Vladimír Šlapeta Book order (chronological)

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.

Výstava „Česká moderní architektura od secese k dnešku“, která se konala od 1. 9. 2021 – 31. 10. 2021 v Jízdárně Pražského hradu, se potkala s velkým zájmem laické i odborné veřejnosti. Do expozice bylo zapojeno 738 staveb, 183 architektonických modelů, 313 vybraných českých architektů, 19 kurátorů, 13 krajů, 18 muzeí a 13 galerií z celé republiky. Výstava byla největší svého druhu, realizovaná v českých zemích. Výstavu navštívilo více než 19 000 lidí. Na popud velkého zájmu návštěvníků, se organizátoři rozhodli připravit a vytisknout publikaci, která bude mapovat tuto událost.Cílem publikace „Alfabet České moderní architektury“ je představit české a mezinárodní veřejnosti nejvýznamnější ikony české architektury realizované od secese až k dnešku. Připravovaná publikace bude mít české a anglické vydání a zároveň má sloužit jako průvodce architektury českých a moravských zemí.Čtenář může očekávat stručné životopisy vybraných 120 architektů společně s portrétní fotografií, stručný seznam staveb a fotografie nejvýznamnějších architektonických staveb. Předpokládaný počet stránek je okolo 300, dále rejstřík staveb, adres a zajímavosti.

Fotografické zachycení města Brna, jeho vrstevnatosti a prolínání architektonických motivů napříč časem. Fotografie Mariety Musálkové s texty Vladimíra Šlapety.

Kniha je uspořádána do kapitol o jednotlivých stavbách. Autor se zmiňuje o okolnostech vzniku objektů, o osobnostech stavitelů a architektů. Přibližuje konstrukci domů a upozorňuje na zajímavé architektonické detaily. Poslední oddíl nastiňuje atmosféru ulice a čtvrti, jsou zde připomenuty místní instituce a významné osobnosti z minulosti i ze současnosti. Svazek uzavírá vzpomínka spolubojovníků na účast architekta Václava Kopeckého v Pražském povstání 1945.

Odborná publikace mapující historii Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Obsahuje bohatý fotografický materiál, nákresy a plány a fotodokumentaci z rekonstrukce objektu.

Velký průvodce po architektuře 1949–2000 Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy sorely nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem bruselského stylu je hotel Continental, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena brutalistní budova Ingstavu ve Štýřicích. Proslulý kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí hightech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představí slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými objekty a medailonky architektů.

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.

Velký průvodce po architektuře 1890–1948. Publikace, jež navazuje na úspěšnou řadu průvodců Praha moderní, představí slovem a obrazem přes sto významných staveb, jež v moravské metropoli vznikly od nástupu secese přes hledání národního stylu za první republiky, modernistické výboje spjaté zejména s funkcionalismem až po fašistickou a komunistickou totalitu, která dosavadní stavební vývoj na dlouhou dobu přerušila. Výběr objektů, prezentovaných ve svém současném stavu na fotografiích Pavla Hrocha, vytváří představu o jednotlivých obdobích, vývoji technologií a estetických názorů a politických a hospodářských proměnách. Průvodce je rozdělen do kapitol podle městských čtvrtí a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty.

Katalog stejnojmenné výstavy rozšířený o několik esejí, věnovaný rozsáhlé tvorbě a neuvěřitelně zajímavému životnímu osudu světově proslulého architekta. Antonín Raymond (1888–1976) pocházel z Kladna, brzy odešel do USA, ale první opravdový úspěch zaznamenal až v Japonsku, které se stalo jeho novým domovem a působištěm. Ač se dočkal mnohých uznání a ocenění, působil rovněž jako honorární konzul Československa v Japonsku, kde je označován za zakladatele moderní japonské architektury, a jsou mu věnovány dva díly seriálu Šumné stopy, není Raymondovo dílo v jeho rodné zemi patřičně známé a doceněné.

Období první republiky stále fascinuje a přitahuje. Nová výpravná kniha je kronikou, encyklopedií a intimním svědectvím o zásadních okamžicích let 1918–1938. Čtenáři zažijí atmosféru doby spolu s obyvateli předválečného Československa, přičemž se ocitnou v blízkosti historických událostí a mohou psát korespondenci například s T. G. Masarykem. Kniha obsahuje 55 unikátních dokumentů, které jsou věrnými replikami historických artefaktů, zachovávajícími rozměr a vzhled originálů. Mezi vloženými přílohami najdete například Krajanské noviny Svornost z roku 1918, Washingtonskou deklaraci, korespondenci legionáře Antonína Bezděka, rukopisný koncept prvního zákona ČSR, noviny z října 1918 a dopisy mezi TGM a Karlem Kramářem. Další artefakty zahrnují bankovky první republiky, slavnostní verzi Martinské deklarace, volební plakáty, reklamní materiály a dokonce i diplom pro hokejisty z I. zimních olympijských her. Kniha je luxusně zpracována s kvalitním tiskem na matném křídovém papíru a obsahuje mapu ČSR. Tato publikace nabízí jedinečný pohled na život a kulturu první republiky, a to nejen prostřednictvím textu, ale i autentických dokumentů.

