Jan Kapusta Books

První ucelená monografie významného sochaře a malíře rozvíjejícího figurativní kubistickou linii českého umění. Během více než půlstoletí vytvořil Miloslav Chlupáč (1920) obdivuhodné dílo. Vedle stovek obrazů a soch provedl bezmála čtyřicet rozměrných realizací v kameni v Čechách i ve světě. Spolupracoval s mnoha architekty, kteří rozpoznali jeho smysl pro monumentální figurativní i dekorativní úkoly. Chlupáčovo dílo patří do kontextu světového sochařství. Monografie obsahuje i autorovy teoretické a příležitostné texty, prokazující i nevšední literární talent, vzdělání a schopnost uchopit řadu historicko- uměleckých témat. Cenné jsou jeho vzpomínky na slavné kolegy a sympozia. Samozřejmostí je detailně zpracovaná biografie, faktografie a bibliografie.

Vydáno u příležitosti výstavy pořádané Galerií U Betlémské kaple v Praze ve dnech 22.10.-25.11.2015. Miloslav Chlupáč byl vynikající český sochař a malíř druhé poloviny 20. století. Kniha obsahuje úvodní stať Jana Kapusty, ředitele Galerie výtvarného umění v Náchodě, Chlu páčovy teoretické statě, zamyšlení nad dílemautora od Jiřího Šetlíka a v neposlední řadě také životopisná data umělce. Součástí jsou soupisy realizací pro architekturu, sympo siálních soch, samostatných a spo lečných výstav a bibliografie. Kniha je bohatě doprovozena obrazovým materiálem, včetně dokumentárních fotografií z autorova archivu.

Texty shromážděné v této knize představují autorčinu filosofickou práci, která čerpá inspiraci z fenomenologické filosofie (hlavně Patočky, Lévinase a Barbarase) a Platónových dialogů. Dotýkají se klíčových otázek filosofie matematiky, zejména její fundace, ve světle fenomenologickýchzkoumání existence, vnímání a rozumění. Kniha tak nabízí originální promýšlení oblastí, kde se matematika s filosofií setkávají či překrývají, s důrazem na témata tělesnosti myšlení, zkušenosti transcendence, tvaru a tváře, svobody, odpovědnosti a důvěry.

Kniha se zabývá náboženským světem současných Mayů obývajících Guatemalskou vysočinu. Zaměřuje se na mayskou kosmologii a pojetí božstev, vztah k přírodě a horám, obětní a poutní rituály a jejich existenciální ukotvení. Pozornost je také věnována mayskému kulturnímu obrození a s ním spjatým dynamickým a kreativním míšením původní lokální mayské tradice a současného globálního spirituálního diskursu. Práce si tak všímá jak procesu reprezentace, exotizace a romantizace „druhých“, tak procesu hledání identity a autenticity v dnešním komplikovaném a proměnlivém světě. Kniha podává svěží pohled na současnou situaci domorodých, šamanistických a animistických kultur, ale i na některé teoretické problémy a témata soudobé antropologie náboženství.

Toto vyprávění nestaví před čtenáře legendy, co smyšlené příběhy, ale legendarizované události týkající se lokalit kolem Litomyšle. Jsou tradované, dodnes nesené ústním podáním i písmem. V sedmi kapitolách se kromě Litomyšle zastavíme na slavníkovském hradu, v kostele sv. Klimenta, v Hrutově a budeme bádat, kudy vedla bájná Trstěnická stezka.

Monografie Olbrama Zoubka vychází u příležitosti jeho 70. narozenin.

Katalog k výstavě Jiří Středa - sochy konané v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě a v Galerii výtvarného umění v Náchodě.

Velké množství barevných reprodukcí. Malíř, ač Pražák byl okouzlen Litomyšlí a věnoval mu soubor obrazů, které jsou směsí lidového naivismu a moderních stylů. k zobrazení si vybral ulice, domy náměstí, památky, ale okolí a celkové pohledy na město

Ostatky Bohuslava Martinů byly uloženy do rodné země po bok rodičů a nedávno zesnulé ženy Charlotty – dvacet let po smrti. Do té doby spočívaly v dalekém Švýcarsku, kde proslulý skladatel 28. srpna 1959 zemřel a byl pohřben na usedlosti svého přítele, dirigenta Paula Sachera. V době studené války nebylo možné ani pomyslet na možnost návratu ostatků slavného exulanta do vlasti. Zdá se proto neuvěřitelné, že se táž myšlenka zrodila v hlavách několika českých muzikantů a muzikologů v polovině 70. let, uprostřed normalizace. Co je však ještě neuvěřitelnější, že se jim to navzdory těžkopádné a nevzdělané komunistické mašinerii podařilo. Muzikolog Jan Kapusta (1932–2007), osobní účastník kauzy, strávil bádáním nad historií celého příběhu mnoho let. Výsledkem jeho práce v archivech a rozhovorů s pamětníky je monumentální svědectví o malosti tehdejších československých poměrů. Zároveň je velmi cenným dokladem toho, jak fungovala komunistická kulturní politika a propaganda, jakým způsobem ji bylo možné formovat a deformovat, ohýbat pod různými záminkami ku prospěchu věci natolik významné. Nedílnou součástí knihy je unikátní a z velké části dosud nikdy nezveřejněná obrazová dokumentace.

Práce se snaží objasnit význam populárního kapelníka a skladatele v kontextu české hudby a vyrovnat se s problémy, které se kolem této zajímavé postavy nakupily. Ukazuje, jak Kmoch jako skladatel a kapelník vyrostl z konkrétních podmínek rozvoje české buržoazní společnosti, jak reagoval jakomuzikant na dobové potřeby a jakou platnost si vydobyly jeho skladby.