Jaroslav Novotný Book order

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii. Na prvním místě je zde ediční poznámka k německo-českému vydání dosud nepublikovaného Patočkova dopisu Ludwigu Landgrebemu (4. dubna 1974), následuje pak tento dopis v původním znění a v českém překladu. Navazující příspěvek zasazuje uvedený dopis do kontextu dalších Patočkových písemností, zvl. doslovu k francouzskému vydání knihy Přirozený svět jako filosofický problém a přípravných rukopisů k němu. Součástí prvního oddílu jsou dále příspěvky k Husserlově problematice normality a vcítění a k otázce zla u Jasperse a Arendtové. Druhá část svazku pak přináší fenomenologické, resp. filosofické příspěvky a interpretace literárního a výtvarného díla, konkrétněji jde o příspěvky k významu barev v Pusté zemi T. S. Eliota, k významu pojmu fenomenologie v československém surrealismu, k otázce autorství v biografii, k možnosti uchopení umělecké fotografie z perspektivy Heideggerova Původu uměleckého díla, ke kritičnosti v architektuře, k fenoménu síly v hudbě optikou myšlení Michala Ajvaze a k prožitku vznešena ve vztahu ke zkušenosti ne-lidské povahy kosmu v prózách H. P. Lovecrafta.

Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První oddíl představuje dva příspěvky k filosoficko-dějinným aspektům řeči (k motivu dialogu a k motivu poetické logiky) a dále studii k motivu zrození a multiplicity u Husserla. Druhý oddíl obsahuje dva kratší příspěvky k fotografii, jeden vracející se k původnímu sepětí fotografie a světla a druhý mířící na aktuální otázky původnosti díla v souvislosti s digitalizací a elektronickými médii. Třetí oddíl spojuje tři filosofické interpretace slovesného díla věnující se Hrabalovu eposu Krásná Poldi, Hölderlinovu hymnu Patmos a nakonec Wellsovu románu Ostrov doktora Moreaua jako výrazu otřesení tradiční exkluzivity lidství skrze po-darwinovskou biologii. Čtvrtý oddíl se částečně dotýká některých motivů z oddílů předchozích, a to jednak příspěvkem k Ficinovu pojetí světla a jednak příspěvkem k problematice poznání v oblasti přírodních věd.

Předkládaná publikace přináší elementární uvedení do práce s textem a interpretace. Je určena především začínajícím vysokoškolským studentům humanitních oborů a filosofie, avšak také učitelům na gymnáziích a středních školách, kteří své žáky připravují na vysokoškolské studium, a případně i vysokoškolským učitelům, kteří do práce s textem a zásad interpretování své studenty na začátku studia uvádějí. Problematika čtení a interpretování se nejprve zasazuje do širšího kontextu otázek po povaze vědění a pravdivosti ve vědách o lidských záležitostech. V dalším výkladu se pak vychází z odkrytí základních problémů, jež spočívají ve čtení a porozumění textům, aby se teprve z nich odvodily jisté nejelementárnější zásady interpretace a propedeutická doporučení pro práci s texty. Teoretickým pozadím předkládaných výkladů je především obšírné rozpracování této problematiky v moderní hermeneutice u H.-G. Gadamera.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty. Zároveň se Heideggerovo úsilí o uchopení svébytnosti uměleckého díla sleduje v souvislosti s jeho vymezováním se vůči novověké estetice, jež je ovšem součástí Heideggerova vyrovnání se s metafysikou vůbec. V neposlední řadě pak monografie přináší prohlubující interpretace, a to zvláště souvislosti mezi vztahem k uměleckému dílu a děním neskrytosti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čtyři filosofické náhledy na básnictví, a to nejen v obecné rovině, nýbrž vždy ve vztahu ke konkrétnímu básnickému dílu, jmenovitě K. H. Máchy, E. Pounda, G. Trakla a P. Krále. Poslední příspěvek ve třetím oddíle se věnuje nedávno vydané knize o S. Kierkegaardovi od P. Šajdy.

V malebném hostinci pod Vyšehradem se šest věrných přátel pravidelně schází nejen na pivo a mariáš, ale hlavně k vážným i nevážným hovorům o kráse a složitosti života. Jejich debaty o ženách, české povaze, humoru, blbosti, ale i o svobodě, demokracii a dalších tématech, zaujmou filozofickou moudrostí, okořeněnou vtipným nadhledem.

podnázev: Studie k mezím možností Heideggerovy fundamentální ontologie Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu. Avšak zároveň vyrovnávání se s nimi vede k postupné transformaci tázání po bytí. V této transformaci lze zaznamenat několik výrazných kroků, jež můžeme popsat jako fenomenologii transcendence (1927–1928) a přechod k fenomenologii pravdy (1929–1932). Souběžně s tím dochází k opuštění projektu destrukce tradovaných ontologických koncepcí a ke zformování základních kamenů pozdějšího myšlení dějin neskrytosti bytí.

J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy tohoto motivu, a to zvláště v souvislosti s řečí, konečností a časovostí. Ve druhé studii sleduje M. Pětová na základě Heideggerovy programové přednášky Vom Wesen der Wahrheit proměnu chápání naladění v souvislosti s koncepcí existence na bázi neskrytosti (ALÉTHEIA). Ve třetí studii rozvíjí L. Benyovszky motiv „posvátného bolu“ (heilige Schmerz), jímž fundamentálně-ontologická analýza naladění přerůstá v explicitní myšlení neskrytosti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory druhého svazku jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Jakub Marek, Aleš Novák, Jaroslav Novotný a Václav Zajíc. Ve svých příspěvcích pokaždé jinak, ale vždy konkrétně dokáží odpovídat na otázky zkoumající živost, životaschopnost, a tedy poctivost dané filosofické pozice, tematizace a práce.

Jedinečná kniha s úctyhodným rozsahem i obsahem je praktickým a uceleným průvodcem daňovým řádem podle stavu k 1. 1. 2022 (z. č. 280/2009 Sb.). Základní charakteristiky knihy: aktuálnost k 1. 1. 2022 praktické a fundované komentáře ke všem ustanovením daňového řádu zásadní pasáže z několika set rozsudků správních soudů a Ústavního soudu více než sto příkladů problematika v souvislostech - celek i detail autoři s dlouholetou praxí a zkušenostmi