Aleš Pospíšil Books

Bývalé královské horní město Kutná Hora společně s cisterciáckým klášterem v Sedlci patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy. Díky mimořádnému bohatství z rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a centrální mincovně ve Vlašském dvoře byla Kutná Hora ve středověku „pokladnicí českého království“ a druhým nejvýznamnějším městem po Praze. K architektonickému a uměleckému bohatství Kutné Hory přispěli takoví mistři, jako byli Parléřové, Matěj Rejsek, Benedikt Ried, Jan Blažej Santini, Kilián Ignác Dienzenhofer, Josef Mocker a další. Na město Kutnou Horu i na sedlecký klášter se lze dívat z mnoha úhlů pohledů – z hlediska historie, církevních dějin, dějin dolování, mincovnictví nebo dějin hmotné kultury a umění. Kniha Zmizelá Kutná Hora přináší především soubor unikátních fotogragií, reprodukcí olejů, grafik a dalších obrazových materiálů, které ukazují zaniklou podobu dosud stojících staveb nebo představují stavby, které již dávno zmizely.

Dějiny kláštera v Sedlci u Kutné Hory jsou plné velkolepých vzmachů i pádů, skvělých uměleckých děl i tragédií, ztrát i obnov. Jsou to dějiny, které odrážejí leccos z historie a kultury Čech jako takové. Pojďte se do příběhu tohoto pozoruhodného místa začíst. Budete mít ty nejpovolanější průvodce: Prvním z nich je mnich, který do tohoto místa přichází s prvními cisterciáky a stává se svědkem všech jeho dějinných proměn až po zrušení kláštera v josefínských dobách. Pomyslnou kroniku po něm pak na začátku 19. století přebírá tabáčnický mistr, který příběh dovede až do současnosti. Jejich vyprávění doplňuje celá řada snímků, ilustrací i počítačových vizualizací tohoto výjimečného místa.

Kniha provede čtenáře meziválečnou Kutnou Horou. Jsou zde představeny stavby, které na území historického města vznikly mezi lety 1920 - 1940. Text knihy doprovází bohatý obrazový materiál složený z dobových i současných fotografií, skic, plánů a ilustrací.

Publikace s názvem Krajina jako námět a médium ve výtvarné výchově je oborovou studií o krajině, jež sleduje aktuální požadavky výtvarně-edukačního diskurzu s přihlédnutím k mezioborovým konotacím. Publikační výstup si klade za cíl sloužit jako alternativní didaktický a metodický zdroj pro učitele výtvarné výchovy na obou stupních základních škol. Monografie je skrze své zaměření zároveň využitelná jako studijní materiál pro posluchače učitelských programů oboru výtvarné výchovy. Kromě obecného pojednání o krajině z pohledu rozmanitých vědních disciplín se text zabývá pozicí krajiny v zrcadle výtvarné kultury a zároveň aktualizuje edukativní odkaz tradičních forem krajinomalby a od něj se odvíjející žánrové tematiky. Studie pak dále zpracovává zevrubnou didaktickou analýzu a možnosti tvořivého uchopení širokého námětového spektra, které lze na fenoménu krajiny vystavět v rámci studijních, imaginativních a experimentálních forem výtvarných činností. V návaznosti na současný vzdělávací diskurz se zabývá také obecněji pojatou environmentální tvorbou v krajině. Publikace vznikla v rámci projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s názvem Krajina jako námět a médium ve výtvarné výchově (146/2016/S) a za podpory České sekce INSEA.

Publikace s názvem Kvalita ve výtvarné výchově je zaměřena na různé souvislosti tohoto výzkumného tématu. V celkem pěti tematicky ucelených oddílech je věnována kvalitě v rámci didaktického diskurzu výtvarné výchovy, tvůrčímu procesu a kreativitě jako bázi kvality výtvarné edukace, dále tématu učitele jako klíčového faktoru kvality, kvalitě v kontextu učitelského vzdělávání a vybraným aspektům kvality výtvarné výchovy v praxi ve spojení s uměleckým polem a společenskými problémy. Na monografii jsou cenné jak přehledové pasáže sumarizující dosavadní stav poznání této problematiky, tak části prezentující dosud nepublikované výzkumy a didaktické nebo teoretické analýzy. Ve (výtvarné) pedagogice existuje sice řada podnětných prací, o něž bylo možné se opřít, v rámci didaktiky výtvarné výchovy se však jedná o zatím nejucelenější pohled na problém, ukotvený navíc i v mezinárodním kontextu. Publikace vznikla ve spolupráci České sekce INSEA s katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na vzniku knihy se podílela rovněž Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Publikace s názvem „Antologie katedry výtvarné výchovy na jihu Čech“ a podtitulem „Sedmá dekáda centra vzdělávání výtvarných pedagogů v regionu“ je příspěvkem k historii tradiční součásti dnešní Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Mapuje 65 let fungování katedry výtvarné výchovy v kontextu regionálního výtvarného vzdělávání. Je věnována zejména personální a vývojové složce pracoviště s drobným přesahem k oblastnímu výtvarnému umění a dobovým souvislostem. Jelikož nebyla tato problematika doposud zpracována, jedná se o první souborné zmapování vývoje centra výtvarného vzdělávání v jižních Čechách.