Paul Ludwig Landsberg Books

Paul Ludwig Landsberg verbindet hier das zentrale existenzielle Grundthema des Todes mit der Suche nach dem Besonderen des Menschen: »Was bedeutet der Tod für uns Menschen? Die Frage ist unerschöpflich; es geht um das Mysterium des Menschen selbst, dem man sich mit dieser Frage von einer bestimmten Seite nähert. Jedes wahre philosophische Grundproblem enthält alle anderen in der Einheit des Geheimnisses.« »Die Erfahrung des Todes« erschien zuerst 1934 in spanischer Übersetzung, dann 1935 in einer Übersetzung von Pierre Klossowski in der Zeitschrift »Esprit« auf Französisch. Die deutsche Fassung erschien 1937 in der Schweiz, schließlich 1947 in der Zeitschrift »Hochland« und 1973 als Buch. Mit der vorliegenden Ausgabe ist diese bedeutende Untersuchung und mit ihr ein zu Unrecht vergessener originärer Philosoph und Soziologe wiederzuentdecken.

Incercarea de afla ce inseamna moartea pentru om nu este facuta aici de pe pozitii strict intelectualiste. Autorul isi propune sa tina cont in cercetarea sa in primul rand de experienta, de una deopotriva fenomenologica si crestina. Moartea nu poate fi experimentata cu adevarat decat concret, deci mai curand personal decat colectiv. Fara revelatia persoanei, fara purcederea pe drumul unei intense individualizari, marcate christic, moartea nu poate fi inteleasa si simtita decat la un nivel abstract, ba chiar superficial. Nu este insa vorba de o traire a mortii in litera carnii, ci de o traire in orizontul mortii, care sa mijloceasca eliberarea de moarte, altfel spus, care sa deschida catre nemurire. Autorul respinge hotarat conceperea trecerii in moarte ca aneantizare fara rest atat a sufletului, cat si a corpului. Patruns de spirit religios si mai ales de duhul religiei crestine, el vede moartea efectiva a trupului – dar mai ales mortile sufletesti succesive pe care le experimenteaza constient persoana – drept trepte pe care omul trebuie sa le urce ca sa poata invinge, intr-un final, moartea si sa renasca astfel in lumea spiritului.

Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.