Josef Štogr Book order (chronological)

Kniha Chvála a obhajoba řeči navazuje na dvě knihy Josefa Štogra, vydané v r. 2019: Viděné, zobrazené a Obrazy – studii o obrazivosti a zobrazování, a na básnivou autobiografii Josef Štogr Jinoch. V těchto třech knihách autor předvádí, jak lze rozumět, vidět, prožívat, jak lze číst a psát, jak lze mluvit a naslouchat – od naslouchání druhému až k naslouchání „vnitřním hlasům“. Autora nezajímá nějaký abstraktní „svět“, který by šel nahlížet jako předmět (zájmu), vnímá prostředí a ukazuje, co prostředí v tom či onom „znamená“, vnímá dění a vše, co se skrze dění ukazuje a co může zaznít tak, že se to stává součástí dění. Vnímá „klenbu smyslu“, kterou nad sebou můžeme pocítit, aniž by bylo třeba pro ni stavět nějaké podpůrné lešení, bednění. Autor Chvály a obhajoby řeči argumentuje a ukazuje v obrazech, ale především nechává řeč, aby vytvářela vhledy, aby se skrze ni otevíralo porozumění. Ukazuje, že každý „zpevněný poznatek“, který se odtrhne od původního prožitku a vhledu, znamená v jistém smyslu prohru, ztrátu čehosi životodárného. Z vědomostí lze sestavit svět, ale ten nám už navždy zůstane cizí, ve své povaze nepochopitelný. Ale řeč nám nabízí i jiné, vlídnější cesty. Více? V knize samé.

Autor se zamýšlí nad texty Rolanda Barthese: Světlá komora, Viléma Flussera: Moc obrazů a Za filosofií fotografie a Ericha Gombricha: Příběh umění. Zabývá se mnohotvárností, teorií znaku, znějící řečí, zobrazováním a techné, zároveň se ve filosofické reflexi táže po správném jednání obráceném do budoucnosti. Hlavním tématem je pro něho otázka po skutečném Obrazu, co znamená vidění a porozumění. Z části tvoří knihu literární, kritické a poznámkové texty a záznamy vlastních přednášek, uveřejněné v autorově časopisu Možnost, do roku 1990 v samizdatu, poté v omezeně šířeném rukopisu.

Revue Trivium, založená Josefem Štogrem před deseti lety, se zaměřuje na otázky křesťanství, církve a teologie, přičemž předtím se autor věnoval obecným tématům kultury v časopise Možnost. Kritická reflexe uplynulého desetiletí ho vedla k sepsání výběru článků, které nejsou chronologicky uspořádány, ale rozděleny do čtyř tematických celků. Hlavním motivem jsou úvahy o pontifikátu Benedikta XVI. a papeže Františka, následované recenzemi katolické publicistiky a výběrem filosofických a teologických knih. Třetí část zkoumá povahu kultury, zahrnující církev, právo, ekonomiku, filosofii a čas. Poslední část se zaměřuje na aktuální témata a diskuse, kde autor formuloval své názory. V závěru knihy autor charakterizuje své východisko: "Tam, kde je otisk aktuality, cítím, že nejde jen o to, co jsem postřehl, ale o svědectví o tom, co bylo." Jan Frei v doslovu dodává, že Trivium představuje střed mezi různými názorovými skupinami a jednostrannými vizemi, přičemž tento střed neznamená kompromis, ale místo pro hledání smyslu.

Hravě esejistická kniha o fenoménu peněz je určená těm, kdo chtějí hlouběji porozumět tomu, co jsou peníze, a jak ovlivňují naše životy. Finanční gramotnost - nebo-li zvládání financí, totiž zdaleka není jen schopnost udržovat vyrovnanou bilanci mezi příjmy výdaji. Peníze nějak hlouběji souvisí s celkem našeho života, jeho směřováním a naším porozumění (nejen ekonomickému) světu.

Plný název z tit. s.: Breviář Regule Pragensis aneb Jak zapřahat vůz před koně (z odkazu Emanuela Maříka). Kdo se chce stát hloupějším bratrem, kdo neočekává úspěch, kdo raději vůbec nic neočekává, protože je to otročení marnosti - pro toho je určen tento Breviář, návod na denní čtení. Breviář Regule Pragensis je denní čtení s týdenním rozvrhem... Breviář je předpisem pozorností, hravosti bezradostné a radosti nečekané.

Slovník samozřejmých slov esejisty a vydavatele kulturních periodik (mj. autorského internetového časopisu Možnost) Josefa Štogra se zabývá řečí a jazykem. Samozřejmá slova autor nehodnotí, spíš se věnuje jejich očistě. Kritické rozlišování a skepse vůči jazyku jsou spíše předpokladem těchto úvah, jejich smyslem je však krajně obtížné dorozumění. Ve slovníku je proto podstatný i vzájemný vztah jednotlivých hesel.

Sborník je výsledkem konference a výstavy, které se konaly 26. dubna 2011 v knihovně Libri prohibiti, v rámci projektu "Význam skautského slibu". Zkoumá, co znamená něco slíbit a jaké otázky s tím souvisejí. Slib, vycházející z úvodní věty skautského slibu, byl pro nás důležitým tématem, zejména v kontextu našich zkušeností ze 60. let. Pozvali jsme skauty různých věkových kategorií a názorů, abychom diskutovali o základních principech skautingu. Tyto diskuse přinášely jak shody, tak i nezdolné odlišnosti. Skautské hnutí, které prošlo složitou historií a několika obnovami, se dnes potýká s rychlými změnami a rozmělněním morálních zásad v širší společnosti. Ožívá otázka, jak dnes chápat hodnoty skautingu, jako jsou čest, zodpovědnost, služba a plnění zákona, a jak je efektivně předávat dalším generacím. Naše zkušenosti s zákazem skautského hnutí nejsou jedinečné; podobné situace se vyskytly i na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. Spojili jsme se s tamními skauty a kladli jim otázky ohledně smyslu slibu a jeho vlivu na jejich životy. Získali jsme tak překvapivý pohled na podobnosti a rozdíly v našich situacích, což je obsahem tohoto sborníku a doprovodné výstavy.

Sborník je souhrnem základních textů a zasazením projektu Význam slibu do kontextu programu Aktivity. Sestavil Josef Štogr ve spolupráci s Libri prohibiti.

Úvahy se pokouší postihnout některé základní principy fungování současného světa.

Oč Josefu Štogrovi v knize „Proměnlivé a stálé" jde? Podnětem mu je základní přirozený zájem člověka porozumět světu. V tomto úsilí považuje za nejzávažnější překážku „omezenost našich myšlenkových východisek", nedostatek „myšlenkových konceptů, které umožňují vidět svět v celku, aniž by ho redukovaly na předmět" (str. 7). Podobný zájem autor vyjadřuje již ve zmíněném příspěvku v Distanci: jde mu o obnovu „porozumění univerzalitě", které jsme „ztratili na počátku novověku". Je to metafyzický zájem, zde formulovaný jako naléhavá otázka současnosti. Autor si uvědomuje význam zprostředkující role jazyka a kultury obecně v metafyzických otázkách, a odtud vyplývá zaměření jeho textu.

Východiska k uvažování o participaci, rozvojových programech a roli neziskových organizací