Obnova památek meziválečné vilové architektury má svá mnohá specifika. Jakkoliv pro ni v obecné rovině platí stejná pravidla jako pro jiné segmenty památkového fondu, je třeba právě specifické požadavky zohlednit při aplikaci stávajících metodických postupů. Hlavním cílem této metodické publikace je uvedení do problematiky vilové architektury 20. a 30. let 20. století, zamyšlení nad specifiky této architektury a jejich zohlednění při konkrétních procesech památkové obnovy. Metodika dává konkrétní návod pro stanovení kulturních hodnot, které je třeba chránit, popisuje prostředky památkové obnovy a věnuje se celému jejímu procesu od předprojektové přípravy až po limity při využívání. Interpretační přínos této publikace k tematice meziválečné vilové architektury je obohacen o popis příkladů dobré praxe z nedávné obnovy šesti konkrétních staveb. Tato metodika najde uplatnění při procesu plánování a realizace obnovy památek vilové architektury 20. a 30. let 20. století. Poslouží památkářům Národního památkového ústavu, obcí s rozšířenou působností i krajských úřadů. Stejně dobře ale může pomoci také vlastníkům a správcům meziválečných vil, a to bez ohledu na skutečnost, zda jimi spravované stavby byly prohlášeny kulturními památkami. Užitečné informace mohou v publikaci najít také projektanti a dodavatelé stavebních prací.

Autorem této rozsáhlé studie o význačném českém architektu Adolfu Benšovi je architekt a historik Vladimír Šlapeta, který si v anglo-americkém světě získal uznání svou publikací Czech Functionalism v roce 1987. Benš, žák Jana Kotěry a Josefa Gočára, přešel ve dvacátých letech od českého kubismu k konstruktivismu. Navrhl širokou škálu projektů, od mostů po sociální obydlí pro zaměstnance společnosti Baťa, včetně významné Divišovy vily (1929–1930). Tato vila byla brzy po dokončení zařazena do klasického přehledu F. R. S. Yorka, The Modern House (1935). Dům, postavený na svažitém pozemku, měl asymetrickou formu s klasickým vnitřním rámcem a zajímavou hrou s Raumplanem. Benšova náklonnost k symetricky modulovaným průčelím se projevila i v československém pavilonu pro výstavu v Lutychu (1929) a v soutěžním návrhu na státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži (1937). Mezi jeho mistrovská díla patří palác Elektrických podniků v Praze a odbavovací hala letiště Praha-Ruzyně, která ukazuje Benšovu citlivost a technickou zdatnost. Tato práce je začátkem hlubšího zkoumání české avantgardní architektury, která zůstává poněkud opomíjená, a připomíná zlatý věk modernity v architektuře mezi lety 1918 a 1938.

Publikace sleduje vývoj realizace a výstavby vilové čtvrti osada Baba v Praze 6, která je významná pro svou moderní funkcionalistickou architekturu. Dokumentuje přípravy, zahraniční vliv na výstavbu i urbanistický kontext. Detailně je popsáno celkem 33 domů (z toho jeden nerealizovaný projekt), nechybí fotografie či plánky. Kniha přináší také celou řadu nových a dosud nepublikovaných archivních materiálů, dva rozhlasové projevy týkající se výstavby a krátké informace o architektech, kteří domy projektovali. V závěru jmenný rejstřík a výběr z bibliografie.

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Při procházce knihou můžeme navštívit Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek, a prozkoumat cestu do Bertramky podle popisu Karla Mozarta. Dále se dostáváme do 19. století, kdy Lannova vila v Bubenči představovala jedno z prvních rodinných sídel v pražských sadech. Jan Kotěra se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, což vedlo k Trmalově vile ve Strašnicích, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století. Dále se setkáme s významným architektem Josefem Zaschem a jeho Wilfertovou vilou Na Špejcharu, a také s vilou Františka Bílka, postavenou podle jeho vlastního projektu. Pokračujeme k vile Karla Kramáře, postavené mezi lety 1911-1914 podle Friedricha Ohmanna. Procházka nás zavede k Müllerově vile od Adolfa Loose, která se stala ikonou architektury. Po šedesáti letech se dostáváme ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované holandskou architekturou. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme i vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše a vilu režisérky Věry Chytilové. Kniha je bohatě ilustrována a na konci obsahuje vycházkové okruhy s mapami.

