Autor se zamýšlí nad nevyřešenými záhadami vzniku života, které posuzuje z náboženského a vědeckého hlediska. Za Boha považuje vysoce inteligentní mimozemskou civilizaci. Popisuje minulost a současnost člověka na Zemi a odhaduje lidskou budoucnost. Filozofuje o možnostech recyklace života ve vesmíru. Rozebírá vztahy mezi náboženstvím a vědou a charakterizuje jejich sbližování. Publikace zaujme nejen vědce, teology, astronomy, biology a genetiky, ale i širší čtenářskou veřejnost. Podnítí k přemýšlení starší i mladší filozofující generaci.
Ústřední postavou románu je římský císař z let 161-180 n. l. Marcus Aurelius, panovník, za jehož vlády se začala pod nájezdy Germánů ze severu otřásat mocná římská říše, filozof, myslitel a literát, který svým dílem dokáže promlouvat i k dnešním čtenářům. Je vylíčen jako moudrý státník a v soukromí jako člověk skromný a ušlechtilý, jehož údělem je, že musí vždy před díly filozofů dát přednost válečným výpravám, jak si to žádá zájem státu. Ve chvíli, kdy se zdá, že boje na severní římské hranici skončí a nastane klid, vojevůdce Avidius Kassius, který udržuje mír ve východních oblastech říše, se prohlásí císařem a postaví se proti Marku Aureliovi. Řím tedy stojí tváří v tvář nové válce, tentokrát občanské, která by mohla znamenat hluboký rozkol v samotném srdci říše. Avšak i v této době plné dramatických a neočekávaných událostí a zvratů žijí lidé svými každodenními starostmi, láskami a nenávistmi. A i když jejich osudy dějiny mění a převracejí, jsou tito lidé v podstatě symbolem stále se obnovujícího života. V románu se čtenář setkává s postavami, které poznal v autorově knize Nezlom císařů meč - mladým setníkem Luciem, jeho ženou Etuvií, syrským obchodníkem Zmaragdem a dalšími.
První díl díla o Marku Aureliovi a jeho spoluvládci Luciu Verovi. Kniha se nevěnuje jen císařům, ale popisuje život v římské provincii Panonii a života v ní za Markomanských válek. Na skok si odskočíme i do Parthie a povstání Parthských legií.
