Publikace se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum představený v této knize se pokusil zodpovědět otázku, zda jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii více nakloněni strategickému, nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky. Zodpovězení této výzkumné otázky cílilo na lepší pochopení jejich přístupu k velkým infrastrukturním projektům, jako je například výstavba plynovodu Střední Asie – Čína. Na základě teoretické literatury byl sestaven model pro posuzování sektoru zemního plynu z hlediska formulace energetické politiky jednotlivých státních aktérů. Tento model byl následně aplikován na tři případové studie klíčových států v rámci regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie – Ruska, Číny a Turkmenistánu.
