Kniha českého spisovatele obsahuje dvě povídky: Dvě horské dívky a Pan Šimon. Děj se odehrává v krkonošských a podkrkonošských vesničkách, vypovídá o životě obyčejných lidí v tvrdých horských podmínkách v 19. století. Spojuje je jednotný rámec, a tím je spiritismus, obcování s duchy, ke kterému se lidé uchylují z různých příčin a v různých životních etapách. Postavy z jednotlivých povídek se pak objevují na společných spiritistických schůzích.
Druhý díl povídkového souboru od českého spisovatele volně navazuje na předcházející. I zde jsou hlavním tématem osudy obyvatel Krkonoš a Podkrkonoší v 19. století. Všech sedm povídek (Martinec, Housa, Brabenec, Rytíř Boch, V stánku, Paní Stoupová, Voborský) rámuje spiritismus, obcování s duchy, různě nazírané a chápané z pohledu hlavních postav.
Tři delší povídky (Pozdní plamínky, Spoutaní, V příboji) zobrazují soukromá dramata citová i osudová na pozadí vření doby
Soubor povídek vyjadřuje autorovy sympatie k silným jedincům z venkova i města, kteří svádějí boj o lásku či hledají řešení v mezních situacích života. Vypráví o tragické lásce chudé vesnické dívky k zámožnému selskému synkovi (Francka), o vzdoru vesnického chlapce, který se pod vlivem zklamané lásky mění v osamělého buřiče (Švec Matouš), o duševním zápasu bývalého továrníka, kterého podnikatelská vášeň přivedla na mizinu (Dílo), o muži prchajícím z rušného města do klidu hor (Ubohý člověk), o vesnickém synkovi žijícím ve městě, který se vrací z města pro útěchu na venkov (Návrat), o synovi a otci, kteří se vymaňují z náboženského nazírání (Zámecký kaplan). Svazek uzavírá vzpomínková próza, v níž autor zpodobňuje kraj a lid svého dětství (Ze vzpomínek).
Dějové bohatý román se odvíjí v devadesátých letech minulého století na malém městě a v Praze a vypráví o světě dělníků z továrny řízené německým kapitálem, bojujících proti útisku sociálnímu i národnostnímu. Ústřední postavouděje, zavádějícího do všech vrstev tehdejšíspolečnosti, je inženýr - vynálezce a snílek, který poctivě hledá cestu k sociální spravedlnosti a za své ideály platí štvaným životem a ztrátou milované ženy.
Novela z autorova dvousvazkového souboru próz Blouznivci našich hor (1895), souboru, který spojuje mediánství-spiritismus lidu z Jizerských hor v 70. a 80. letech minulého století. Próza Pan Šimon je však tímto společnýmtématem jen rámována a hlavním jejím námětem je pestrý život syna správce návarovského velkostatku od jeho středoškolských a vysokoškolských studií a milostného bloudění až k uvědomělé úloze mluvčího zbídačovaného selského lidu
Svazek obsahuje v první části veršované práce z doby autorových literárních začátků (z let 1866-1886), z nichž cyklus Z krčmy horské je tu knižně otištěn vůbec poprvé. Ve druhé povídky (Švec Matouš, Dílo, Zámecký kaplan, Otřelé kolečko, Starý forman. Na paloučku, V příboji, Shledání) z rozmanitých období jeho tvorby, většinou vážného až chmurného rázu a námětově příbuzných zachycováním střetnutí a rozporů jednotlivce se stávajícím společenským řádem, jenž nutí k nespokojenosti i revoltě.
Poslední próza Staškova vznikla ze zklamání nad sociální politikou období vzniku první republiky. Vyjádřil jí svou víru v revoluci vyprávěním o vzpouře podkrkonošských chuďasů na sklonku první světové války. Vedeni bolševikem, který přišel z Ruska, ustavili komunu, která nakrátko zvrátila soudobý společenský řád.
Jeden z najpresvedčivejších románov Antala Staška, ktorý rozvíja dva motívy hlavnej postavy rebelantského ševca Matúša, neskrotný hnev, ba nenávisť proti utláčateľom a rovnako neskrotná ľúbostná vášeň. Dejová osnova v účinnej umeleckej forme priblíži nám udalosti búrlivých revolučných rokov 1948-1949.