vzorec, který mi slouží jako vodítko pro následně vytvořenou skicu. Geometrický vzorec si nejprve vymodeluju z dětské modelovací hmoty, vytvořenou předlohu přenesu na papír, nafotím, foto upravím a hotovou skicu přenesu na obraz." Karel Štědrý se profiluje jako přemýšlivý a odvážný kolorista, který se odkazuje ke geometrické abstrakci i k velkoměstskému sprejerskému gestu. Texty autorů dostávají Štědrého obrazy do souvislostí, grafická úprava pak razantně naznačuje nové možnosti literatury o umění.

Vychází ku příležitosti výstavy třiadvaceti českých umělců v Brněnské Wannieck Gallery. Reprezentativní výstava, na níž jsou zastoupeni například Tomáš Císařovský, Jiří David, Petr Nikl či Jaroslav Róna, má název Česká malba generace osmdesátých let. Pod týmž titulem vydala galerie i velkoryse pojatý katalog s více než dvěma sty padesáti reprodukcemi, k němuž průvodní texty napsali Alena Pomajzlová a Jiří Přibáň.

Česko-anglická publikace současného českého malíře Jakuba Špaňhela představuje především několik ucelených cyklů z posledních let: obrazy kostelů, obrazy velmi osobitě inspirované dílem Bohuslava Reynka, klíčový cyklus lustrů i ukázku ze slavného cyklu benzínových pump. Textem knihu doprovodil Jiří Přibáň.