Lyrický deník, v němž autorka propojuje vlastní vzpomínky s obrazy z přírody s přesahem k otázkám života a bytí člověka. Text Mileny Fucimanové dýchá životem, avšak místy přináší lehký sentiment a i obavu, že vše pomine. Ale nenajdeme v něm výjevy hrozivé apokalypsy, spíš přirozenou touhu žít v souladu...
Novela Meta temnostní je psychologická sonda do světa ženy, která se nikdy neprotivila řádu, která se řídí heslem: Miluj a čiň co chceš. A přece se tato žena nakonec dopustí osudového činu, který je hrozivý nejenom pro ni. Novela klade otázky po příčinách našich vin, zejména vin z lásky k blízkému člověku.
Povídková sbírka slovenské autorky, oceněná prémií slovenského Literárního fondu, nabízí pestrou mozaiku obyčejných životních situací. V krátkých povídkách odráží autorka realitu přes filtr vlastního světa, do kterého se ponořuje při denním hledání jistot. Zaměřuje svou pozornost na "malé", "obyčejné" lidi, přes jejich příběhy odhaluje cosi univerzálního, přítomného v každém lidském životě, a tím naznačuje i jistou souvislost a blízkost zdánlivě odlišných osudů, a také zpochybňuje pevné hranice mezi "velkými" a "malými", dokonce až banálními okamžiky či situacemi v našem životě. Nakladatelská anotace.
Několikavrstevný román vychází z části autorčiných vzpomínek, pak ale přechází v širší souvislosti, které se váží k základním otázkám lidského svědomí, lidských přání, touhy po uznání či pocitu bezmoci. Autorka děj rozdělila do čtrnácti obrazů. Většina z nich je věnovaná hlavní protagonistce Marianě, kterou sledujeme od útleho dětství až do doby jejího stárnutí, vždy zapojenou do sítě poměrně komplikovaných, nejednou až protiřečících emocionálních vazeb: nejdříve s rodiči a prarodiči, kteří na sebe vzali úlohu rodičů, později s manželem Kornelem, přítelkyněmi a nakonec s dcerou Rút. Jedním z klíčových témat v románe je téma postavení ženy v rámci současné rodiny, téma ženského osudu ve společnosti, kde stále ještě přetrvává patriarchální myšlení, a to i u vzdělaných, moderních mužů. Výrazným motivem, který v románě graduje, je motiv hudby jako způsob sebe/prožívání, sebe/poznávání, komunikace i způsobu bytí. Poetickou a občas i melancholickou atmosféru umocňuje čtrnáct ilustrací bratislavské výtvarnice moravského původu Květoslavy Fuliérové.
Z kuchyně tety Andělky k hvězdokupám by se mohla zdát vzdálenost nepřekonatelná… Texty Mileny Fucimanové se pohybují po rozostřeném rozhraní poezie a prózy, mísí se v nich světy, mění ohniskové vzdálenosti, věty nedočkavě vtékají do vět následujících… Vzpomínky, malé i velké události přítomného světa, vesmír, barokní ozvuky a profánním i vertikálním prostupující hudba: Kuchyň je plná mezzosopránové vůně Otevřu okno Zprava zavoní uzené… Překotná, a přesto velmi pečlivá řeč.
Česky a slovensky. Jsou věci, které se nám dějí z objektivních příčin, jiné z naší vůle, potřeb a pak jsou věci, které se rodí krásněji – z nečekané radosti, ze souznění. Takto sa našli tri ženy: F a F a F, ktoré to stretnutie už nepustili dole vodou. Poetky si svoje verše vzájomne prekladali a čoskoro sa ukázalo, že ide o viac než o preklad z jazyka do jazyka. Dvě mateřštiny se vlní, ani jedna nepohlcuje tu druhou, už neexistuje cizí prostor, ale náš, obidve reči čisté a slobodné, sprevádzajú ich obrazy, je to prirodzené, akékoľvek vysvetľovanie by bolo navyše.
Kniha se skládá ze sedmi vzájemně propojených příběhů, které spojuje jedno místo a podobný problém. Každá z postav prožívá své vlastní bolavé střetnutí s těmi, které miluje. V sázce je důvěra, láska mateřská i milostná, nic není předem dané a neměnné. Podvědomí, předsudky i obavy vytvářejí skrytá dramata, v jakých se možná všichni poznáváme. Součástí knihy je CD s nastudováním části knihy Divadlem hudby a poezie Agadir a hudbou Ondřeje Fucimana.
Román Klenba chleba Mileny Fucimanové odráží ožehavou zkušenost současnosti. Na pozadí důležitého vědeckého výzkumu v oblasti asistované reprodukce se dává do pohybu svět těch, kteří počítají s temnějšími stránkami lidského ega. Ženský a mužský princip je nahlížen z neobvyklého úhlu pohledu. Věčný svár viny a trestu vyústí v nečekané rozřešení.
Kniha veršů, hudby a obrazů je určena lidem, kteří vnímají spřízněnost slovenské a české kultury. Poezii Mileny Fucimanové, české autorky, inspirovaly obrazy Květoslavy Fulierové, bratislavské výtvarnice s moravskými kořeny. Překlad veršů do slovenštiny je dílem slovenské básnířky Marty Hlušíkové. Původní hudbu k veršům a obrazům složil Ondřej Fuciman. Dílo vzniklo jako podklad pro scénickou formu v nastudování brněnského Divadla hudby a poezie Agadir. Knižní verze se snaží zachytit lyriku a silné emoce přítomné ve verších, obrazech i hudbě. Netradiční bibliofilský formát obsahuje čtrnáct grafických listů s volně se prolínajícími texty v češtině a slovenštině. Kniha je doplněna CD se studiovým záznamem představení.
Příběh o zdánlivě obyčejných lidských osudech. Do života hlavních hrdinů zasahuje minulost a převrací zaběhlý stereotyp. Příjemným oživením je i slovenština, která zaznívá z úst jedné z důležitých postav, a právě tak jako obrázky slovenské ilustrátorky Kvety Fulierové je známkou provázání obou našich kultur.
