Petr Rezek Books

Aristotelova Velká etika (Magna Moralia) v upraveném překladu Antonína Kříže. Její velikost týká se rozsahu pojednávaných témat; dva oddíly o eutychii a kalokagathii nemají paralelu v Aristotelově Etice Níkomachově.

Vybral a sestavil Petr Dorůžka. I. Po stopách progresivního rocku (Petr Dorůžka) II. Brian Eno / Kam se ztratila rocková avantgarda (Petr Dorůžka) III. Industriální rock / Znovuzrození avantgardy (Josef Vlček) IV. John Cage, Laurie Anderson a jejich historky (Petr Dorůžka) V. Hlavou proti zdi (Jaroslav Šťastný) Život Johna Cage Post Scriptum Několik náhodných komentářů VI. Mezi hudbou minimální a populární (Petr Dorůžka) VII. Estetika hudebního minimalismu (Petr Kofroň) VIII. Fluxus (Petr Rezek) IX. Minimální a konceptuální umění (Jiří Valoch) X. Od nového ke starému (Petr Kofroň) XI. Quax Ensemble (Václav Zahradník) XII. Vzniká nová audiovizuální kultura? (Bohuslav Blažek) XIII. Jazzové záhumenky (Lubomír Dorůžka)

Soubor filosofa Petra Rezka Filosofie a politika kýče, sestavený z kritických studií vznikajících od poloviny osmdesátých let a reflektujících myšlenkové zázemí disentu (Bondy, Havel, Hejdánek, Neubauer, Palouš, Patočka aj.) či exilu (Bělohradský, Preisner, Sviták...). Do raných let devadesátých patří kniha nejenom datem původního knižního vydání (1991), ale především v souvislosti s krachem politického proudu se zázemím v disentu v roce následujícím. A je aktuální dodnes, vzhledem k pokračujícímu stavu a jeho důsledkům. Publikace tvoří první ze dvanácti svazků Spisů autora.

Sedmý svazek Spisů Petra Rezka zkoumá tělesné východisko architektonické zkušenosti a architektonického myšlení. Protoarchitektura se shoduje s Malevičovou architektonikou – obě discipliny hledají předpoklady architektury, ovšem odlišují se od ní mírou metafyzických východisek. Protoarchitektura vychází ze situace studu, elementárního pořádku, uklízení, tedy ze základních pocitů a aktivit, jako jsou objímání, posunutí či šimrání. Opírá se o analýzy Wölfflinovy, Semperovy a Schmarsowovy. Výsledky zkoumání aplikuje na několik příkladů současného umění a archtiektury (Rachel Whiteread, Jiří Kovanda, Zdeněk Fránek, Frank Gehry, Peter Eisenman, Sol LeWitt).

1. Die Weisheit des Ostens§1.1 Die Philosophie des alten Indien§1.2 Die altchinesische Philosophie§2. Die griechische Philosophie§2.1 Die vorsokratische Philosophie bis zum Auftreten der Sophisten§2.2 Die Blütezeit der griechischen Philosophie§2.3 Griechische und römische Philosophie nach Aristoteles§3. Die Philosophie des Mittelalters§3.1 Das Zeitalter der Patristik§3.2 Das Zeitalter der Scholastik§4. Das Zeitalter der Renaissance und des Barock§4.1 Philosophie im Zeitalter der Renaissance u. der Reformation§4.2 Die drei großen Systeme im Zeitalter des Barock§5. Die Philosophie der Aufklärung u. das Werk Immanuel Kants§5.1 Philosophie im Zeitalter der Aufklärung§5.2 Immanuel Kant§6. Die Philosophie im 19. Jahrhundert§6.1 Romantik und deutscher Idealismus§6.2 Positivismus, Materialismus, Marxismus§6.3 Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche§6.4 Nebenströmungen§7. Hauptrichtungen philosophischen Denkens im 20. Jahrhundert§

Sborník textů k počátkům řecké filosofie (1. Walter F. Otto, 2. Wolfgang Schadewaldt, 3. Wolfgang Schadewaldt, 4. Charles H. Kahn, 5. Bruno Snell, 6. Jan Patočka) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.

Kultovní kniha vydaná před třiceti lety Jazzovou sekcí konfrontuje umění šedesátých a sedmdesátých let s uměním klasickým. Rozbory řady děl body-artu, minimalismu a umění konceptuálního osvětlují kořeny současné situace umění.

Deset přednášek k filozofii opery. Opera je specifická forma komunikace nesloužící ke sdělování. Její charakter zmocňovací vyložen metaforou chapadel. Takovému uchopení nahrává již uspořádání amfiteátru a posléze operních domů. Řada konkrétních rozborů zkoumá chapadlovitost z různých stránek, z nichž výchozí je konfrontace v setkání s nadlidskými silami, s nimiž opera ve svých různých variantách neztrácí kontakt.

Krásné leporelo pro děti s pěknými obrázky o tom, jak se Honza učil latinsky. Pro malé děti.

Studijní texty k Aristotelově etice (1. J. O. Urmson, 2. Richard Sorabji, 3. Bernard Williams, 4. W. F. R. Hardie, 5. Michael Woods) sestavil P. Rezek.