Marian Palla Books

Vybrané kousky z Mariana Pally. Část textu tištěna zvratmo. Rozsáhlý soubor „básní“ Kdyby byl krtek velkej jako prase dokládá, že autor (též výtvarník a muzikant) za léta obcování s Múzami našel svůj styl, a jeho příznivců dále přibývá. Soubor krátkých textů a mikropovídek vydaný pod souhrnným názvem Jak zalichotit tlusté ženě osciluje mezi dadaistickou hravostí a černým humorem. Doplněna autorovými kresbami je ideální knihou pro ty, kdo mají rádi nonsensovou tvorbu, umí se radovat z roztomilého pohrávání si s každodenními absurditami, z filologických vtipů rozvíjených až do polohy slovesného minihappeningu. Vydání druhé, v této podobě první.

Ztřeštěná parodie - vyprávění plné dobrodružství a humoru ocení především čtenáři dobrodružné literatury. Jack a David bojují s obrovským hadem, Indiány a posléze i ufony, láčkovci, kteří zničí svého protivníka tím, že ho zmenší. Nechybí ani láska a přátelství. To vše na Divokém Západě. Dramatizace příběhu vyšla na CD a mg. kazetách.

Před několika lety se na internetu začaly objevovat pohádky, příběhy a vědecké objevy o lidu Čanki z klávesnice tajemného Xylase. To zaujalo kapelu Čankišou, jejíž energická hudba se právě o legendu tohoto pouštního lidu opírá, a tak se rozhodla oslovit literáty a lidi ze svého okolí. Výsledkem je výjimečná sbírka žánrů i zpracování z pera těchto autorů: kníže pornofolku Záviš, známý literát Marián Palla, básník Zeno Kaprál, klávesák kapely Buty Milan Nytra, ohňostrůjce Ivan Martínek, fyzický básník Petr Váša, prozaik Štěpán Kučera, výtvarník Rostislav Pospíšil, překladatel a příležitostný textař Jiří Strážnický, barový povaleč s tužkou v ruce Karel Rous, grafik a muzikant René Senko, překladatel i nakladatel Jan Mattuš. A samozřejmě nechybí ani Xylas, který to všechno vlastně začal. Knihu, která je inspirována právě legendou o jednonohém lidu Čanki, doprovází originální soundtrack z dílny kapely Čankišou.

Sbírka Smrad škvařeného fousu je nesporným vyvrcholením dosavadní autorovy básnické tvorby. Dosahuje v ní – tu veršem volným, tu vázaným, vždy však na nejmenší možné ploše – oproštěnosti takřka zenové. Rafinovaná hra na insitní poezii se drží za ruku s komičností, která prosakuje drobnými milostnými gesty stejně jako úvahami o posledních věcech. Lásku i smrt obrábí Palla s péčí bytostného básníka, jehož lyrické já na stará kolena dospělo k prozření: „i kdybych se nenarodil / stejně mi to nepomůže“. Výsledný dojem výmluvně dotvářejí mnohé ilustrace, které dle autora „nic neilustrují a vznikly ve tmě při zavřených očích“.

Svérázné, sebeironické deníkové záznamy jednoho roku od brněnského výtvarníka, hudebníka, básníka a performera. Mnohostranný umělec a pedagog si psal tyto krátké záznamy den po dni od prosince 2003 do listopadu 2004 a přitom se zcela programově soustředil na nejbanálnější události. Bez jakékoli úcty k vlastnímu dílu, natož k vlastní osobě, píše o ležení v posteli, venčení psa, popíjení s kamarády a o svých potrhlých nápadech a bizarních sázkách. O své práci se zmiňuje jen nečetnými poznámkami typu "šel jsem do školy trochu si zaučit". Vznikla tak jakási ironická parodie na deník umělce, kterou autor navíc doplnil naivními ilustracemi a čtenář, přijme-li jeho hru, se může dobře pobavit.

Nová kniha výtvarníka a básníka Mariana Pally osvětluje naivní konceptualismus přímo od zdroje. Obyčejné věci, jako například slepičinec, lenost, vítr, fronta, ticho, čaj, velryba, papuče či dvojtečka, umožňují autorovi "zakoketovat si" s realitou a vytvářet svébytný fantazijní svět, který má v české literatuře dlouhou tradici od poetismu až po básnickou generaci 60. let (I. Wernisch nebo P. Šrut). Jedná se o soubor čtyřiceti kratších textů různého charakteru. Bylo by možné je označit za fejetony, anekdoty, bajky, někdy až za básnickou prózu, odrážející absurditu či poetičnost naší reality. Všechny texty jsou nesmírně hravé; pohybují se na hranici dada a grotesky, nikdy však nepouští ze zřetele jazyk jako primární nástroj tvorby.

Divadelní hra, zasazená do budoucnosti, je prvním dramatických dílem autora.

Texty, které Marian Palla píše, se vlastně nehodí ani pro děti, ani pro dospělé, což mu přináší četné ctitele, protože dětem se texty pro děti nelíbí a pro dospělé už bylo napsáno tolik knih – a kam to všechno vedlo? Radši to ani neříkejte. Marian tedy píše texty pro sebe, což je obtížné, protože je naivní, náročný čtenář. Výsledek člověka někdy zarazí a jindy okouzlí, takže se pídí po další knize. Ale nenalezne ji. Vlastně to ani nevadí, protože pokud má igelitku, do které se vejdou dvě láhve vína, tak ji dnes večer ještě potřebovat nebude.

The stories in this collection tackle great events and figures of history, myth, and literature in unexpected ways, questioning views on such basic concepts as justice, progress, wisdom, belief, and patriotism.

Sto detektivních příběhů o ranním vstávání s černou kávou, prázdnou ledničkou, vraždami, o hledání tygrů, používání revolveru, o uřezávání prstů a bloudění v Egyptě.