Radek Macke Books

Sváteční rodina je nebývale silnou knihou o lásce na pozadí smrti. O lásce živého k umírajícímu. Zejména však o hluboké, až obsedantní lásce živého k již zemřelému. O neutuchající touze, jež nemůže být nikdy naplněna, a proto může pokračovat až donekonečna. V těchto nadčasových povídkách, odehrávajících se v jedné z nejchudších a nejzaostalejších oblastí Bulharska, se skrývá možná až příliš lidské bolesti – jednak kvůli lásce, která nám jen zřídka dává to, co od ní očekáváme, jednak kvůli světu, který je až příliš často zlý a krutý. Tyto zdánlivě nemilosrdné, nesmlouvavě drásavé stránky, z nichž čiší smyslnost a ryze balkánská živelná nespoutanost, nicméně prozařuje i jedno slabé světélko, jedna něžná útěcha, jedna nepatrná naděje, kterou tak často hledáme a jen zřídka nacházíme, a kterou tolik potřebujeme.

"Čekárna" je román o boji s vážnou nemocí, o slabé naději, že zítřek neumírá, ale i o radosti z nehasnoucí jiskry života a o víře, že všechno nakonec dobře dopadne. Tato kniha je jedním velice osobním a hluboce důvěrným loučením. Denica Ilčeva je bulharská psycholožka a analytická psychoterapeutka. "Čekárna" je její první román, který psala v době nemoci své matky stižené rakovinou i během truchlení nad její smrtí. Nemáme čas? Nebo si naopak myslíme, že ho máme nekonečně mnoho? Je samota přede dveřmi nemocniční ordinace nevyhnutelná? Anebo právě tam, kde je život vystaven zkoušce, se v nás probouzí ryzí lidskost a touha po blízkosti jiného člověka? Jak se dá po boku trpícího člověka, který umírá, přežít? Jak lze zachovat sebe sama? Můžeme zakusit radost, když nás zaplavuje žal? Jak přeměnit temnotu bolesti v jiskru životní radosti? Jak se vypořádat se strachem, abychom našli odvahu jít dál? Co je tím trnem v naší duši, z něhož churavíme? Existují vstupenky do Ráje?

Osamělý vypravěč utíká od své kriminální minulosti a po mnoha letech přijíždí do rodného města, na které má jen mlhavé vzpomínky. V cizím, ponurém prostředí, jehož stagnaci a dekadentní náladu podtrhují deštivý listopad a nebezpečně rozvodněná řeka, se setkává s místními podivíny a zaplétá se do jejich temných, zamlčovaných příběhů. Při jejich rozplétání možná nahlíží za hranice reálného světa a zjišťuje děsivou pravdu o sobě. Před pádem do malomyslnosti ho ochrání rozmluvy s nekonvenčním knězem a láska k přelétavé knihovnici. Zatopený hřbitov, román o vykořeněnosti s detektivní linkou a příměsí okultismu, získal prestižní Gjalského cenu za nejlepší chorvatskou prózu. Ve filmové adaptaci jednu z důležitých postav ztvárnil Jiří Menzel.