Miloslav Petrusek Book order (chronological)

Tři kapitoly z autorova nepublikovaného díla "Co je sociologie? Úvod do obecné sociologie", které napsal přibližně v letech 1995-2004. První kapitola je jakýmsi úvodem do Marxova myšlení a marxismu, druhá kapitola se věnuje sociologii jakožto racionálnímu konstruktivismu a zároveň radikální kritice, a poslední se zabývá pohledem na marxismus po pádu komunismu. Texty se vyznačují autorovou pedagogickou dikcí (výčty, schémata apod.) a lze je považovat zčásti za učebnici, zčásti za eseje. Určeno pro zájemce o marxismus, neomarxismus a sociologii.

Klasické dílo polské sociologie a etiky z r. 1956. Analýzu několika evropských podob měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáka“, s níž přišla v 19. a 20. století především levice. Benjamin Franklin jí pak slouží jako ilustrace typického modelu měšťanské morálky. Již tyto první kapitoly předznamenávají přístup ke zpracování tématu: detailním rozborem vybraných osobností anglické, francouzské, italské a německé společnosti v rozmezí několika staletí nachází hodnoty a normy skutečných i přisuzovaných rysů měšťanské kultury a morálky a hledá jejich vzájemné souvislosti. Kniha je ceněna zejména pro inspirativní a originální pohled na L. B. Albertiho, Volneye či legendárního Robinsona Crusoea z pera Daniela Defoea. Doslov ke knize napsal prof. Miloslav Petrusek.

Sociologické úvahy a eseje. Ojedinělý sborník autorských textů předního českého sociologa a myslitele, který byl sestaven ještě za jeho života s jeho korekturami. Vychází jako 14. svazek edice u příležitosti udělení CENY Vize97 D. a V. Havlových v den nedožitých narozenin presidenta Václava Havla. Obsahuje texty na téma: deziluze z pokroku, život všední a heroický, informace nebo vzdělanost, o potřebě mýtů, multikulturní společnost, sociologie mezi minulostí a budoucností. Tradičně je připojena i stať o autorovi včetně jeho bibliografie.

České sociální vědy prošly, podobně jako jiné vědní obory, třemi exilovými vlnami - po okupaci Československa v roce 1939, po nástupu komunistického režimu v roce 1948 a po ustavení tzv. normalizace jako důsledku vojenské intervence do obrodného procesu v roce 1968. V knize jsou zastoupeny jen dvě exilové vlny - poúnorová a "normalizační". Kniha ukazuje na základě osobních rozhovorů, případně publikovaných interview, jak se nucení běženci vyrovnávali s novým prostředím, jak byli přijati a jak postupně dosahovali akademických, případně expertizních pozic na univerzitách a dalších pracovištích.

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.

Kniha Základy sociologie nejvýznamnějšího současného českého teoretického sociologa Miloslava Petruska je koncipována jako interaktivní uvedení do sociologie. Tato velice čtivě napsaná příručka umožní širokému spektru čtenářů prostřednictvím sociologie porozumět sociálním jevům a procesům a hlouběji se zamyslet nad problémy moderní a postmoderní společnosti. Cílem této práce je také seznámit čtenáře s předmětem, tématy, teoriemi a pojmy, které sociologie k reflexi světa používá. Kniha je napsaná čtivým a elegantním jazykem a k prezentaci konkrétních sociálních problémů využívá jako námět k zamyšlení velké množství příkladů. Z tohoto hlediska představuje originální příspěvek k rozvoji sociologické imaginace.

Osobitá a netradiční pocta Univerzitě Karlově k 660. výročí jejího založení z pera profesora sociologie Miloslava Petruska – osobnosti, která je na jednu stranu s univerzitou velmi úzce spjata (autor zde vyučuje a působil i ve funkci prorektora), na druhou stranu vůči ní má profesionální odstup a nadhled potřebný k nezaujaté a originální perspektivě. Soubor jeho úvah a esejů je koncipován tak, že nesupluje již existující historii UK, ale jde napříč dějinami a obory, událostmi a příběhy a hledá jejich skryté souvislosti. Propojuje tak tradici s aktualitou, historické se svrchovaně současným a vážné s lehce groteskním v perspektivě, která překračuje horizont „společnosti vědění“ směrem k „informační společnosti“ a roli, jakou v ní Univerzita Karlova zastává a především bude.

Crowds and Power is a revolutionary work in which Elias Canetti finds a new way of looking at human history and psychology. Breathtaking in its range and erudition, it explores Shiite festivals and the English Civil war, the finger exercises of monkeys and the effects of inflation in Weimar Germany. In this study of the interplay of crowds, Canetti offers one of the most profound and startling portraits of the human condition.

Talcott Parsons (1902 - 1979) je klíčovou postavou 20. století v sociologii, jejíž význam vyvolává dlouhotrvající debaty. Někteří ho považují za inovátora, který posunul sociologickou teorii na novou úroveň, zatímco jiní ho kritizují za spekulativní přístupy a problematické základy. Existuje také názor, že jeho dílo patří minulosti a není relevantní pro současné sociální vědy. Autoři sborníku sdílejí přesvědčení, že Parsonse nelze opomíjet; jeho myšlenky si zaslouží pozornost a návrat k jeho odkazu má smysl. Sborník obsahuje různé příspěvky, které se zaměřují na různé aspekty Parsonsova díla a jeho vliv. Úvodní text Jiřího Šubrta představuje kontext, následovaný analýzou Miloslava Petruska, která zkoumá přechod od struktury jednání k teorii systémů. Pavel Machonin se věnuje osudům Parsonsova díla v Čechách, zatímco Richard Jung zkoumá jeho vliv na českou sociologii a teorii konvergence. Jan Urban přináší vzpomínky na Parsonse, a Jan Balon se ptá, zda byla jeho sociologie "americká". Dále se příspěvky zaměřují na hodnotové kulturní vzorce, pojetí societální komunity a jeho odkaz v medicíně. Témata jako sociální konflikt a Parsonsův vliv na komunitarismus také nacházejí své místo v diskuzi.

