Ivo Kraus Book order (chronological)

Ženy s technickou nápaditostí existovaly ve všech historických obdobích, jejich vynálezy však často zůstávaly opomíjeny. Málokdo si uvědomuje, jaké překážky a předsudky musely tyto ženy překonat, aby dosáhly uznání za své činy. Jejich přínosy se netýkaly pouze domácích prací, ale i významných inovací v průmyslových odvětvích jako strojírenství či stavebnictví. Písemné důkazy o ženském vynalézání se začaly objevovat až v devatenáctém století, kdy Američanka Charlotte Smithová Odlumová začala systematicky shromažďovat informace o ženách v technických oborech. Její regionální měsíčník The Inland Monthly, vydávaný v letech 1872-1880, poskytoval platformu pro ženy všech sociálních vrstev, aby sdílely informace o pracovních příležitostech a radily si v domácnosti. Smithová také založila bulletin The Woman Inventor, který umožnil vynálezkyním publikovat své nápady a získávat rady ohledně patentového řízení. Její práce významně ovlivnila veřejné mínění o schopnostech žen v technických oblastech. Inspirována prvním číslem The Woman Inventor z dubna 1891, napsal autor padesát pět medailonů o technicky talentovaných ženách z minulosti i nedávné doby.

Převratné objevy v nových vědních oborech – jaderné fyzice a fyzice pevných látek – našly v Československu počátkem padesátých let 20. století odezvu ve vysokoškolské přípravě fyziků i v organizaci fyzikálního výzkumu. Vědecká práce se postupně stala součástí aktivit fyziků na všech českých a slovenských vysokých školách přírodovědného nebo technického zaměření, fyzikové dostali možnost profesionálního uplatnění v nových specializovaných akademických i resortních výzkumných ústavech. Tato monografie je věnována úspěchům našich fyzikálních pracovišť ve druhé polovině 20. století a osobnostem, které se o ně zasloužily. Svým obsahem navazuje chronologicky na publikaci autorů Fyzika za první republiky (Academia 2017).

Monografie je věnována vědám, které se v minulosti navzájem více či méně ovlivňovaly, pracovaly obdobnými metodami a v mnoha případech používaly stejné nebo podobné přístroje. Jejich dějiny u nás jsou součástí evropského kulturního dědictví, a to nejen pro společné kořeny v antické civilizaci, ale i pro četné mezinárodní kontakty a spolupráci v době pozdější i současné.

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán především na katedry pražské univerzity a polytechniky. Po vzniku Československa se síť vysokých škol rozšířila o Masarykovu univerzitu v Brně, výuka fyziky přešla z filozofických fakult na nově založené fakulty přírodovědecké a vznikly fyzikálně zaměřené specializované instituce, např. Radiologický ústav ministerstva veřejných prací nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů. K fyzikálním oborům, jejichž rozvoj byl dovršen začátkem 20. století či k novým oborům jako radiologie nebo kvantová fyzika, přibyly i další moderní disciplíny - atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie.

Předmětem díla jsou zákonitosti vztahu mezi mechanickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi pevných látek a charakteristikami jejich povrchu. Text obsahuje odpovědi na základní otázky z této důležité oblasti materiálového inženýrství.

Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti. Autor předkládá zajímavosti o osobnostech dosud uznávaných nejen ve vědecké sféře, ale i o neznámých autorkách známých technických vynálezů.

Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok

Monografie pojednává o atomové struktuře povrchu těles a rozhraní mezi částicemi disperzních systémů. Vychází z rozboru elektronové konfigurace, která určuje vazbu látek a jejich reaktivitu, jež je principem veškeré chemické i materiálové technologie. Probírá se emise elektronů a jejich transport různými rozhraními, tenké vrstvy, rozměrové kvantování, vícesložkové systémy a integrované obvody, optoelektronika, reaktivita látek a jejich spontánní strukturalizace, únava materiálu, disperzní soustavy, koroze a vysokoteplotní oxidace kovů, mechanochemické a chemomechanické jevy. Organickou součástí knihy je kapitola o průkopnících fyziky povrchů a rozhraní, jako byl např. B. Franklin, J. W. Gibbs, I. Langmuir, N. F. Mott aj.

Kniha je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu. Čtenář se dozví, jakou měli hrdinové jednotlivých příběhů národnost, rodinné zázemí, kde získali vzdělání a za co jim vděčíme. V roce 1922 Albert Einstein napsal: „Vědeckým poznatkům se dá jistě porozumět i bez znalosti individuálního vývoje těch, kdo je odhalili. Jednotlivé kroky však při takovém objektivním vylíčení vypadají jako náhodné. Pochopení, jak byly možné, ba nutné, získá člověk teprve sledováním duševního vývoje jednotlivců, kteří měli na vývoji vědy rozhodující účast.“ To je také jedním z důvodů, proč tato kniha vznikla. Druhým je hledání odpovědi na otázku, jakou úlohu v tomto období sehrála fyzika, nebo naopak, jak průmysl prospěl fyzice.

Pochopení souvislostí fyzikálních vlastností látek s elektronovou a atomární strukturou je předpokladem efektivního využívání jak materiálů známých, tak nově vyvíjených. Znalost základů fyziky pevných látek se proto v současné době stává zcela samozřejmou součástí všeobecného vzdělání techniků i přírodovědců. Předkládaná vysokoškolská učebnice má posloužit především těm budoucím inženýrům, kteří se s úspěchy fyziky pevných látek budou ve své práci sice každodenně setkávat, speciální výuku v této oblasti však do učebního plánu zařazenou nemají. Výklad je zjednodušen natolik, aby k porozumění postačovaly kromě vztahů a zákonitostí klasické fyziky jen běžně známé závěry kvantové teorie a statistické fyziky. První části kapitol jsou určeny začínajícím studentům v bakalářském studijním programu, pro pokročilejší posluchače je základní text rozšířen o Dodatky.