Publikace představuje 64 vil a rodinných sídel, postavených od 18. století do současnosti, ale i římské vily, pocházející z 2. až 3. století. Jedná se o průřez vilovou architekturou celé Slovenské republiky. Osou publikace Slavné vily Slovenska jsou tvořivé a životní příběhy architektů a stavebníků i příběhy jednotlivých domů. Každý dům hovoří sám za sebe. Ukazuje, jak vznikal, jak byl navrhnutý a naplánovaný, jak byl postavený, kdy a za jakých okolností. Hovoří o době svého vzniku, o prostředí, do kterého se "narodil". Vybrané stavby jsou příkladem architektonického myšlení, ukázkou životního stylu a charakterizují své tvůrce, majitele a obyvatele. Osobnosti architektů i stavebníků poskytují záruku, že se v knize objeví vzrušující a přitažlivé příběhy, které budou neformální prezentací moderní slovenské architektury. Publikace představí vily, jak vznikaly v historickém vývoji a to nejen z hlediska dějin architektury, ale také sociálně-historické situace období. Úvody k jednotlivým obdobím se zabývají dobovou situací, architektonickými styly, teoretickým úsilím, osobnostmi architektů, případně názorovými konflikty, zajímavostmi z činnosti uměleckých spolků a podobně. V závěrečné části publikace jsou obsaženy mapy s vyznačenými vilami. Tyto mapy budou sloužit čtenářům publikace při procházkách a cestování po krajích Slovenské republiky.

V rámci edice Slavné vily již byly vydány knihy všech krajů České republiky, Prahy a Brna. Nyní umělecká agentura FOIBOS připravila završení této edice soubornou publikací s výběrem nejslavnějších vil z Čech, Moravy a Slezska. Editory publikace jsou pan profesor Pavel Zatloukal a pan profesor Vladimír Šlapeta. Pro knihu Slavné vily Čech, Moravy a Slezska vybrali 120 příkladů vilových staveb a rodinných domů. Kniha líčí jejich vznik a následné osudy i jejich současný stav v rozpětí dlouhého období od XIX. století až po současnost. Kniha přináší přehled všech architektonických stylů od historismů, přes secesi, kubismus, funkcionalismus, až po nejnovější výdobytky moderní architektury. Představí se vám nejen slavná jména architektů jako byli Jan Kotěra, Pavel Janák či Dušan Jurkovič, ale poznáte i neméně významné architekty, kteří se významně podíleli na architektonickém dědictví České republiky. Každé ze staveb je věnováno samostatné heslo, doprovázené archivními fotografiemi, plánky i snímky jejich současného stavu. Publikace obsahuje také vycházkové okruhy po uvedených vilách s mapou, díky nimž se čtenář může snadněji zorientovat v daných oblastech. Kniha Slavné vily Čech, Moravy a Slezska vychází také jako druhá publikace projektu Visegrádské čtyřky, který započala kniha Slavné vily Slovenska a v němž budou následovat Slavné vily Polska a Slavné vily Maďarska.

Jedinečná publikace představuje slavné i pozapomenuté vily a rodinné domy Zlínského kraje, stavby více než sto let staré i nedávno dokončená díla současných architektů.

Katalog výstvay k celoživotnímu architektonickému dílu manželů Elly a Oskara Oehler.

Katalog výstvay k celoživotnímu architektonickému dílu manželů Elly a Oskara Oehler.

Stavební kniha 2004 se zabývá východisky a předpoklady českého funkcionalismu jak v materiální, tak i myšlenkové rovině (technika, technologie, programy, principy).

Průvodce jednou z nejvýznamnějších staveb meziválečné architektury - Müllerovou vilou v Praze 6 - Střešovicích ve fotografiích z let 1929-1930 a po rekonstruci v r. 2000

There are only a few figures in modern Czech art as legendary as the architect Jan Kotera. In his lifetime, Kotera was a symbol of the spirit of modernity, a pivotal role-player in early twentieth-century Czech fine art culture. A student of Otto Wagner, friend of Josef Hoffman and early member of the Viennese Secession, Kotera brought international standards to Czechoslovakia, introducing his country's architects to the work of Louis Sullivan and Frank Lloyd Wright while retaining an interest in folk structures. Some of his most notable structures and designs include the City Museum in Hradec Králové, his own villa and studio in Vinohrady and his housing colony for railway employees in Louny.

Výpravný katalog ke stejnojemnné výstavě (12.2. – 11.4.2004, Muzeum umění Olomouc), nabízející první retrospektivu díla dvojice tvůrců, která zásadním způsobem ovlivnila tvář meziválečné architektury na severní a střední Moravě.

Z obsahu: I. Přehledné údaje o stavební produkci a investování v České republice II. Obytné stavby Lubomíra a Čestmíra Šlapetových v kontextu funkcionalismu na Moravě III. Česká konstrukční škola meziválečného období VI. Výstavby rodinných domků firmy Baťa ve Zlíně

Monografie věnovaná zakladateli moderní české architektury.