Jiří Beneš Book order

Válečné memoáry Jiřího Beneše, synovce prezidenta Edvarda Beneše, vyšly již půl roku po skončení války a jsou výjimečné svým obsahem a osobou autora, který byl právě pro svůj příbuzenský vztah k prezidentovi v době okupace perzekvován. Poprvé byl zatčen gestapem v roce 1940. Byl internován na Pankráci a po řadě výslechů v Petschkově paláci byl propuštěn. Podruhé byl zatčen v lednu 1943 a do května 1945 byl vězněn především v německých koncentračních táborech Auschwitz, Buchenwald a Dora, kde byl jako otrok zaměstnán při výrobě tajných německých zbraní V1 a V2. Kniha je obsáhlým a zevrubným dokumentem o situaci vězňů v německých koncentračních táborech, je pozoruhodná i svým klidným a věcným výkladem. Zachycuje při tom detailně konkrétní nelidské zacházení s vězni, jejich týrání a zabíjení i celkovou děsivou atmosféru vyhlazovacích táborů. Celou prací prolíná autorova otázka: Jak se stalo, že přední, vysoce kulturní evropský národ, se propadl do takové nelidskosti?

Podle závěrečného slova jde o skutečný příběh, nejspíš z autorova dětství. Černobílý popis krize ve 30. letech. Nejde jen o příběh kluků větroplachů, ale o vědomé utvrzování čtenáře v tom, že děti továrníků jsou ufňukaní budižkničemu, zato bystré děti proletářů trpí hlady. Škoda, že těm druhým nikdo zavčas nevysvětlil, že znárodněním majetku dovedou stát do záhuby.

Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše, syn jeho nejstaršího bratra Václava, od roku 1925 redaktor Lidových novin, v třicátých letech moskevský zpravodaj listů nakladatelství Melantrich – Jiří Beneš (1898 -1966), sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní. Jak závažné skutečnosti a svědectví sdělovala Benešova kniha „V německém zajetí“ lze doložit mimo jiné tím, že její informace byly využity již v norimberském procesu s válečnými zločinci nacistického Německa ve dnech 20. listopadu až 1. října 1946. Zvlášť mimořádné jsou kapitoly s obsáhlým líčením nejvíce střeženého a přísně utajeného podzemního koncentračního tábora pod jménem Dora s továrnou Mittelwerke, čtyři kilometry od města Nordhausenu (v kraji Erfurt na úpatí Harzu). Zde se vyráběly nejtajnější německé zbraně „V-2“