Závěrečný díl souboru se soustředí především na objevy v oblasti atomové teorie, relativity, částicové fyziky a astrofyziky.

Příběhy o fyzicích osmnáctého a devatenáctého století.

Kniha je druhou částí zamýšleného čtyřsvazkového díla Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Smyslem celého projektu je přiblížit čtenářům význam fyziky a její místo v kontextu kulturních dějin Evropy. První díl Starověk a středověk byl vydán v roce 2006. Druhý díl Od Leonarda ke Goethovi bude představen na knižním veletrhu Svět knihy 2007. Významným osobnostem období renesance, které posunuly naše základní znalosti fyziky a příbuzných oborů a přispěly tak i k chápání světa jako celku, je věnováno 31 kapitol. Uvedené osobnosti vykazují širokou oblast aktivit, od filozofie, matematiky a fyziky přes ostatní přírodní vědy až k právům, ekonomii, popřípadě hudbě a výtvarnému umění. Pozornost čtenáře jistě zaujme i soubor charakteristických výroků a myšlenek uvedený u každé osobnosti, které mají často platnost i pro naši dobu.

Fyzika od Thaléta k Newtonovi. Kapitoly z dějin fyziky. I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové. A když za „temného středověku“ dospívala, dohlíželi na ni muslimský matematik a optik Alhazen s lékařem Avicennou a veleučení křesťané Albert Veliký, Roger Bacon a Mikuláš Kusánský. Teprve v renesanci dosáhla zralosti a jako teoretická filozofie přírody se do jisté míry osamostatnila. Na jejím rozvoji se podílely takové osobnosti, jako byl Johannes Kepler, Galileo Galilei nebo Isaac Newton, které uspořádaly velké množství poznatků do ucelené a vnitřně nerozporné soustavy principů a teorií, jimiž se řídilo veškeré fyzikální dění. Newtonovy pohybové zákony na dlouhé roky ovládly tehdejší filozofický obraz světa, až po roce 1900 byly nahrazeny pohledem kvantověfyzikálním. Od zrození evropské vědy v antickém Řecku do roku 1643, kdy Bůh řekl „Budiž Newton“, uplynulo dvacet pět století. Že vývoj fyziky během této doby je vlastně pestrou mozaikou životních osudů lidí, kteří se o odhalení tajemství přírody zasloužili, se mohou přesvědčit čtenáři této knížky.

Už staří Řekové věřili, že lidskou dovednost ochraňuje Diova dcera Athéna. Jako nejvyšší božstvo moudrosti a umění si vybrali ženu, spanilou Minervu, také Etruskové i jejich dědici Římané. Moudrost byla sice vždy vlastností vyvolených, nikdy však jen výsadou mužů. A právě o tom jsou životní příběhy žen učených ve filozofii, fyzice, chemii a matematice. Zapomenuty nejsou ani vzdělané královny a císařovny, které svým prozíravým rozhodováním účinně podporovaly vědeckou práci svých poddaných.

Přírodě nezáleží na tom, komu a jak se podaří odhalit její tajemství. S lidmi je to ale jiné. Ti by si měli osudy talentovaných vrstevníků i geniálních předků občas připomenout a svědectví o jejich velkých činech předat dalším generacím. Toto poslání má i kniha Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích, chronologicky uspořádaný soubor esejí o životních osudech významných osobností, které v českých zemích působily od doby Karla IV. až do konce 20. století. Na historických faktech a příbězích ukazuje, čemu se od nás svět přiučil a že do Evropské unie rozhodně nepřicházíme s prázdnýma rukama.

Životní osudy významných filozofů, přírodovědců a techniků, velké objevy a události, které byly prověřeny časem jako rozhodující pro vývoj evropské civilizace. Myšlenky, názory a hypotézy velkých osobností starověku, středověku i novověku doložené citáty z jejich vlastních děl a konfrontovány s pozdější realitou. Autorovým cílem je ukázat, že hybnou silou evropských dějin nebyly války ani náboženská, národnostní nebo třídní nenávist, ale snaha intelektuální elity poznat zákony přírody a využívat je ve prospěch lidstva.... celý text

Ve druhém svazku edice portrétů velkých matematiků a fyziků se setkáváme s osudy objevitele záření, které je už celé století neodmyslitelnou součástí naší civilizace. Čtenář se dozví, co všechno muselo předcházet „šťastné náhodě“ hodné první Nobelovy ceny za fyziku, jak o „báječném, dalekosáhlém, neocenitelném a podivuhodném“ vynálezu psali čeští novináři, o závisti Röntgenových nepřátel i dobrodiní, které neviditelné „paprsky X“ lidstvu už přinesly. Profesor würzburské univerzity Wilhelm Conrad Röntgen (1845–1923), fyzik legendární úsporností popisu svých experimentů i opatrnými formulacemi jakýchkoli závěrů, byl sice celý život na straně klasické fenomenologické školy, jeho dílo se však přesto stalo pilířem moderní atomové teorie.

"Úvod do strukturní rentgenografie" vznikl na základě přednášek pro studenty jaderné a fyzikálně inženýrské fakulty ČVUT. Text knihy je rozvržen do 6 částí: význam difrakčních metod, geometrická krystalografie, základní pojmy z chemie a fyziky krystalů, základy teorie difrakce, rentgenová difrakční analýza, elektronová a neuronová difrakční analýza. Těžiště publikace představuje kapitola věnovaná rentgenografickému difrakčnímu výzkumu. Využití této metodiky ilustruje řada konkrétních příkladů a jsou uvedeny nejdůležitější aplikace rentgenové difrakční techniky v přírodních vědách i technické praxi.