Soubor sociologických esejů systematicky zkoumá, v jaké společnosti žijeme. Autor zvolil neobvyklou metodu: vybral přes sto pojmenování, která se v sociologii používají pro moderní a postmoderní společnost, seřadil je abecedně a podrobně vyložil jejich významy, historické a literární souvislosti, a kriticky komentoval některá pojetí. Kniha, i když vyžaduje určité sociologické znalosti, může sloužit jako nestandardní úvod do sociologie, neboť se zaměřuje na soudobé společnosti, jak je sociologie vidí. Zkoumá otázky jako: Žijeme v moderní nebo postmoderní společnosti? Jakou roli hrají cynismus, narcismus, důvěra a spokojenost v našem životě? Jak souvisí štěstí a blahobyt? Jaký je vztah ke kreditním kartám a jak ovlivňují naši společnost? Jakou roli má formální vzdělání a diplomy? Jak lze chápat posttotalitní a postkomunistickou společnost? Kniha neodpovídá na otázky definitivně, ale vyzývá k diskusi o mnoha tématech, včetně těch tabuizovaných, a nabízí solidní přehled literatury k jednotlivým problémům.

Dnes již klasická kniha amerického sociologa Daniela Bella, který proslul svou analýzou postindustriální společnosti a tzv. konce ideologie uzavírá jeho trilogii úvahami o stavu a perspektivách společnosti pozdního kapitalismu z hlediska proměn, stavu a perspektiv kultury. U Bella se snoubí pochopení pro radikální změny kulturní produkce a vnímání kultury (nástup modernismu) s obhajobou konzervativních hodnot a poučenou kritikou toho, co Bell chápe jako ohrožení západní civilizace a kultury. Čtenář/ka jistě přečte se stejným zájmem kapitoly třebas o pop-hédonismu, psychedelickém bazaru nebo dyonýské tlupě jako úvahy o profanaci našeho světa a budoucnosti liberálních idejí v něm.

Edici KLAS jsme v roce 1997 otevřeli souborem studií jednoho z nejvýznamnějších světových sociologů, Georga Simmela. Esejistickou formou psané úvahy o módě, nepřátelství, cizinci, studu, diskrétnosti, o roli peněz a konfliktu v moderní kultuře poskytují prostřednictvím neobvyklého pohledu na jevy každodenního života osobitý obraz moderní společnosti. Tento svazek byl vůbec prvním přiblížením Simmela českému čtenáři.

The view from Prague - thoughts on cooperation and integration. Texts selected and compiled by Jiří Musil and Miloslav Petrusek. Published for the FORUM 2000 Conference 3.-7.IX.1997 in Prague. Vybrané texty z děl autorů obsahující myšlenky a názory, které se týkají koncepce evropského společenství (EU). V úvodu kapitol jsou medailony charakterizující život a dílo osobností. Pod úryvky prací autorů jsou uvedeny názvy materiálů, ze kterých byly vybrány. Text je v anglickém jazyce. Kniha je jemně vyzdobena speciální grafickou úpravou. Bude zdrojem poučení pro čtenáře, které zajímá historie a současnost integrace evropských států.

S podtitulem Literatura jako sociologické sdělení. V knize se autoři zabývají rozborem literárních děl z pohledu sociologie.

Autor, světově proslulý svou knihou o vztahu modernity a holocaustu, se v pěti esejích zabývá sociálním smyslem a podstatou sporu o postmodernitu, proměnami životního stylu a osobnostních vzorců chování, velkoměstským životem, způsoby zacházení s tělem a především současnými a budoucími osudy mravnosti. Baumanovy eseje jsou první publikací vydanou v češtině, která se zabývá sociologickými aspekty života v postmoderní společnosti srozumitelně, vtipně a čtivě. Přeložil Miloslav Petrusek.

Čtvrtý svazek ediční řady Sociologické pojmosloví je přehledným výkladem základních myšlenkových orientací v celé historii sociologie od jejich počátku po současnost.

Teoretická práce se zabývá podstatou moderní sociologie.

Učebnice stručně seznamuje s obsahem základních pojmů, problémů a koncepcí soudobé sociologie.

A new edition of Karl Mannheim's classic work in which the concepts of 'ideology' and 'utopia' are examined as opposing and dominant societal influences.

Sociologie literatury patří mezi oblasti humanitního poznání, které jsou neprávem opomíjené. Nejspíš pro obtížné získávání empirických dat a z obav před zjednodušujícím spojováním umělecké tvorby a společenských zájmů. A přitom se nepřestává opakovaně připomínat doslova nezbytnost nově vypracovat metodologicky přesné postupy zkoumání literatury jako společenského faktu. Studie Miroslava Petruska nazvaná jednoduše Sociologie literatury především kriticky orientuje v nesnadné situaci, jaká panuje v naší sociologii literatury, a dotýká se i její útržkovité historie. A potom svými analýzami, systematickými otázkami a postřehy hlavně upozorňuje na mnohotvárnost souvislostí, které mají svou platnost při genezi literární tvorby a při jejím konkrétním působení. Literatura jako společenský fakt se tak objevuje v novém světle a náš obraz vztahu literatury a společnosti se doplňuje řadou pohledů orientovaných k autorské osobnosti, k jedinečnosti uměleckého díla i ke čtenáři.

Studie se zabývá teorií, metodou a technikami sociometrie.